Hlavní obsah

Debakl s byty pro chudé: Postavil se jen zlomek a část neplní účel

Foto: Shutterstock.com

Vznikl jen zlomek bytů, které mají fungovat jako záchrana pro lidi v nouzi. Navíc ani tak není jisté, jestli všechny plní svůj účel. (Ilustrační snímek)

Reklama

20. 2. 6:00

V Česku mělo díky evropským dotacím vzniknout až pět tisíc sociálních bytů pro lidi v nouzi. Naději na reálnou výstavbu má jen necelá polovina z nich, přičemž není jisté, zda mají či budou mít zamýšlené využití.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sociální byty se zvýhodněným nájmem jsou určené pro lidi v tíživé životní situaci – od matek samoživitelek přes propuštěné vězně až po lidi, kteří dostali výpověď z nájmu a hrozí jim, že skončí bez domova.

Začátkem února upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, že z pěti tisíc sociálních bytů nevznikne ani polovina. „V případě, že budou všechny projekty dokončeny v plánovaném rozsahu, bude do konce roku 2023 podpořeno pořízení 2212 bytů,“ stojí v samotné závěrečné zprávě z kontrolní akce dotačních výzev vypsaných v roce 2016 a následně i v roce 2018.

Reálně se ovšem do září loňského roku podařilo dokončit jen 1142 bytů. A jak navíc zjistily Seznam Zprávy, existují důvodné obavy, že dotované byty neslouží pro lidi v nouzi.

Dokládají to kontroly Ministerstva pro místní rozvoj, které mělo na starosti přípravu dotačních výzev. Kontrolovalo 42 projektů. Ve 26 případech narazili úředníci na problémy, jedna kontrola ještě není ukončena.

Častým pochybením bylo právě to, že se byty nevyužívaly v souladu se stanovenými dotačními pravidly nebo je neužívaly osoby z cílových skupin - jde přitom o širokou škálu osob, pro které je společné to, že se dostaly do těžké finanční nebo existenční situace.

Kontroly také odhalily případy, kdy příjemci překupovali nemovitosti od svých blízkých. I to je signál, že mohlo jít spíše o spekulativní nákup, který nastavení pravidel umožňovalo.

„V důsledku provedených kontrol byli příjemci, u kterých bylo identifikováno porušení dotačních podmínek s finančním dopadem, vyzváni Ministerstvem pro místní rozvoj k navrácení části dotace. V případě, že se porušení podmínek týkalo i dosud nevyplacených prostředků, byly tyto prostředky kráceny v následujících žádostech o platbu,“ uvedl mluvčí resortu Vilém Frček.

Redakce Seznam Zpráv už v minulosti v sérii článků upozornila, že dotace na sociální bydlení lákaly i spekulanty.

Například pomohly postavit i vilku s bazénem kousek za Prahou, kde reportér narazil na ženu bývalého majitele, jenž budovu prodal spolku, který na to čerpal veřejné peníze.

Nebo na případ, kdy se v domě v centru Jičína papírově „vyráběli“ lidé v nouzi pro účel dotace tak, že se dlouhodobým obyvatelům dala výpověď z nájmu, aby je následně mohli opět ubytovat.

„Sociální“ byt jen na pár let

Jádro problému spočívá v nastavení dotačních podmínek. V prvních výzvách z roku 2016 totiž stačilo byty pořízené za dotace provozovat jako sociální pouze pět let. Následně si s nimi majitelé mohli dělat, co chtěli.

Žádat o dotace navíc mohly i spolky, k jejich založení stačí tři lidé a nekontrolovala se jejich historie a zkušenosti se sociální prací. Navíc spolky mohly dosáhnout až na 95procentní podporu z veřejných peněz. Jinými slovy, když pořizovaly byt za jeden milion korun, dostali proplaceno 950 tisíc korun na dotacích a ze svého zaplatily 50 tisíc korun.

Naopak pro obce a města nebyla dotace příliš zajímavá – protože fungovala v rámci takzvaného režimu de minimis. To reálně znamená, že takto lze během tří let žadateli poskytnout maximálně 500 tisíc eur.

„Je to 12,5 milionu korun a netýká se to jedné aktivity, ale celkový limit pro příjemce na tři roky. Většinou měli příjemci tento limit vyčerpaný,“ vysvětluje Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení, který se dotacemi zabýval a mluví o promarněné příležitosti.

V obecné rovině podmínky dotačních titulů kritizuje i další odborník na sociální problematiku Martin Šimáček, který působí jako ředitel Institutu pro sociální inkluzi a zároveň ředitel Centra sociálních služeb Praha.

„Říkali, že pět tisíc bytů je málo. A bude postaveno sotva dva tisíce bytů…“ hodnotí výsledek Martin Šimáček a dodává, že kdyby se podmínky dobře nastavily, mohlo skutečně stát pět tisíc bytů. Takhle se z alokovaných čtyř miliard korun realizují projekty jen za necelých 2,7 miliardy, uvedl NKÚ.

Šimáček zároveň dodává, že lidí v nouzi kvůli covidu přibylo. „Měli jsme loni v létě desetiprocentní nárůst lidí bez domova v Praze, jenom po první vlně. Vůbec nepochybuji o tom, že ten problém je reálně mnohem větší,“ říká ředitel Centra sociálních služeb Praha.

Ministerstvo pro místní rozvoj se k výsledkům kontrolní zprávy vyjádřilo v tiskové zprávě. Odkazuje zejména na to, že část úspěšných žadatelů se nakonec rozhodla nezřizovat celkem 522 bytů a jako důvod podle ministerstva uvedli, že neexistuje zákon o sociálním bydlení.

„Převzal jsem ministerstvo, kde podpora sociálního a dostupného bydlení nebyla pro vedení prioritou. To se ovšem nyní musí razantně změnit, a proto avizuji, že udělám maximum pro prosazení účinného zákona o podpoře v bydlení. Zároveň zahajuji sběr objektivních dat, aby bylo možné mnohem lépe zacílit finanční prostředky,“ uvádí ve zprávě ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované