Hlavní obsah

Čtyřicet lidí není ghetto. Strach z utečenců je zbytečný, říká hejtman

Foto: Tomáš Svoboda , Seznam Zprávy

Část utečeneckých rodin ukrajinských Romů v Česku pendluje bez stálého ubytování.

Reklama

4. 5. 8:16

Jihomoravský hejtman Jan Grolich říká, že se problém s ubytováním ukrajinských Romů příliš zveličil. „Jen na jižní Moravě jsme přijali 35 tisíc lidí. Začala se medializovat početně zanedbatelná skupina,“ mrzí jej.

Článek

Jižní Morava patří k hrstce krajů, které kývly na to, že se do předem vytipovaných ubytoven nastěhují početnější rodiny ukrajinských romských utečenců. Hejtman kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznává, že naráží na obavy místních. Usedlíci se bojí nepořádku a problémů.

„Odmítám, že by čtyřicet lidí vytvořilo ghetto. V řadě měst už je víc než čtyřicet romských Ukrajinců ubytovaných, až na výjimky fungují bez problémů,“ namítá hejtman.

Připomíná, že jen jižní Morava bez zásadnějších obtíží přijala 35 tisíc ukrajinských běženců, celé Česko přes tři sta tisíc lidí. „Za mě systém funguje výborně, proto nejsem úplně rád, že se začala medializovat početně zanedbatelná skupina, u níž s ubytováním trochu problém je. Byl bych nerad, kdyby se kvůli tomu vířila negativní diskuse o uprchlících z Ukrajiny. To si nezaslouží,“ dodává hejtman.

Jihomoravský kraj je jeden z mála, který kývl na pomoc i početnějším skupinám uprchlíků. Proč jste vstřícní?

Není to o tom, že někdo je vstřícný a někdo není. My jsme nárazníkový kraj ze strany Slovenska, Maďarska. Jsme první místo, kam přicházejí. Žádný kraj neodmítá jakékoli uprchlíky v krajských centrech asistenční pomoci. Ukrajinští Romové často přijíždějí buď k nám jako do prvního místa za hranicemi, nebo do Prahy, protože to místo znají.

Pokud se bavíme o ubytovnách, které by byly ve spolupráci s romskými iniciativami obsluhovány, tak ano. Byli jsme to akorát my a Vysočina, kteří řekli, že si to u vytipovaných objektů dokážou představit.

Máte už s obcemi v kraji dohodu, že konkrétní ubytovny opravdu obsadí?

Byly vytipované ubytovny přímo pro Romy, které mohou být zajištěné i ze strany romských iniciativ. Aby tam byly lépe navázané služby, aby jim pomáhaly s integrací, protože jim lépe rozumí.

Ale pozor, my běžně uprchlíky z Ukrajiny ubytováváme, včetně těch romských. Neděláme si ale tečky. Nevím, kde přesně jsou ubytovaní.

Do Česka ale dorazily i třicetičlenné rodiny se specifickými nároky, které jsou v některých krajích odmítány.

Opravdu si nemyslím, že jsou kraje, které je odmítají. Ony je odmítnout nemohou.

Nicméně jen Jihomoravský kraj a Vysočina nabídly ubytovny, které by těmto rodinám mohly posloužit jako dočasný domov.

Je to trochu jinak. Správa uprchlických zařízení předem vytipovala 23 objektů v majetku státu a poslala seznam na hejtmany a zeptala se jich: Co na to říkáte? Většina, kromě dvou krajů, odvětila, že to podle nich není dobrý nápad. Jmenovaly různé důvody, třeba vzdálenost od školy. Jen my a Vysočina jsme řekli, že daná ubytovna smysl má a klidně ji zařizujte. Ale nic jsme sami nenabízeli.

Pak došlo k tomu, že se začaly zveřejňovat lokace ubytoven a místní se začali ozývat, protože se nové situace bojí. Je to zbytečné. Třeba ve Vyškově se bavíme o ubytovně pro čtyřicet lidí. Na jižní Moravě je už dávno ubytovaných mnohem víc ukrajinských romských uprchlíků. Nemáme zmapované, jestli jsme do ubytovny poslali romské Ukrajince, nebo jiné Ukrajince.

Foto: Tomáš Svoboda

Jan Grolich.

Co se týče konkrétních ubytoven, v kraji se skloňovaly objekty ve Vyškově a Boskovicích. Jak nyní vypadají přípravy?

