Hlavní obsah

Extrémní stres, zahlcení emocemi. Terapeuti popisují, jak pomáhají po střelbě

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

K vyrovnání se s tragédií vedou i rituály, říkají odborníci. Někomu tak mohou pomoct pietní akce.

Tragická prosincová událost, při které vrah zabil 14 lidí, je něčím novým i pro profesionály, kteří obětem pomáhají. Studenti třeba nevědí, jestli si mohou říct o pomoc. Přitom kolem nich umírali jejich spolužáci.

Článek

Psychicky zasažených je po střelbě na filozofické fakultě asi devět tisíc lidí. To je kvalifikovaný odhad o rozsahu přímého dopadu, se kterým pracuje Univerzita Karlova.

Násobně většího počtu se dotkla vražda 14 lidí nepřímo. Nejen univerzita a fakulta, ale i další instituce a odborníci tak zprostředkovávají terapeutickou pomoc všem, kteří ji hledají.

„Z dostupných zkušeností odborníků lze předpokládat, že zhruba 75 procent zasažených osob se ze situace postupně zotaví bez externí pomoci, nicméně zbylá část využije některou z nabízených možností podpory,“ říká členka kolegia rektorky Univerzity Karlovy Lenka Henebergová, jaká čísla mají v ruce.

Seznam Zprávy oslovily tři odborníky, kteří pracují se studenty i zaměstnanci Univerzity Karlovy, a snaží se jim pomoci s jejich obtížemi. V první fázi to byli krizoví interventi, kteří pomáhali bezprostředně po události na krizových linkách.

„Volající je povětšinou aktivnější, a tak krizový intervent spíše naslouchá a nechává ho mluvit. Cílem není dojít ke sdělení, že to bude dobré, protože tak bychom dávali falešnou naději. Dobrá krizová intervence rozhodně nemusí končit happy endem, ale měla by končit přesvědčením klienta, že jde o situaci, kterou lze zvládnout, i když to bude těžké, smutné a vyrovnání přijde třeba za dlouho,“ popisuje krizový intervent a vedoucí sociální pracovník organizace In Iustitia Dušan Vaněk.

Odborníci jsou připravení na pomoc obětem nebo svědkům trestných činů, prosincový útok na filozofické fakultě se ale rozhodně vymyká z ranku individuálních tragédii. Na jednu stranu všem zasaženým může pomoci, že se mohou opřít o zkušenosti stovek dalších podobně raněných, na druhou stranu ale před událostí není úniku.

A hlavně: Studenti i zaměstnanci se budou po čase vracet zpátky do hlavní budovy.

„Ozývali se studenti, kteří se ptali, jestli vůbec mohou volat, protože ostatní na tom musí být hůř a pomoc by potřebovali víc. A přitom šlo o lidi, kteří byli přímo na místě a třeba leželi vedle zavražděných spolužáků,“ vysvětluje Vaněk a dodává, že o pomoc si nemá stydět říct kdokoliv.

Studenti chodí na podpůrné skupiny

Nezisková organizace In Iustitia je jednou z mnoha, která nabídla po tragické události kapacity svých odborníků. Sama Univerzita Karlova ale nabízí hned několik možností pro studenty a zaměstnance, jak se s celou situaci postupně vyrovnávat.

„S cílem poskytnout různé druhy podpory zajišťujeme ‚sdílecí‘ podpůrné skupiny, kde účastníci mohou společně sdílet své zážitky. Za první tři týdny jich proběhlo přes 20 a účastnilo se více než 200 osob,“ popisuje Henebergová.

Už předtím Univerzita Karlova poskytla na své krizové lince a chatu krizovou intervenci 700 studentům a zaměstnancům. Pro vyučující připravila škola metodický materiál „Návrat do školy“ – k tomu také proběhly tři webináře, kterých se zúčastnilo už téměř 950 pedagogů.

Psychologické a psychoterapeutické služby

  • Český institut pro psychotraumatologii a EMDR nabízí zdarma nesdílecí podpůrné skupiny Tyto skupiny lze absolvovat prezenčně nebo online, jednorázově nebo opakovaně, ve skupině uzavřené nebo otevřené. Používá se metoda EMDR.
  • Bílý kruh bezpečí nabízí diskrétní a bezplatnou pomoc obětem kriminality, svědkům a pozůstalým, více informací zde.
  • Česká asociace pro psychoterapii nabízí psychoterapii zdarma.
  • Pomoc klinických psychologů Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, více informací na webu.
  • In IUSTITIA - střednědobá a dlouhodobá podpůrná služba pro studující, vyučující a rodiny všech, koho se situace týká, více informací zde.
  • Mediační a probační služba nabízí zdarma podporu a pomoc v této mimořádně náročné životní situaci, více informací na webu.
  • Asistenční centrum aktuální informace o dostupné pomoci pro raněné, svědky, zasažené, pozůstalé a zdravotníky i další profesionály zasahující při i po tragické události na FF UK, více informací zde.
  • EmotionAid - metoda ke snížení vysoké aktivace stresu v nervovém systému. Dobrovolníci nabízí krátká sezení (možná i online).Více informací najdete zde.

Kromě toho se nadále scházejí další podpůrné skupiny, kde lidé o svém zážitku nevyprávějí, ale prostřednictvím různých metod dochází ke snižování posttraumatické zátěže. Dosud jimi prošlo 900 studentů a zaměstnanců Univerzity Karlovy.

Takovou metodou je například Emotionaid, která funguje jako první emoční pomoc. Používají ji například pracovníci krizových linek integrovaného záchranného systému.

„Vnímáme opravdu extrémní míru prožitého stresu, která samozřejmě není u běžné klientely obvyklá,“ říká psycholožka Tereza Koryntová.

I na ni se obrací studenti, učitelé nebo jejich blízcí, kteří zažili střelbu nebo byli uvězněni v budově fakulty.

„Klienti přicházejí s celou řadou potíží, jejichž společným jmenovatelem je zahlcení emocemi nebo somatickými projevy. Mohou to být stavy vysoké emoční podrážděnosti, nevysvětlitelné agrese a úzkosti, nebo naopak projevy úplné odpojenosti či apatie, deprese, bezmoci, případně neobvyklé únavy,“ dodává Koryntová.

Zajímejte se, ale ne o detaily

Psychiatrička a psychoterapeutka Olga Kunertová pak připomíná, že se nesmí zapomínat ani na profesionály, například policisty, hasiče nebo zdravotníky. I oni jsou zasaženi tragickou událostí a zaslouží si pozornost.

„Mnoho lidí zpracuje následky takového šoku přirozenou cestou, sdílením s blízkými, s přáteli a podobně. Pomáhají nám také rituály, jako je třeba symbolické vyjádření soustrasti. Proto chodí tolik lidí zapalovat k filozofické fakultě svíčky, nosí tam květiny,“ vysvětluje Kunertová.

Právě rodina nebo přátelé se také ptají, jak pomoci blízkému člověku, kterého prosincové události zasáhly. Pokud o to mají zájem, mohou s dotčenými hovořit, radí odborníci.

„Rozhodně ale není dobré neustále se vracet k líčení všech detailů. Je důležité dát najevo účast a to, že jste k dispozici, kdyby o tom, co se jim stalo, mluvit chtěli. I v tom případě je ale dobré držet na uzdě svoji zvědavost, ptát se spíš na pocity a prožívání než na to, co konkrétně se tam dělo,“ dodává Kunertová.

Kauza „Podmínka za znásilňování“

Foto: Seznam Zprávy

Seznam Zprávy otevřely kauzu, která otřásla nejen justičními kruhy, ale i laickou veřejností. Dívku z Vyškovska léta znásilňoval nevlastní otec, od Krajského soudu v Brně ale odešel jen s podmínkou. Pár dní po verdiktu se dívka pokusila o sebevraždu.

Doporučované