Článek
Na zasněžených pastvinách ve Frýdlantském výběžku fouká. Listy větrné elektrárny poblíž obce Horní Řasnice se pomalu otáčejí. Na protějším kopci by se mělo objevit devět dalších větrníků, a vytvořit tak největší větrnou farmu v České republice. Část místních projekt vítá, obcím totiž od investora zajistí pravidelný příjem. Druhá část obyvatel je proti. Mají obavy z dopadů na životní prostředí i na ceny nemovitostí.
Plány rakouského developera na projekt za několik miliard korun se tak začínají na základě tlaku místních občanských iniciativ drolit. V Horní Řasnici již občané v referendu těsnou většinou projekt odmítli. V sousední Dolní Řasnici bude o vyhlášení referenda na základě návrhu občanů teprve jednat zastupitelstvo. A v nedalekém Krásném Lese, další obci zahrnuté do projektu, hodlá nespokojená část místních prosadit referendum také.
„S projektem, jak je navržený, nemůže souhlasit nikdo. Jeho následky by byly pro obec devastační. Máme obavy z narušování hlukových limitů, máme obavy z narušování pramenů vody, z devastace přírodního prostředí, není jasné, jak to v budoucnu bude s likvidací elektráren,“ říká zástupkyně iniciativy z Dolní Řasnice Jana Veselá.
Podle jednatelky investorské firmy WEB Větrná energie Michaely Lužové si však developer dává na analýze všech vlivů záležet. „Na všech našich projektech se snažíme posoudit všechno, co se posoudit dá. Všechno, co lze spočítat a změřit. Vždycky se ale najde někdo, komu takový projekt vadí z principu. Prostě se mu větrné elektrárny nelíbí a mít je v okolí nechce,“ uvedla šéfka společnosti WEB Větrná energie.
Sdružení z Dolní Řasnice již přesto na radnici doneslo návrh na konání referenda i s přiloženými podpisovými archy. Nyní čeká na další kroky zastupitelstva.
O referendum bude usilovat také iniciativa ze sousední obce Krásný Les. „Mít kilometr od domu takové velké elektrárny je něco hrozného,“ říká obyvatel Krásného Lesa Jaroslav Stára.
Lokalita, kde má vyrůst jedna z největších větrných farem v Česku:
Projekt plánuje společnost WEB Větrná Energie z rakouské skupiny WEB Windenergie, která se výstavbou větrných elektráren zabývá dlouhodobě. Firma přesvědčuje místní, že obavy jsou liché. Navíc obcím nabízí peníze. Za každý větrník ročně nejméně 400 tisíc korun navíc navýšené každoročně o inflaci. K tomu se starosty probírá také možnost podílet se na obratu elektráren.
„Naše nabídka byla od samého začátku velmi velkorysá. Loni, když došlo na trhu s energiemi k velkému třesku, jsme nabídku ještě přepočítali. Neumím si představit, že by od někoho dostali výhodnější nabídku, která by byla proveditelná,“ říká jednatelka společnosti WEB Větrná energie Michaela Lužová.
Kromě obav z dopadů na životní prostředí ale mají někteří z místních pochybnosti také o finanční výhodnosti projektu. „Developer mi za pronájem deseti hektarů na dvacet let nabídl jednorázovou odměnu pět tisíc korun,“ stěžuje si Milan Maršálek, vlastník části pozemků v Dolní Řasnici na místě plánovaných elektráren. V případě referenda bude hlasovat proti projektu.
„Pravděpodobně došlo k nepochopení. Nabídka pět tisíc korun se netýká pronájmu, ale jen a pouze podpisu smlouvy o smlouvě budoucí. Tedy zajištění si věčného břemene na daný pozemek, aby si ho firma WEB Větrné elektrárny zabezpečila do budoucna, než získá všechna potřebná povolení k zahájení stavby. Ve chvíli, kdy těmito povoleními bude disponovat, dojde s daným majitelem pozemku na podpis klasické nájemní smlouvy, v jejímž rámci se bude finanční plnění pohybovat ve zcela jiných, samozřejmě nepoměrně vyšších částkách,“ vysvětluje zástupkyně developera Lužová.
Ceny nemovitostí
Obyvatelé mají také obavy z toho, že jim velké větrníky sníží ceny nemovitostí. Šéfka developera oponuje zkušenostmi z větrné farmy u jihomoravských Břežan. Podle Lužové se v místě naopak čile staví, a to i směrem k elektrárnám.
Peníze jsou ale jen jedna stránka věci. Místní obyvatele trápí hlavně obavy z dopadu projektu na životní prostředí. Mají strach, jestli například nepřijdou o vodu. Prameny jim totiž již nyní ohrožuje nedaleký hnědouhelný lom Turów v Polsku.
„Projekt je špatný, elektrárny by tu stát neměly. Projekt zničí ráz krajiny, bojíme se o spodní vodu. Ve vesnici už máme hluk z té jedné elektrárny, která tady je,“ řekl Tomáš Turek z Dolní Řasnice.
