Třicet a víc dětí ve třídě. Vrací se norma z osmdesátých let?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Řada měst se i přes léto pokouší vyřešit rébus, jak od září vměstnat děti do základních škol, které už kapacitně neodpovídají potřebám, a souběžně zvládnout i příchod ukrajinských žáků, jejichž rodiče nechávají rozhodnutí, kam je pošlou studovat, na poslední chvíli.

Konkrétně v sedmitisícovém Českém Brodě přistoupili ke krizovým scénářům. „Už v tuto chvíli jsme museli mezi dětmi z venkova losovat, koho přijmout a koho ne,“ popisuje pro Seznam Zprávy starosta středočeského města Jakub Nekolný (ODS).

Společně se sousedními Doubravčicemi proto plánují vybudovat školu, která pojme 810 dětí. I tak by ale kapacita vystačila podle demografických analýz na zhruba deset let, než začne být opět hraniční.

A kdyby stavba školy nedopadla, bude město muset přejít k dalšímu kroku: nepřijímat postupně děti z okolních obcí vůbec.

Kvůli přetlaku nastoupí na Základní školu Tyršová v Českém Brodě od září jen sedm ukrajinských dětí. „Ostatní jsme nepřijali. Postupujeme podle metodického pokynu ministerstva a spolupracujeme se zřizovatelem,“ hlásí ředitelka školy Jitka Majerová s tím, že situaci postoupila městu.

Starosta přiznává, že Český Brod je nucen i zde přistoupit ke krizovému scénáři: děti z Ukrajiny se budou učit odděleně od českých.

„Bohužel, je velký zájem, abychom integrovali ukrajinské děti do normálních tříd, ale to u nás není možné. Nedostalo by se na české děti a to nemůžeme udělat. Bohužel integraci odkládáme s tím, že zakládáme speciální malotřídky pro ukrajinské děti,“ vysvětluje Nekolný. K případné integraci ukrajinských a českých dětí by tak došlo až po vybudování nové školy.

Problémy řeší ve Středočeském kraji i Říčany či Mnichovo Hradiště. Lépe na tom nejsou ani jinde, například v Praze a Pardubicích. Jde o lokality, které se potýkají s nedostatkem školních kapacit, a už v dubnu na to upozorňovala analýza, která vznikla ve spolupráci sociologické výzkumné organizace PAQ Research a Ministerstva školství.

Výsledná mapa s lokalitami, kde analýza odhaduje největší přetížení:

Ve zmíněných Říčanech přistoupili k jiným opatřením. „S kapacitami bojujeme a je to dlouhodobý trend, jsme prstenec kolem Prahy. I z toho důvodu se snažíme několik let postavit novou základní školu,“ přiznává místostarostka Hana Špačková (Klidné město).

Popisuje, že museli odmítat jak české, tak ukrajinské děti, které nemají ve městě trvalé bydliště. „Už opravdu nemáme kapacity nikde. Ve stávajících školách jsme zrušili téměř všechny odborné učebny, jsou z nich teď kmenové třídy,“ říká. Školy ve městě takto přišly celkově o 19 učeben. 

Pravidlo, že nechtějí mít ve třídě více než 30 dětí, se podařilo udržet jen díky tomu, že se nakonec nepřihlásilo tolik ukrajinských dětí, kolik jich je ve městě registrovaných. Například do mateřských škol se zapsalo 15 ze 40 dětí.

„Na základní školy jsme měly také avizováno víc dětí a přihlásilo se jich necelých 70,“ pokračuje místostarostka, podle které se situace může ještě změnit koncem srpna, protože se v praxi ukazuje, že řada válečných uprchlíků ještě nemá jasno v tom, jestli bude chtít nebo muset v Česku zůstat.

„Máme připravenou i zálohu, že bychom spustili ukrajinskou třídu, ale není to naším cílem, je to krizový scénář,“ tvrdí Hana Špačková.

Na hraně možností jsou podle místostarosty Jana Mareše (Žijeme pro Hradiště) i v téměř devítitisícovém Mnichově Hradišti, které leží na pomezí Středočeského a Libereckého kraje.

„Jsme se třídami i prostory tip top. Už nedokážu otevřít ani novou kmenovou třídu, nemáme kde,“ říká pro Seznam Zprávy. Vypomohli si tím, že ač se dlouhodobě snažili mít ve třídě 24 až 25 dětí, nyní budou počet navyšovat až na třicítku.

V Pardubicích přijali během letošního roku na školy 367 ukrajinských dětí, náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice), který má školství v gesci, to přirovnává k počtu dětí na jedné základní škole.

Do nového školního roku se v krajském městě přihlásilo 97 Ukrajinců a 71 jich nebylo na školy přijato. „Dali jsme souhlas se vznikem dětských skupin a odkazujeme na ně rodiče. Uvidíme, od kdy se podaří zahájit jejich činnost,“ říká náměstek a doplňuje, že má informace, že někteří rodiče, kteří zapsali děti, se nakonec budou vracet na Ukrajinu.

„Takže se možná ještě nějaká místa budou uvolňovat. Na druhou stranu nevím, kolik dětí ještě do Pardubic přijde, válečný konflikt pokračuje,“ upozorňuje Rychtecký. Jasněji tak nejspíš bude až v září. „Samozřejmě budeme dávat informace na kraj, pokud se děti nepodaří umístit jinde v okolí Pardubic.“

Náměstek dodává, že je v plánu na přelomu srpna a září nepřijaté děti znovu prověřit v registru obyvatel, jestli stále mají pobyt v Pardubicích, a následně se je pokusit umístit a případně jednat o navýšení kapacit škol.

Hlavní město má naopak připravené plány i na krizovější scénáře, tedy že se ve skutečnosti bude chtít na české školy v září dostat více ukrajinských dětí, než se aktuálně hlásilo.

„Velká část rodin stále počítá s návratem na Ukrajinu, druhá část říká, že neumí dostatečně český jazyk, a třetí skupina říká, že nemá dostatek informací, do které školy se dostavit,“ vysvětluje Vít Šimral (Piráti), radní pro oblast školství na pražském magistrátu, jak argumentují váleční uprchlíci. Zmiňuje i další faktor: na Ukrajině je obvyklé hlásit se na školy až v srpnu.

Pražský magistrát chce proto být připravený na situaci, že se dostaví v září více ukrajinských dětí. „Přihlásili se nám dodavatele modulárních staveb, které se běžně používají, že by byli schopní rychle na některých pozemcích něco vybudovat,“ popisuje radní záložní variantu.

Další možností je vybudovat kapacitu pro vzdělávání v budovách v majetku městských částí, které ovšem nejsou kolaudované jako školské.