Ohledně vyškovské ubytovny jsme měli v úterý jednání, ale nelze říct, že by z něj vypadl nějaké jednoznačný závěr. Krizový štáb města Vyškov se k možnosti vyjádřil negativně. Byli tady zástupci správy uprchlických zařízení i neziskovky Romodromu. O Boskovicích už se ani nediskutuje. Je to spíš z technických důvodů, protože daná budova není nachystaná k nastěhování. Musela by se řešit elektroinstalace, rozvody vody. Je tam málo sociálních zařízení. Příprava by zabrala měsíce, a proto nemá smysl teď o tomto uvažovat. Místa jsou třeba teď, z toho důvodu se o Boskovicích dál nebavíme.

Předpokládám, že ve vytipovaných obcích panuje strach, že by se z daných ubytoven mohla stát v uvozovkách malá ghetta – vyloučené lokality. Jak složitá jsou jednání?

Čtyřicet lidí není ghetto. Tohle odmítám. Je to poměrně malá skupina lidí. Nevidím v tom nějaký problém. V řadě měst už je víc než čtyřicet takto specifických Ukrajinců ubytovaných. Akorát se to nemedializovalo. Normálně fungují a až na výjimky bez problémů. Samozřejmě na jižní Moravě máme nyní 35 tisíc uprchlíků, občas se nějaký problém objeví, ale to je ve společnosti běžné. Chápu, že je to novinářsky zajímavé téma, ale je to kapka v moři. Kdyby se předem neřešila lokalita, tak to lidé nerozebírají a ani to nepoznají. Chápu strach, s ním se musí pracovat, ale za mě je to zbytečné.

Ubytovat třicetičlennou rodinu je ale složitější.

To samozřejmě ano. Právě pro tyto případy funguje Správa uprchlických zařízení, na kterou se v podobných případech obracíme. V drtivé většině vyjdou vstříc. Takže často vypravíme autobus do ubytovny pod Správou uprchlických zařízení. V poslední době mají podmínku: Ano, můžete je sem poslat, ale musí již mít vyplacenou dávku pět tisíc korun, aby si v zařízení měli z čeho zaplatit stravu.

Ale děje se to, že jakmile jim vyplatíme pět tisíc korun, často sednou na vlak a odjedou. Netuším, jestli pak jedou do jiného kraje, státu, nebo zpátky na Ukrajinu. Nejsme schopni to dosledovat. Toto se děje.

A pak se početná skupina objeví třeba v Brně před hlavním nádražím, kde v pondělí přes den pobývalo asi sedmdesát uprchlíků. Vedení města a úředníci jim potom večer nabídli dočasné ubytování v bývalých židenických kasárnách.

To jsou lidé, kterým už bylo nabídnuto ubytování dřív. Mají vízum třeba měsíc, takže jim byla vyplacena dávka. Bylo jejich rozhodnutí, že jsou venku.

Není to věc jen Brna, ale také Prahy či Ostravy. Hledáte ve spolupráci s vládou, jak tento problém řešit?

Upozornil jsem na to při úterním jednání s ministrem vnitra a policejním prezidentem. Nenašli jsme konkrétní řešení. Také si musíme uvědomit, že máme nějaké krizové řízení a jako kraje v tomto systému dané také úkoly. Ten úkol za nás končí tím, že uprchlíkům najdeme ubytování a zavedeme je do systému. Případně napíšeme, že běženec nabízené ubytování odmítl. Že je někdo v nějakém městě bez domova, není věc pro krizové řízení. Je to obecný problém. Stejně jako se k tomu Brno postavilo čelem, tak myslím, že by to měla udělat i Praha, případně další města a obce.

Jak obecně podle vás se daří začleňování Ukrajinců do české společnosti?

Za mě funguje skvěle. Nastavili jsme systém. Bez problémů ubytováváme lidi do penzionů, internátů. Lidé si pak postupně nacházejí svoje trvalejší bydlení. Naprosto přirozeně to funguje. Spousta lidí už našla práci, děti jsou ve školkách a školách. I proto nejsem úplně rád, že se začala medializovat početně zanedbatelná skupina, u níž samozřejmě s ubytováním trochu problém je. Byl bych nerad, kdyby se kvůli tomu rozviřovala negativní diskuse o uprchlících z Ukrajiny. To si nezaslouží.

Neobáváte se, že s pokračující válkou si část české veřejnosti začne dělat zjednodušující rovnítka mezi ukrajinskými uprchlíky a Romy?

Věřím, že tato bublina velmi rychle splaskne. Obavu mám, ale za mě je to naprosto nezasloužené. Máme tu 35 tisíc lidí z Ukrajiny a neřešíme tu žádné problémy. V Brně vždycky byli a budou bezdomovci. Někteří to mají i ze svého vlastního rozhodnutí, tomu se těžko dá zabránit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované