Hlavní obsah

Plyn, pračky i průkazky. Co všechno stát nakupoval v nouzovém stavu

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Hasiči vybavovali třeba stanové městečko pro uprchlíky v pražské Troji.

Reklama

23. 5. 7:36

Nejvíc stát v nouzovém stavu vynaložil bez výběrového řízení za plyn, a to 8,5 miliardy korun. Nakupovalo také Ministerstvo vnitra, které shánělo ubytování pro uprchlíky, ale i pračky nebo průkazy a povolení k trvalému pobytu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslanci ve čtvrtek prodloužili nouzový stav v Česku až do konce června. Představitelé kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) se dušují, že šlo už o poslední prodloužení.

Opozice se vzpínala na něj kývnout především proto, že nouzový stav umožňuje státu a jím řízeným organizacím rychlejší a méně transparentní nákupy.

Zvýhodněných nákupů využívalo od začátku nouzového stavu, který byl kvůli migrační krizi z Ukrajiny vyhlášen 4. března, zejména Ministerstvo vnitra, na jehož bedrech zvládnutí krize převážně stojí.

Průkazy, lehátka i pračky

Od začátku nouzového stavu provedly vnitrem řízené organizace nákupy za zhruba 82 milionů korun. Na dotaz Seznam Zpráv to uvedlo tiskové oddělení resortu.

Nejvíc zakázek měla Správa uprchlických zařízení, která za zajištění služeb ubytování a stravování pro občany Ukrajiny v různých ubytovacích zařízeních dosud zaplatila 42 milionů korun.

Dalších 16,3 milionu ji stálo pořízení vízových štítků a 11,5 milionu dala za pořízení cestovních průkazů totožnosti a osvědčení o registraci pro Odbor azylové a migrační politiky. Za 3,5 milionu korun pak pořídila průkazy a povolení k trvalému pobytu.

Objednávku za 8,3 milionu korun pak provedly hasičský záchranný sbor a policie. „Peníze šly na nákup lehátek, karimatek, spacích pytlů, transfuzních vaků, reflexních vest, regálů, praček, vysavačů, vařičů a potřeb na praní,“ vypočítal Ondřej Krátoška z tiskového oddělení Ministerstva vnitra.

Plyn za miliardy

Největší nákup bez výběrového řízení za nouzového stavu zatím připadá na Správu státních hmotných rezerv (SSHR), která dostala od vlády za úkol rychle nakoupit zásoby zemního plynu.

Od polostátního ČEZu ho pořídila 2,4 TWh. „Tento nákup proběhl v režimu JŘBU (jednací řízení bez uveřejnění – pozn. red.),“ uvedl předseda SSHR Pavel Švagr.

Zásoby přišly stát na 8,5 miliardy korun. „V ceně je i doprava a skladování,“ přiblížil Švagr.

Všechny ostatní nákupy podle něj hmotné rezervy i nadále vypisují na svém profilu na zadávání veřejných zakázek. „Jde třeba o zakázky na dodání spacáků nebo karimatek.“

Že by se taková věc nezvládla bez nouzového stavu, přiznal ve čtvrtek i opoziční poslanec a místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO), který v minulém volebním období vedl resorty průmyslu a dopravy.

„Musím uznat to, že v současné době se již doplňuje plyn do zásobníků poměrně slušně. A hlavně pokud chceme dnes pokračovat s doplňováním plynu do zásobníků, chceme to přikázat NET4GASu, aby vypisoval aukce, tak to nezvládneme bez nouzového stavu. To je prostě realita,“ prohlásil Havlíček.

Nákupy bez výběrových řízení v nouzovém stavu byly hlavním důvodem, proč opozice nechtěla na prodloužení nouzového stavu kývnout.

Poslankyně STAN Barbora Urbanová už ve středu před mimořádnou schůzí opozičním poslancům vzkázala, jak to vybraná ministerstva s nákupy mají.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované