Hlavní obsah

„Kvůli knedlíkům mi rozmlátil hlavu.“ Otřesné příběhy mají pomoci změnit zákon

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

15. 11. 15:20

Jasně pojmenovat a definovat pojem domácí násilí chce vládní zmocněnkyně pro lidská práva za pomoci neziskových organizací. Příští rok by měla vláda dostat na stůl komplexní změnu legislativy.

Článek

„Uvařila jsem oběd. Manželovi se zdály knedlíky studené. Rozmlátil mi hlavu o umyvadlo a znásilnil mě. Katka, 35 let, manželka.“ I takhle drsné příběhy z českých domácností představuje letos vzniklá iniciativa Pod svícnem, která bojuje za práva obětí domácího násilí.

Kromě praktické pomoci, kterou poskytují ženám, které se ocitly v toxickém vztahu, se zasazují i o legislativní změny. S těmi by v brzké době měli pomoct politici. Na Radě vlády pro rovnost mužů a žen nyní vzniká snaha o komplexní novelizaci zákonů týkajících se domácího násilí.

Půjde zejména o redefinici pojmu „domácí násilí“, ke kterému jednotlivé instituce nebo orgány, se kterými přijde do styku oběť domácího násilí v průběhu řešení svého problému, přistupují rozdílně, což způsobuje problémy. Oběť domácího násilí totiž nepřijde do styku jen s policií, ale i s lékaři, s terapeuty či různými státními institucemi.

„V praxi se třeba stává, že OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) v jednom městě vyhodnotí situaci jako domácí násilí a udělá sérii kroků k ochraně dítěte v dané rodině, ale OSPOD v druhém městě se na situaci dívá jako na běžný partnerský konflikt a dítě nevnímá jako ohrožené,“ vysvětluje vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Jedním ze záměrů by mělo být i zpřísnění trestů pro nejzávažnější případy.

Legislativní návrh je podle ní v současné době už ve fázi finalizace, spolupracují na něm s Koalicí Nena (Ne násilí). Rada by ho ráda vládě a posléze Poslanecké sněmovně předložila v průběhu jara příštího roku.

Podle Barbory Urbanové, poslankyně a členky sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí, který v Poslanecké sněmovně vznikl v minulém roce, se nyní nová definice domácího násilí řeší už na úrovni ministerstev. „Důležité je Ministerstvo spravedlnosti, které případně bude novelu navrhovat,“ vysvětluje.

Rozhovor s poslankyní o domácím a sexuálním násilí

Podvýbor pro problematicku domácího a sexuálního násilí vznikl v Poslanecké sněmovně teprve v tomto období právě s cílem jasně pojmenovat domácí násilí či znásilnění. Více o tom v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila jeho členka a spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová (STAN).

Skupina složená z poslankyň výboru a odbornic se za ministrem spravedlnosti na neformální schůzku chystá v úterý. „Uvidíme, co na to řekne, jestli bude politická vůle vůbec něco předkládat,“ říká Urbanová, která je i spoluzakladatelkou v úvodu zmiňované organizace Pod svícnem.

Ta se kromě redefinice chce zaměřit na již zmíněné tresty za násilí v rodině. „Chtěla bych, abychom se zaměřili na zajištění, aby za závažné přečiny nebyly ukládané podmíněné tresty,“ říká poslankyně.

Nárůst přišel s pandemií

Organizace Pod svícnem zatím dala dohromady přes 200 příběhů žen různých věků, z různých sociálních skupin a s různými formami domácího násilí.

Statistikami, které se týkají domácího násilí, trochu zamíchala pandemie covidu-19, říká ředitel odboru rovnosti žen a mužů při vládě Radan Šafařík. Znamenala znatelný pokles případů zaznamenaných policií.

„S pandemií ale přišel nárůst využití krizového poradenství a krizových linek o 30 procent. Část odborné veřejnosti to interpretuje tak, že lidé v době pandemie měli menší ochotu se obracet se soukromými záležitostmi na policii,“ popisuje.

Zakladatelkám organizace Pod svícnem se podařilo vytvořit zejména na sociálních sítích komunitu čítající už několik tisícovek sledujících. Díky sdílení příběhů se tak daří podpořit k nějaké akci ženy, které domácí násilí zažívají nebo zažívaly, ale zatím se s ním nesvěřily nebo neměly odvahu se svojí situací něco udělat.

„Často se nám stává, že napíšou: ‚Asi to pro vás nebude dost, ale… ‘ a jsou z toho šílené příběhy plné násilí a omlouvání agresora. Někdy je to ‚jen‘ psychické násilí. Často jsou v tom děti, které si to pak s sebou táhnou celý život,“ popisuje Barbora Urbanová, která se s kolegyněmi snaží, aby se jejich iniciativa stala bezpečným místem, kde se ženy i muži mohou kdykoliv svěřit.

Pomoct k prvnímu kroku se podle ní podařilo už několika obětem. „Už se stalo, že někdo fakt odešel, ale to jsou takové ještě ‚nedořešené‘ případy, které navenek moc nesdílíme a chceme tu pro ty oběti být. Teď třeba pomáháme paní s unesenými dětmi do Dubaje. To je děsivý příběh, při kterém zjišťujeme, jak moc je právo v takovém případě krátké,“ popisuje nejnovější případ.

Organizace už několikrát dohodila právní poradenství, pomohla materiálně nebo třeba se sháněním práce. „V jednom fakt děsivém případě jsme dokonce u jedné hrdinky u každého jejího jednání s právničkou, protože by to jinak nezvládla,“ říká poslankyně.

Se znásilněním to bude složitější

Během pandemie také narostl počet ohlášených případů znásilnění. Radan Šafařík to vysvětluje pozitivním vlivem medializace případů, která zvyšuje ochotu obětí se na policii obrátit.

Snaha o redefinici pojmu znásilnění v české legislativě visí ve veřejném prostoru v Česku už delší dobu. Šimáčková Laurenčíková však říká, že téma domácího násilí a téma znásilnění, byť jsou spolu v některých případech provázané, řeší její odbor zvlášť.

Zatímco u problematiky domácího násilí chtějí změnu legislativy a změnu definice předložit už příští rok na jaře, se znásilněním to bude běh na delší trať. „V tuto chvíli rada vlády přijala usnesení, že se máme zabývat redefinicí trestného činu znásilnění spolu s Ministerstvem spravedlnosti. Rozbíhají se jednání, ale jsme teprve v začátku této práce,“ vysvětlila zmocněnkyně pro lidská práva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované