Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Moderní, nebo historický? Otázka, která již roky visí nad podobou železničního mostu pod Vyšehradem. Výtoňský most má svou nezaměnitelnou industriální podobu již od roku 1901 a v historickém centru Prahy tak ilustruje právě architekturu té doby.
To, že most potřebuje opravy a v současném stavu nemůže plně sloužit železniční dopravě, je nesporné. Jenže v jaké podobě?
Správa železnic coby jeho správce s odkazem na budoucnost železniční dopravy v hlavním městě podporuje návrh úplně nové moderní konstrukce, přičemž ta stará by mířila do Modřan, kde by sloužila jako pěší lávka. Na stole nicméně leží také projekt Nadačního fondu Vyšehradský most, který navrhuje most rekonstruovat, a zachovat tak jeho současnou podobu. Vedle něj by pak pouze z jižní strany dál od centra stála napojená mostovka, po níž by vedla třetí kolej.
Tímto návrhem se nyní zabýval Národní památkový ústav (NPÚ), státní organizace zřízená pod Ministerstvem kultury, která má koordinovat veškerou odbornou činnost v oboru státní památkové péče. Dal mu zelenou a v otázce formulované v úvodu se tak jasně přiklonil k variantě historického mostu.
„Plně vyhovuje nárokům“
„Předložená studie jednoznačně odpovídá způsobům sanace historicky významné technické památky tak, jak ji v průběhu kauzy NPÚ definoval. Zároveň se jedná o řešení, které symetrickým způsobem zohledňuje i ostatní veřejné zájmy v místě,“ píše NPÚ ve svém vyjádření a zdůrazňuje rozvoj dopravní infrastruktury i ekonomickou smysluplnost věci, a to s životností konstrukce na dalších sto let.
Návrh Nadačního fondu Vyšehradský most si můžete prohlédnout ve vizualizaci:
„Lze tak závěrem konstatovat, že tato studie plně vyhovuje nárokům na stav a rozvoj věci, jak bylo zároveň požadováno v zadání uskutečněného soutěžního dialogu, přičemž jsou rovněž zohledněny legislativní požadavky na úseku památkové péče,“ dodává vyjádření.
Památkáři při zvažování navrhovaných variant přidali další body ve prospěch rekonstrukce na úkor zcela nové podoby mostu. Před několika týdny se pro tuto variantu vyjádřila i další „těžká váha“. Světová organizace UNESCO ve zprávě, kterou v dubnu na svých internetových stránkách zveřejnilo i Ministerstvo kultury, rovněž významně doporučila současnou nýtovou konstrukci zachovat.
Zprávu jsme v detailech přiblížili zde:
UNESCO podtrhlo skutečnost, že most „významně přispívá k výjimečné světové hodnotě (anglicky Outstanding Universal Value, pozn. red.) památky světového dědictví ‚Historické centrum Prahy‘,“ přičemž posloupnost mostů přes řeku - coby hlavní vizuální osu centra - je podle organizace klíčovým prvkem utvářejícím obraz města.
„Studie opravy Vyšehradského mostu má odborný souhlas NPÚ, není důvod k odkládání jeho opravy,“ reagoval pro Seznam Zprávy Jan Štoll z Českého národního komitétu ICOMOS, Mezinárodní rady památek a sídel, která je hlavním poradním orgánem UNESCO ohledně světového dědictví. „Souhlasné odborné vyjádření Národního památkového ústavu nyní potvrdilo a rozšířilo podrobným hodnocením dřívější stanovisko Českého národního komitétu ICOMOS. Ten už vyhodnotil studii obnovy Vyšehradského železničního mostu jako vyhovující z hlediska nejpřísnějších kritériích ochrany Pražské památkové rezervace zařazené na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, jíž je železniční most nedílnou součástí.“
Rozhodne ministerstvo
Finální řešení má v rukou Ministerstvo dopravy, navíc se v tuto chvíli čeká ještě na stanovisko HIA (Heritage Impact Assessment - posouzení dopadů na kulturní dědictví). Vyjádření organizace UNESCO ani Národního památkového ústavu nejsou závazná a nemají v procesu rozhodování oficiální roli. Podstatná je nicméně i jistá politická síla obou institucí.
„Jsme rádi, že náš projekt získal pozitivní vyjádření dvou klíčových institucí. Mimochodem, za UNESCO náš projekt posuzoval i expert na mostní konstrukce. Nejde tedy jen o památkový pohled, ale o technické potvrzení, že návrh je realizovatelný,“ kvituje nový vývoj v celém případu spoluzakladatel Nadačního fondu Vyšehradský most Tomáš Bistřický.
„Ukazuje se, že český stát to jako obvykle vzal od začátku za úplně špatný konec. Namísto aby hledal způsob, jak most rychle a efektivně opravit, hledal důvody, proč to nejde,“ dodává filantrop a někdejší spolumajitel nápojářské firmy Toma v tiskové zprávě nadačního fondu.
Připomíná zároveň i krajní variantu vývoje v případě, že by orgány nerespektovaly názor ve zprávě mezinárodní organizace pod hlavičkou OSN. „Likvidace mostu by zřejmě znamenala průšvih jako hrom - riziko vyškrtnutí celé Prahy včetně Pražského hradu ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO,“ uvádí.
Krajní možnost: vyřazení Prahy z UNESCO:
Pokud by Praha nerespektovala stanoviska UNESCO, mohlo by jí v krajním případě hrozit i vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví.
Ačkoliv se vyškrtnutí celé památkové oblasti kvůli jednomu jejímu dílku může zdát jako příliš silný krok, v minulosti se to již stalo. A pro příklad nemusíme ani chodit příliš daleko - pouze necelých 120 kilometrů severozápadním směrem do německých Drážďan. Saské hlavní město organizace UNESCO ze svého seznamu vyškrtla v roce 2009, shodou okolností také právě kvůli mostu.
I Správa železnic tak uvádí, že proti organizaci nepůjde. „Pokud by jeho rozhodnutí bylo jednoznačné, obávám se, že se budeme muset vrátit na začátek celého procesu,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel Odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar, který má projekty železničních staveb na starosti. „To znamená několik dalších let, kdy se budeme bavit o tom, co s tím mostem vůbec dělat,“ vyjádřil nicméně své obavy.
Zároveň uvedl, že si i nadále myslí, že nový trojkolejný most je ideální variantou řešení.
„Za nás je klíčové vzít v potaz i dopravní význam mostu. Chápu postoj UNESCO, nicméně vnímáme, že ta mise byla poradní a závěrečné stanovisko, které dali, je reakcí na tuto poradní misi,“ vysvětloval.
Aktualizace: Článek jsme doplnili o vyjádření Jana Štolla z Českého národního komitétu ICOMOS.
