Článek
Vláda s odbory ve středu zatím neuzavřela dohodu o růstu platů. Padl nový kompromisní návrh na zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. Jednání bude ještě pokračovat. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Kabinet navrhoval původně přidání o pět procent, hůř odměňovaným o sedm procent. Odbory požadovaly sedm a 13 procent. Podle Jurečky zástupci vlády navrhli odborářům pro všechny 2000 korun navíc, odbory to odmítly. Vláda se také rozhodla posílit o několik miliard korun v navrhovaném rozpočtu sumu na platy, proti letošku by na ně mělo být o 27 miliard korun víc.
„Musíme to (kompromisní návrh) dopočítat z hlediska objemů peněz. Teď jdeme na vládu, tam to řekneme ostatním kolegům. Dohodli jsme se, že v tom jednání budeme pokračovat,“ uvedl ministr.
Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení by na navýšení tarifů o devět procent pro hůř odměňované a o pět procent pro ostatní stálo celkem 31,65 miliardy korun. Státní rozpočet by vydal 19,46 miliardy korun, samosprávy 7,65 miliardy a zdravotní pojištění 4,54 miliardy korun.
Podle šéfa ČMKOS odboráři cítí mírný optimismus a věří v to, že je možné kompromis najít. „Dohoda ještě není, ale myslím si, že jsme se zejména u hůře odměňovaných posunuli. Vnímáme, že je možná shoda na tom, že by zaměstnanci odměňovaní podle první tabulky a zaměstnanci státní služby mohli - podtrhuju mohli, pokud bude vláda souhlasit - mít zvýšení od 1. ledna o devět procent,“ uvedl Středula. Pro ostatní odbory chtějí růst tarifů o šest procent. „V této chvíli není zatím shoda,“ dodal předák.
V jakém stavu je vyjednávání o platech?
Vláda ve středu odborářům nabídla podle Jurečky pro hůř odměňované zaměstnance veřejných a státních služeb přidání o 2000 korun. „U lidí s nejnižšími tarify by to byl růst přes 13 procent ročně, s těmi nejvyššími kolem čtyř procent. Takto jsme to navrhli i pro zbývající přílohy nařízení vlády (ostatní platové tabulky) vyjma bezpečnostních sborů a vyjma školství, kde má dohoda jiné parametry,“ upřesnil Jurečka. Odbory pevné částky odmítly.
Jurečka řekl, že vláda se už minulý týden rozhodla posílit v navrhovaném rozpočtu sumu na platy. Proti letošku by částka měla být o 27 miliard korun vyšší, tedy o zhruba 9,4 procenta, uvedl Jurečka. Už dřív řekl, že v pokladnách resortů to bylo původně něco přes 20 miliard korun.
Středula mluvil s novináři také před společným jednáním. „Co se nás týká, máme jasný návrh. Chceme přidání zaměstnancům veřejných služeb a státu o sedm procent plošně. Těm nejhůře odměňovaným o 13 procent… Už v současné chvíli je více než 100 tarifů pod úrovní zaručeného platu, což je naprosto nepřijatelné. Odměňování je tak strašné, že civilní zaměstnanci u některých bezpečnostních sborů mají 19 800 korun hrubého v průměru, což je pod 14 000 korunami čistého. Za to se opravdu nedá v České republice slušně přežít. Následně dostávají peníze v sociálních dávkách. To přece není cíl,“ uvedl Středula.
Poukazuje na to, že minimální mzda by se měla od ledna zvednout téměř o osm procent. Podobně by podle něj měly růst i tarify.
Ministerstvo práce a sociálních věcí původně navrhlo navýšení tarifů o pět nebo o sedm procent a pro hůř placené podle nejnižší platové tabulky případně ještě další buď čtyři procenta, nebo šest procent navíc.
Předáci nejdříve požadovali desetiprocentní tarifní růst pro všechny. Po minulém jednání se pak přiklonili k nejvyšší variantě resortu práce – navýšení o sedm a o 13 procent. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v červenci shodli na tom, že by hůř odměňované profese a lidé ve státní službě měli dostat přidáno víc než ostatní pracovníci veřejného sektoru.
Na přidání o sedm a 13 procent by bylo podle podkladů k vládnímu předpisu potřeba 45,1 miliardy korun. Zvýšení tarifů o pět procent všem by stálo 23,5 miliardy korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům už dříve řekl, že v navrhovaných rozpočtech resortů je něco přes 20 miliard korun.
Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 49 049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Tarif tvořil 61 procent příjmu, zbytek byly odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675 100 lidí, z nich 141 700 ve zdravotní a sociální péči, 221 500 ve vzdělávání, 269 300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24 200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala pod 38 225 korun hrubého, ve zdravotní péči pod 47 686 korun a ve vzdělávání pod 44 535 korun.
