Hlavní obsah

Druhý jazyk jen volitelně. Začíná největší změna vzdělávání za 20 let

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

21. 3. 20:00

Ministerstvo školství oficiálně zahájilo revizi rámcových vzdělávacích programů pro základní školy – dokumentu, kterým se řídí výuka v každé škole. Na stole jsou hlavní směry reformy, které může veřejnost nyní připomínkovat.

Článek

Tradiční dilema sedmáků na základní škole – který druhý cizí jazyk si po angličtině zvolit? Chce to i trochu taktiky, aby v tom samém jazyku mohli žáci pokračovat také na střední škole. Dosud si ho navíc musejí volit i děti, které jazykově nadané nejsou a potíže mají už třeba s angličtinou. Nově by se právě jim mělo ulehčit. Volba druhého jazyka by měla být do budoucna jen dobrovolná.

Jde o jednu z první konkrétních změn zatím v zásadě obecné diskuze o revizi rámcových vzdělávacích programů pro základní školy, tedy jednoduše učitelské bible, ze které pak vychází výuka na všech základních školách v Česku. V pondělí Ministerstvo školství představilo dokument, který popisuje hlavní směry zamýšlené reformy.

„Revizi rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání považuji úplně za nejdůležitější úkol v roli ministra. Pokud máme změnit české školství, musíme změnit obsah vzdělávání,“ je přesvědčený ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Ministerstvo školství ale začíná práci na reformě obsahu výuky krokem zpět. Volitelně totiž nabízely druhý cizí jazyk základní školy už od školního roku 2011/12, aby se v roce 2013 změnila pro žáky tato možnost na povinnost. Od září 2024, kdy se počítá s náběhem změny rámcového vzdělávacího programu, by se opět možnost volby druhého cizího jazyka měla vrátit do stavu před devíti lety.

Ani v Evropě není přístup k výuce druhého cizího jazyka jednotný. Obecně se sice zvyšuje počet zemí, kde si žáci osvojují druhý cizí jazyk ve školách povinně, třeba v Irsku nebo Německu jde stále o volitelný předmět. Ve Španělsku nebo ve Švédsku pak funguje stejný systém, ke kterému se chce Česko vrátit. Tedy, že škola musí druhý cizí jazyk nabízet, žáci ale nemají povinnost si ho k výuce vybrat.

„Těší mě, že se na volitelnosti druhého cizího jazyka expertní panel shodl prakticky jednomyslně. Některým žákům skutečně dělá velké problémy. Já bych byl velmi rád, kdyby žáci zvládali jeden cizí jazyk, ale dobře, a každý, kdo se chce učit druhý cizí jazyk, měl zároveň tu možnost,“ dodává ministr školství. Taková jazyková třída by se mohla nově otevřít, i kdyby o ni mělo zájem méně než sedm žáků. To je minimum, které aktuálně stanovuje vyhláška.

Minimum pro všechny, učivo navíc pro další

Druhý cizí jazyk je ale jen nepatrný zlomek celkové změny výuky na základních školách, kterou Ministerstvo školství chystá. Zaprvé by se rámcový vzdělávací program měl z dnes neohrabaného mnohasetstránkového dokumentu změnit na digitální nástroj, který budou moct učitelé i kdykoliv prakticky využít.

Těší mě, že se na volitelnosti druhého cizího jazyka expertní panel shodl prakticky jednomyslně. Některým žákům skutečně dělá velké problémy. Já bych byl velmi rád, kdyby žáci zvládali jeden cizí jazyk, ale dobře, a každý, kdo se chce učit druhý cizí jazyk, měl zároveň tu možnost.
Petr Gazdík, STAN, ministr školství

„Části modelového školního vzdělávacího programu budou dopracovány až na úroveň jednotlivých úloh tak, aby učitel mohl používat ověřené nástroje a nemusel dohledávat a sám vytvářet třeba pracovní listy,“ vysvětluje členka expertního panelu Martina Tóthová.

