Článek
Už jen několik dnů si mohou obyvatelé a návštěvníci hlavního města prohlédnout sochařskou instalaci výtvarníka Krištofa Kintery na Klárově, která zachycuje sedm významných pražských staveb z druhé poloviny minulého století označovaných za brutalistní architekturu. Volně přístupná byla bezmála tři roky, poslední šance ji vidět mají zájemci v pondělí 18. srpna. Poté malý park Holubička mezi stanicí metra Malostranskou a Starými zámeckými schody, v němž jsou Kinterovy sochy umístěny, čekají úpravy.
„Povolení na oblíbené sochařské mikroměsto jsme pro velký zájem prodlužovali. Nyní však definitivně vypršelo a park Holubička v následujících letech čeká revitalizace. Věříme, že se k podobným projektům v budoucnu ve spolupráci s Prahou 1 vrátíme,“ uvedli na webu zástupci nedaleké galerie Kunsthalle, která se na projektu podílela.
Svítící betonové miniatury zachycují například žižkovský televizní vysílač, obchodní dům Kotva, hotel Praha či budovu Komerční banky na Smíchově. Kinterovy instalace ve členitém terénu parčíku obklopují sochu Dívky s holubicí z roku 1958 od Václava Šimka.
Sochy jsou záměrně zčásti rozbourané jako symbolická připomínka toho, že například hotel Praha v Dejvicích už neexistuje a další demolice - například budovy Ústřední telekomunikační budovy na Žižkově - se chystají.
Instalace měla podle Kintery ukázat, že období vlády komunistické strany od roku 1948 do revoluce v roce 1989 způsobilo na jedné straně kulturní škody, na straně druhé i tehdy vznikaly architektonicky zdařilé stavby mezinárodního významu. Dodnes je česká společnost přijímá rozpačitě a kvůli jejich zatížení minulostí si k nim hledá cestu jen obtížně.
„Různá měřítka, dramatické osvětlení i rozbourané části připomínají kolísavou popularitu těchto budov, avšak utopické město Krištofa Kintery je především jasnou ukázkou silné architektury v nesvobodných časech,“ uvedla galerie Kunsthalle. O projektu vznikla také výpravná publikace, která obohacuje literaturu o brutalistní architektuře v Praze o netradiční pohled na budovy z období komunistické vlády.
Pražský rodák Kintera studoval na Akademii výtvarných umění, mimo jiné v ateliéru Milana Knížáka. Třikrát byl nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Byl členem performativně divadelní skupiny Jednotka. Nad pražským klubem Roxy vybudoval experimentální prostor NoD.
V roce 2014 se uskutečnila jeho průlomová výstava v Museum Tinguely ve švýcarské Basileji a o tři roky později následovala česká výstava v Galerii Rudolfinum s názvem Nervous Trees. Pravidelně spolupracuje na výtvarném pojetí a výstavách festivalu současného umění 4 + 4 dny v pohybu. Je autorem několika instalací ve veřejném prostoru, v roce 2009 se podílel na kontroverzním díle Entropa, kterou výtvarník David Černý vytvořil v bruselském sídle Rady Evropské unie u příležitosti českého předsednictví.
