Začínají platit vyšší limity hluku

Od 1. července se zvyšují limity hluku na některých silnicích a železnicích. To vyvolává obavy u řady obcí v jejich blízkosti, kde si už dnes na vysoké hladiny hluku stěžují.

„Zvyšuje se doprava a roste i hluk. Před rokem či dvěma jsme hluk měřili a byli jsem na hraně limitů. Myslím, že teď nebo za pár let už bychom přeslimitní hodnoty naměřili,“ popsal situaci v obci Mnetěš blízko dálnice D8 tamní starosta Aleš Blažek.

Nové limity zavádí nařízení vlády, zvednout by se měly o pět až 13 decibelů v závislosti na typu komunikace. Ačkoliv to nemusí vypadat jako velká změna, na některých místech by se mohla intenzita zvýšit násobně.

„Chtěl bych připomenout, že decibel je bezrozměrná, ale logaritmická jednotka. Pokles o 3 dB značí poloviční výkon, naopak zesílení o 3 dB je dvojnásobný výkon,“ vysvětlil Radim Loukota, člen představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

Podle spolku Koridor D8, který sdružuje obce v okolí této dálnice, by tak mohl hluk na některých místech vzrůst až dvacetinásobně.

Kromě samospráv se proti nařízení staví také někteří senátoři. Část z nich v čele s Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) plánuje v nejbližších dnech podat ústavní stížnost.

„Zákon o ochraně veřejného zdraví nepředpokládá, v žádném ze svých ustanovení, že by mohlo dojít k nějakému snížení ochrany zdraví osob. A tím, že se zvyšují hlukové limity, tak fakticky ke snížení ochrany zdraví bohužel určitě dojde,“ uvedla pro Seznam Zprávy Seitlová.

Dodala, že ústavní stížnost má podporu u mnoha členů horní komory Parlamentu, konkrétní jména nebo počet senátorů ale uvést odmítla.

V ústavní stížnosti, jejíž pracovní verzi mají Seznam Zprávy k dispozici, hodlají zákonodárci zvýšení hlukových limitů napadnout také kvůli nezavedení jiných opatření proti hluku či kvůli tomu, že údajně preferuje zájmy developerů před zájmy občanů.

Podle Ministerstva dopravy jde ale o pouze o formalitu. Skokovou změnu nepředpokládá.

„Pokud došlo v důsledku nové právní úpravy k navýšení limitu, jedná se o změnu formální, která nepovede k násobnému zvýšení hluku, jak je často mylně interpretováno, neboť by muselo dojít současně k násobnému navýšení dopravy,“ sdělil mluvčí rezortu František Jemelka.

Odkázal se také na důvodovou zprávu, podle níž by měla novela umožnit zjednodušit novou obytnou výstavbu. Uvedl rovněž, že změny mají vnést do měření hluku pořádek.

„Proces stanovení hygienických limitů hluku pro stávající komunikace a dráhy bylo třeba ztransparentnit a umožnit lepší jednoduché předvídání výsledné hodnoty. Metoda se navíc opírala o historická data a byla závislá na přesnosti výpočtových softwarů, výsledek tak v kombinaci vykazoval vysokou míru nejistoty,“ pokračoval Jemelka.

Obce ale tvrdí, že motivace státu ke zvýšení limitů je jiná. „Myslím, že je nedokážou splnit, a proto je pro ně jednodušší je navýšit než hledat opatření, jak se dostat na nižší hodnoty,“ komentoval situaci Václav Šťástka, místostarosta Dušníků na Litoměřicku, kde žije zhruba 500 lidí.

Některé samosprávy pak mají obavy, že kvůli vyšším limitům nedojde na protihluková opatření, která už byla přislíbena. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ujišťuje, že na jejich vzniku se nic nemění.

„Většina projektů protihlukových stěn se připravuje na základě toho, že jsou podmínkou časově omezených povolení vydaných krajskými hygienickými stanicemi. S ohledem na plnění těchto podmínek nepočítáme se zastavením přípravy těchto projektů,“uvedl mluvčí silničářů Jan Studecký.

V již zmíněné Mnetěši mají jinou zkušenost. „Měli jsme schůzku i na ŘSD, kde nám řekli, že teď se zvýšenými limity na protihlukové stěny právo nemáme. Že to prý zkusí jinou cestou, ale nakonec jenom napsali, že to nezařídili, takže se u nás žádné stěny budovat nebudou. To možná až s vysokorychlostní tratí,“ popsal Blažek.

Nové opatření může mít dopad i na chystanou vysokorychlostní železnici z Prahy do Drážďan. Stavět se má začít v roce 2027 a trať má vést v blízkosti dálnice D8. Přilehlé obce ale se zavedením nových hlukových limitů varují, že budou vznik rychlotrati blokovat.

„Obce se budou účastnit správních řízení a mohou k nim přistoupit buď konstruktivně, kdy budou hledat nějaká schůdná řešení, nebo destruktivně,“ naznačil Martin Klečka, předseda spolku Koridor D8.

Možný scénář přirovnal ke stavbě dálnice D3. „Obce k tomu mohou přistupovat jako k absurdnímu záměru, kdy vlastně využijí jakoukoliv procesní příležitost záměr napadat a házet do něj munici nejtěžšího kalibru. Stát se u posázavské dálnice D3 neposunul za 20 až 30 let vůbec nikam,“ ilustroval Klečka.

Redakce Ministerstvo dopravy oslovila s dotazem, jak se k avizovanému blokování výstavby rychlotrati staví. To pouze uvedlo, že se případem zabývá.

Vyšší hluk je podle Klečky v rozporu s vizemi evropského Green Dealu. Ten uvádí, že do roku 2030 by se měl snížit počet obyvatel zasažených hlukem z dopravy o 30 procent.

„V momentě, kdy se naše hluková legislativa v roce 2023 vydá trajektorií rozmělňování hlukových limitů, je jasné, že to do roku 2030  nestihneme,“ komentoval Klečka. Dodal, že to by mohlo znamenat problém pro čerpání dotací třeba právě na rychlotratě.

Ministerstvo dopravy ale oponuje, že financování vysokorychlostních železnic nijak ohroženo není.

„Na modernizaci nebo výstavbu nových liniových staveb jsou evropské dotace čerpány již dnes, toto čerpání není podmíněno splněním limitů hluku vycházejících z dokumentů Evropské komise. Hygienické limity hluku jsou předmětem národní právní úpravy jednotlivých států EU,“ uvedl Jemelka.