Celý vzdělávací obsah by se pak měl rozdělit na jádrové a rozvíjející učivo. Jinak řečeno nepodkročitelné minimum, které musí zvládat každý žák od Aše po Jablunkov, a rozšiřující část, jíž se mohou věnovat žáci podle svého nadání nebo výběru. Dosáhnout by měli jasně dané úrovně ve dvou gramotnostech a sedmi klíčových kompetencích.

Gramotnosti a klíčové kompetence

Gramotnosti

  • Čtenářská a pisatelská gramotnost
  • Matematická gramotnost

Gramotnost znamená schopnost praktického uplatnění znalostí v rozmanitých životních situacích. Zvyšování dovedností v oblasti základních gramotností vytváří předpoklady k úspěšnému celoživotnímu učení i k tomu, aby žáci a mladí lidé zažívali úspěch ve škole i v pracovním životě.

Klíčové kompetence

  • Kompetence k učení
  • Kompetence k řešení problémů
  • Kompetence komunikační
  • Kompetence sociální a personální
  • Kompetence občanské
  • Kompetence pracovní
  • Kompetence digitální

Klíčové kompetence představují funkční propojení znalostí, dovedností, hodnot a postojů. Nejsou vázány na jednotlivé předměty, ale jsou nadoborové. Rozvíjejí se v průběhu celého života, a to nejen ve škole. Jsou obtížně kvantitativně měřitelné.

Zdroj: MŠMT

Jak na tom žáci jsou, by si pak školy samy zjišťovaly v pátém, sedmém a devátém ročníku. Na konci prvního a druhého stupně by paralelně k tomu i stát ověřoval, jestli žáci dosáhli v konkrétní škole takových znalostí a dovedností, jaké jim pedagogové měli předat. Školy k nim ale mohou dojít vlastní cestou, a na to jim stát chce navýšit počet disponibilních hodin, se kterými budou moct nakládat dle svého uvážení.

Na základní škole ale určuje směr výuky do značné míry jednotná přijímací zkouška na střední školy. Chtějí v ní uspět při přechodu na vybranou střední školu žáci, a jejich rodiče tak po škole žádají, aby je na ni dostatečně připravili. Což může být někdy paradoxně v opozici k tomu, co od školy vyžaduje Ministerstvo školství rámcovými vzdělávacími programy. Proto i jednotná přijímací zkouška by měla podle ministra Gazdíka doznat zásadních změn.

„Přijímací zkoušky na střední školy by měly být více zaměřeny na gramotnosti a kompetence. Mohli bychom vycházet například z gramotnostních mezinárodních testů PISA,“ předpokládá Gazdík. O přijímacích zkouškách se ale podle něj teprve povede politická diskuze.

Veřejné připomínkování hlavních směrů revize bude probíhat do 21. dubna. V současné době ale musí školy řešit úplně jiné věci než komentáře ke strategickému plánu Ministerstva školství. Sotva se mohly na přelomu února a března začít vracet po covidových prolukách k běžné prezenční výuce, objevují se v některých školách už desítky ukrajinských žáků, jimž školy musí pomoct se začleněním do kolektivu.

K tomu běží také revize výuky informatiky, středním školám se částečně proměňuje obsah učiva v jednotlivých oborech a učitelé mají na starosti doučování žáků po covidové pandemii. Seznam Zprávy se tak ministra školství ptaly, zda by nebylo rozumné tak zásadní krok v českém vzdělávání o něco odložit.

„Jsme připraveni nebýt v tomto rigidní a prodloužit případně čas pro připomínkování,“ uvažuje pouze o dílčím pozdržení ministr školství.

Revize rámcových vzdělávacích programů ale tedy poběží podle plánu. V následujících dnech se otevře výběrové řízení do oborových pracovních skupin, které připraví konkrétní návrhy. Celý dokument by měl být připraven na začátku roku 2023 a v září pak i oficiálně vydán. První školy podle revidovaného programu začnou učit v září 2024, všechny ostatní o rok později.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované