Článek
Žena popisovala, že ji do psychiatrické nemocnice dostalo nařčení bývalého partnera. S hospitalizací nesouhlasila, rozhodla se proto bránit. Stěžovala si na neoprávněný zásah do osobní svobody a také do práva na ochranu rodinného života. Ústavní soud se jí nyní zastal.
„První senát Ústavního soudu ústavní stížnosti vyhověl a napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil, neboť dospěl k závěru, že jimi došlo k porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu, spravedlivý proces a osobní svobodu,“ uvedla soudkyně zpravodajka Dita Řepková.
Diagnóza se nerovná ohrožení
Seznam Zprávy případ ženy popsaly už v prosinci. Krátce po narození syna se rozhodla ukončit vztah s jeho otcem. „S rozchodem se nevyrovnal a nejspíš ze msty na mě zavolal policii a záchrannou službu. Já jsem v tu dobu spala. Přišli do bytu, vzbudili mě a řekli, že pokud nepodstoupím vyšetření, donutí mě k němu,“ vyprávěla dříve.
Podle jejích slov po třech hodinách naléhání odjela do Psychiatrické nemocnice v Bohnicích 9. listopadu 2022, kde ji hospitalizovali. Důvodem bylo podle zdravotnické dokumentace, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, podezření na závažnou psychotickou poruchu. Oprávněnost potvrdil Obvodní soud pro Prahu 8.
Jenže ani psychiatrická diagnóza sama o sobě nikdy nemůže být důvodem detence. Podle zákona je možné člověka hospitalizovat bez jeho souhlasu jen ve chvíli, kdy ohrožuje sebe nebo své okolí.
Soudy nižších instancí dospěly k závěru, že omezení osobní svobody ženy bylo nutné jako preventivní opatření, a upozornily také na možnost porodní deprese. Žena však byla čtyři měsíce po porodu, nešlo tedy o akutní stav. S těmito závěry se proto Ústavní soud neztotožnil a odmítl je.
Ústavní soud také zkritizoval způsob, jakým obecné soudy pracovaly s důkazy. „Upřednostnily odborné důkazy, jako je znalecký posudek, vyjádření lékařky a zdravotnické zprávy, a to na úkor dalších důkazů, včetně těch, které navrhovala sama stěžovatelka a které soudy vůbec neprovedly,“ popsala Řepková.
Podle zdravotnické dokumentace byla žena při příjmu do nemocnice neklidná a agresivní. To ovšem popírala – a dokazovala to právě pořízenou nahrávkou, jejíž záznam má redakce k dispozici. „Obvodní soud sice provedl přepis nahrávek jako důkaz, skutečnostem tam uvedeným však nevěnoval žádnou bližší pozornost,“ sdělila soudkyně.
Žena si nahrávala zásah policie i záchranné služby. Rovněž kontaktovala svou právničku. Soudy to ale označily za paranoidní projevy - což je další z důkazů, se kterým se podle Ústavního soudu vypořádaly chybně.
„To nemůže být automaticky považováno za projev duševního onemocnění či duševní ataky. Tyto projevy mohou být svébytnými projevy jakéhokoli člověka, který se brání nedobrovolné hospitalizaci,“ zdůraznila soudkyně.
Týdenní pobyt v nemocnici Jana popisuje jako velmi traumatický – i kvůli tomu, že zůstala bez svého tehdy čtyřměsíčního miminka.
Tisíce detencí ročně
Pokud je kdokoliv hospitalizován, aniž by k tomu dal souhlas, zdravotnické zařízení to musí do 24 hodin nahlásit soudu. Ten pak má sedm dní na to, aby posoudil, jestli bylo vše v souladu se zákonem.
Každý rok jsou v Česku nedobrovolně hospitalizovány tisíce lidí. Advokát Vítězslav Dohnal už dříve uvedl, že jen u Obvodního soudu pro Prahu 8 – kam spadají i Bohnice – proběhlo za jediný rok více než dva tisíce takzvaných detenčních řízení: „Není to okrajová agenda, jak jsem si sám myslel, než jsem se k tématu dostal.“
Ministerstvo spravedlnosti za loňský rok zaznamenalo více než 56 tisíc zdravotnických detencí – jde o situace, kdy člověk nechce, ale ani nemůže poskytnout svůj souhlas, typicky pokud je v bezvědomí. Vždy následuje povinné soudní řízení.
Psychiatrické důvody tvoří jen část tohoto čísla – podle odhadů odborníků se týkají přibližně 10 až 12 tisíc případů ročně. „Nápad se nerovná rozhodnutí. Asi 30 tisíc případů jde k soudu, ale u části z nich ani nerozhodne, typicky protože pacient dá souhlas,“ vysvětluje Maroš Matiaško z Fóra pro lidská práva, který zastupoval poškozenou ženu u Ústavního soudu.
