Hlavní obsah

Konec ředitele Českého Švýcarska? Neřeší to 20letý problém, zní z obcí

Foto: Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy

Ničivý požár zasáhl České Švýcarsko koncem července.

Obce kritizovaly správu národního park především za neodvezení suchého kůrovcového dřeva, nedostatečná protipožární opatření nebo špatnou komunikaci.

Článek

Pavel Benda v pátek skončí v čele Správy Národního parku České Švýcarsko. K 30. září ho odvolala ministryně životního prostředí za KDU-ČSL Anna Hubáčková, která svůj krok zdůvodnila nezvládnutím manažerských povinností a nedostatečnou komunikací s obcemi.

Sám Benda své odvolání komentovat nechtěl, podle oslovených komunálních politiků ale vina neleží pouze na něm a jde o dlouhodobější problém.

Někteří se ale po prázdninovém požáru chtějí obrátit na policii. „Obec Staré Křečany bude podávat trestní oznámení na neznámého pachatele ve věci jak kůrovcové kalamity, tak následného požáru a škod,“ uvedl pro Seznam Zprávy starosta František Moravec.

Jinde s právními kroky zatím čekají na výsledky policejního vyšetřování. Kriminalisté se požárem zabývají pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení.

Obce proti bezzásahovosti

Místním samosprávám v minulosti vadilo zejména bezzásahové hospodaření v lesích v blízkosti zástavby.

„Měl tam být nějaký lesní hospodářský systém. Chtělo se to řešit tak, že se to nechá volně přírodě. Upozorňovali jsme, že tam leží miliony kubíků dřeva, a říkali, že je tam velké požární riziko,“ říká starosta Moravec, který už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že na důsledky kůrovcové kalamity upozorňoval už v roce 2018.

Správa národního parku kritiku odmítá s tím, že příčinou požáru bylo především sucho, nikoliv neodklizené dřevo. To podle ní dokládá i fakt, že se plameny šířily nejen uschlým, ale i zeleným lesem. Ředitel Benda už dřív poukázal na to, že zadáním ministerstva bylo nechávat mrtvé dřevo v bezzásahových zónách.

Bývalý jetřichovický místostarosta Milan Dařina je přesvědčen, že vedení parku nemělo jasnou koncepci, jak se o lesy starat. „Já jsem řediteli Bendovi kladl otázku, jestli došlo k nějaké sebereflexi, pokud jde o zavinění požáru v národním parku. Jeho správa je trvale přesvědčena o tom, že oni nepochybili. Na otázku, jestli je správně v parku těžit, řekl že ano. Na otázku, zda je správně v parku netěžit, řekl také ano. Což podle mě svědčí o tom, že vůbec nevědí, která bije. Vůbec nevědí, co je vlastně špatně a co dobře,“ tvrdí.

Obrazy zkázy Českého Švýcarska

Jaké škody napáchal oheň v Českém Švýcarsku, uvidíte v našich fotogaleriích:

Špatná komunikace

„Myslím, že komunikace opravdu vázla ve všech směrech. Není to jenom o panu řediteli, je to vůbec o přístupu celkové rady parku k samosprávám,“ říká Moravec k jednomu z důvodů, kterým ministryně zdůvodnila Bendovo odvolání. Starosta ale dodává, že je zvědavý především na další kroky ze strany Ministerstva životního prostředí.

„Dlouhodobě voláme po tom, aby park nějakým způsobem postupoval a neustále jsme označováni za lidi, kteří tomu nerozumí, kteří nejsou odborníci na biodiverzitu a na dřevo a samozřejmě tohle je důsledek,“ uvádí pro změnu Dařina.

Ani podle něj ale není odvolání ředitele Bendy dostatečnou odpovědí na požadavky obcí.

„Je to jeden z kroků, který jsme očekávali, nicméně odvolání ředitele národního parku neřeší ten 20letý problém, který tady vyvstal v rámci nekomunikace s obcemi. To není vina pana ředitele, to je vina managementu národního parku,“ dodává.

Výzva odborníků

Na sedm desítek odborníků vyzvalo Ministerstvo životního prostředí, aby kvůli požáru v Českém Švýcarsku neměnilo koncepci a fungování národních parků. Bojí se omezování přirozeného lesa.

Dobrovolní hasiči a rozdělení území parku

Podle obyvatel Mezné vedení Národního parku České Švýcarsko také zanedbalo preventivní hasičskou péči, a proto požár dosáhl obřích rozměrů.

Protipožárními opatřeními se už hodlá ministerstvo zabývat. „Obecně se bude přehodnocovat požární péče. Počká se na vyhodnocení požáru, ministryně chce více zapojit dobrovolné hasičské sbory a zabezpečit více technologií na monitorování požárů. Také se chce zaměřit, aby byla dostupná požární voda v lokalitách, které by mohly být ohrožené požárem,“ sdělila Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Beata Berníková.

Podle místostarosty Dařiny musí nová protipožární především reflektovat letošní zásah hasičů. Jedná hlavně podle něj především o zprůchodnění cest a rozdělení území národního parku pomocí protipožárních bariér.

„Ta protipožární bariéra je jednoduchá: prostě aby tam byly vytvořeny pásy, kde budou moct hasiči bezpečně a standardně zasahovat, ne aby se museli tři dny prořezávat do lokalit, kde zrovna hoří,“ popisuje.

Požár podle policie vznikl pravděpodobně v Malinovém dole a hasiči ho uhasili po zhruba třech týdnech. Na místě se vystřídalo kolem 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Celkem požár zasáhl přibližně 1000 hektarů lesa.

+19

Doporučované