Hlasy obyvatel vyjadřujících se proti stavbě sbírala redakce SZ Byznys na setkání, které pro místní občany uspořádala v Dolní Řasnici firma WEB Větrná energie. Na akci dorazili hlavně odpůrci projektu.
Z výsledků nedávného referenda v Horní Řasnici je však zřejmé, že lokalita je v názorech rozpůlená vedví. Výsledek hlasování uskutečněného spolu s prvním kolem prezidentských voleb byl totiž v Horní Řasnici těsný. Celkem 60 voličů se postavilo proti projektu. Dalších 53 občanů ovšem bylo pro.
„Byl jsem v Nizozemsku, byl jsem v Polsku, všude větrné elektrárny jsou. Jen tady u nás kvůli tomu začalo několik lidí povykovat. Přitom tady u nás už jeden větrník máme a nic z něj není slyšet. Obci by přitom projekt pomohl,“ uvedl jeden z mála místních občanů, které se reportérovi SZ Byznys podařilo zastihnout v obci, v níž ve všední den po poledni bylo možné vidět spíše čerstvé stopy srnek než místního obyvatele.
Jednoznačnou podporu záměru vyjadřují také starostové Horní a Dolní Řasnice. Jsou v tom ostatně zajedno s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (STAN). Ten do Řasnice dorazil loni v září, když se zde kvůli projektu vzedmula první vlna emocí. Stavbu za předpokladu dodržení zákonných podmínek a norem podpořil.
„Osobně s projektem nemám problém. A energie potřeba bude,“ poznamenal starosta Dolní Řasnice Marek Kratochvíl.
Milion pro obec
Projekt dlouhodobě hájil také starosta Horní Řasnice Radek Haloun. Po referendu ale už nemá náladu se k celé věci moc vyjadřovat.
„Zastupitelstvo je výsledkem referenda vázáno. Z toho důvodu bude vypovězena smlouva o spolupráci se společností WEB Větrná energie,“ řekl bez dalšího komentáře starosta, který je v čele Horní Řasnice od roku 2006. Obec měla za tři větrníky na svém katastru ročně inkasovat od investora nejméně 1,2 milionu korun.
„Občané Horní Řasnice souhlasili většinou hlasů s ukončením záměru Větrný park Řasnice. Z našeho pohledu zde byly legitimní připomínky k tomuto záměru a místní referendum bylo za stávajících okolností jedinou možnou cestou. Naše občanská iniciativa se od počátku celé kauzy snažila transparentně a korektně komunikovat s obcí i úřady a v žádném případě se nesnažila, a ani nyní nesnaží, prosadit jiný projekt jiného investora,“ sdělila Monika Levá ze sdružení v Horní Řasnici.
Pro developera ale ještě celý projekt hlasováním v Horní Řasnici nekončí. Sedm z devíti plánovaných větrníků totiž stojí na území sousední Dolní Řasnice a Krásného Lesa.
Osud projektu za několik miliard korun nyní bude záviset na tom, jak dopadnou další místní referenda v Dolní Řasnici a v sousedním Krásném Lese. Klíčové bude, jak zapracuje NIMBY efekt. Termín vychází z anglického „Not In My Backyard“, v překladu „Ne na mém dvorku“. Označuje postoj, kdy lidé obecně s myšlenkou či novinkou souhlasí, ale jsou proti, pokud má projekt vzniknout v okolí jejich bydliště, například právě kvůli obávám z dopadů na životní prostředí.
Frýdlantsko není jediné místo, kde NIMBY efekt v poslední době zaúřadoval. Stejně jako v Horní Řasnici na severu Čech se místní referendum o větrnících uskutečnilo během prvního kola prezidentských voleb také v Pteníně na Plzeňsku. Ani tam projekt neprošel.
Obce spoluvlastníky
Stát přitom dlouhodobě usiluje o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkovém energetickém mixu. A to nejen kvůli snižování emisí oxidu uhličitého, ale také kvůli snižování energetické závislosti na Rusku.
Větrné elektrárny ale stále celkovou spotřebu elektřiny v Česku pokrývají zhruba jen z jednoho procenta. Projektům se nedaří prosadit a nové větrníky nevznikají.
„Postavit větrnou elektrárnu je kvůli povolovací legislativě v České republice velmi náročné a zdlouhavé. Development a výstavba je otázkou deseti let i více,“ popsal člen představenstva energetické skupiny ČEZ Jan Kalina.
Investoři proto přicházejí s novými formami partnerství, které mají obce a místní občany do projektů zapojit. Polostátní energetický koncern ČEZ nedávno oznámil, že plánuje výstavbu větrné farmy o výkonu kolem 20 megawattů na Krnovsku. Obce tam v elektrárnách mají dostat přímo vlastnický podíl.
