Článek
Brutalismus je architektonický styl, který má původ v Británii a byl na vrcholu od 50. do 70. let 20. století. Charakterizují ho stavební materiály z betonu, železa a skla. Někteří na něj nedají dopustit, a to nejen kvůli historické hodnotě, ale má také zaryté odpůrce.
Brutalismus v ČR
Do Česka se brutalismus dostal v průběhu 60. let a v tomto stylu zde bylo postaveno mnoho staveb. Některé objekty poválečné architektury byly zbourány, což vyvolalo diskuzi o jejich hodnotě. Jedním z příkladů byl komplex budov Transgas, který šel k zemi v roce 2020. Někomu vadí estetika brutalismu, pro někoho je spíše zásadní, že se jedná o architekturu z období socialismu.
Známé stavby
Mezi nejoceňovanější zástupce brutalismu patřila manželská dvojice Věra Machoninová a Vladimír Machonin, mezi jejichž projekty patří hotel Thermal v Karlových Varech, obchodní dům Kotva, české velvyslanectví v Berlíně, Dům kultury v Praze či budova Teplotechny. Hotel Thermal prošel v roce 2021 modernizací, vůči jejímuž průběhu se vymezila vnučka Machoninových.
Významným představitelem byl také Karel Prager. Projektoval bývalé bankovní sídlo na pražském Smíchově, které má tvar osmibokého jehlanu. Proslulé jsou tzv. Pragerovy kostky, tedy komplex tří budov v areálu Emauz. Je také autorem Budovy Federálního shromáždění (dnes Nová budova Národního muzea).
Brutalismus v Praze
Praha byla kolébkou poválečné brutalistní architektury. Zde jsou nejznámější stavby.
- Pragerovy kostky (1969–1973): Karel Prager
- Obchodní dům Kotva (1971–75): manželé Machoninovi
- Transgas (1972–1978) – zbouráno 2020: Václav Aulický, Jiří Eisenreich, Ivo Loos, Jindřich Malátek
- Nová scéna Národního divadla (1977–1983): Karel Prager, skleněná fasáda od Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského
- Odbavovací hala Hlavního nádraží (1978): Jan Bočan, Josef Danda, Alena Šrámková, Jan Šrámek, Julie Trnková
