„Peníze tak na lítačku.“ Studenti kritizují stát za malou pomoc s bydlením

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Studentka Lucie se chce stát bioložkou. Pochází z Českého Krumlova, ale kvůli studiu na Univerzitě Karlově bydlí na pražské studentské koleji Budeč.

Podobně jako desítkám tisíc dalších vysokoškoláků, i jí rostou náklady na bydlení.

„Měsíčně kolej stála 4400 korun, teď budu platit okolo 4800 korun. Záleží na počtu dní v měsíci,“ přibližuje zdražení, ke kterému správa kolejí a menz přistoupila od 1. července.

Lucie patří k více než 145 tisícům studentů veřejných vysokých škol, kterým loni univerzita přiznala ubytovací stipendium.

Jednotlivec ročně obdrží kolem pěti až šesti tisíc korun, přičemž přesná částka závisí na počtu žádostí na dané univerzitě, která dostává peníze z rozpočtu Ministerstva školství.

Nedávný průzkum agentury Ipsos pro Seznam Zprávy ukázal, že čeští vysokoškoláci jsou samostatní a u rodičů nebydlí tři čtvrtiny z nich. Stýskají si ale, že se při stavění na vlastní nohy nemůžou spolehnout na pomoc státu. A výši ubytovacího stipendia kritizují.

„Popravdě bych to stipendiem ani nenazývala. Třikrát ročně mi přijde na účet něco přes 2000. Samozřejmě mě vždycky potěší, když peníze dorazí, ale výrazně mi s nájmem nepomůžou. S ostatními říkáme, že je to tak na lítačku,“ zmiňuje pražskou předplatní jízdenku. Roční kupón tam vyjde studenty na 1280 korun.

Stipendium dostanou - až na výjimky - studenti splňující poměrně přísná kritéria Ministerstva školství. Nesmějí například překračovat standardní dobu studia, musejí mít první vysokoškolské studium v bakalářském, nebo magisterském programu, případně mít trvalé bydliště v jiném okrese než v místě jejich alma mater.

Vysokoškolákům se nezamlouvá, že stipendium navzdory vysoké inflaci a zdražování nijak neroste. A upozorňují, že před 15 lety byl příspěvek vyšší i nominálně, běžně 6500 ročně.

Od té doby však náklady na bydlení výrazně vyrostly. „Ubytovací stipendium je nízké, už 12 let se nevalorizovalo. Když se průměrný příspěvek vydělí deseti měsíci studia, je to nějakých 540 korun měsíčně. Když se stipendium zavádělo, mohlo pokrýt asi čtvrtinu, pětinu měsíčních nákladů. Teď už vůbec nesplňuje původní účel,“ říká Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

Výše stipendia přijde nízká i studentce Lucii. „Když mi třikrát do roka přijde okolo 2300 korun, nepokryje to ani půlku měsíčního nájmu. Fakt nic moc,“ povzdechne si druhačka.

Studenti nejstarší tuzemské univerzity přitom mají oproti kolegům výhodu. Škola totiž připlácí sociálně slabším, a to nad rámec peněz od státu.

Ke konci loňského roku tam vyplatili více než 16 300 stipendií. „Systém Univerzity Karlovy je specifický. Asi jako jediná ze všech českých vysokých škol, umožňuje žádat o stipendium ve více kategoriích. V té nejvyšší je možné pobírat až 2600 korun měsíčně,“ vysvětluje mluvčí UK Václav Hájek.

Taková částka připadne studentům, kteří mají měsíční příjmy do 1,5násobku životního minima. To pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let činí 3490 korun.

Ještě v horší situaci jsou studující, kteří namísto kolejí bydlí v soukromí. Jak Seznam Zprávy informovaly již dříve, ceny nájmů letos vzrostly ve všech univerzitních městech v Česku.

Třeba v Brně podle serveru Bezrealitky.cz byly v půli letoška průměrné měsíční výdaje na 70metrový byt 19 320 korun. Je to o pětinu víc než před třemi lety.

Připlatit si musí i Tomáš Kosina. V Brně studuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Se třemi spolubydlícími bydlí v centru města. Každý z nich nově i s energiemi platí 5200 korun měsíčně, tedy o čtyři stovky navíc oproti dřívější smlouvě.

„Ubytovací stipendium dostávám, ale ta částka mi nepokryje ani jeden nájem. A podobně to mají i kamarádi, kteří bydlí na kolejích. I když je vysoká inflace, přijde mi, že se částka ani nezvedá,“ všímá si Kosina.

Vadí mu také termíny, v nichž největší brněnská univerzita příspěvky vyplácí. „Nepovažuju to za peníze, které mám na ubytování. Navíc to chodí v prosinci a červnu, kdy paradoxně semestr končí. Ocenil bych, kdybychom peníze dostávali třeba třeba v září nebo na začátku jarního semestru, kdy se studenti nejčastěji stěhují a potřebují peníze na kauce nebo první nájem,“ říká.

U výše stipendia by zohlednil i další faktory. „Nemůžu chtít, ať mi škola dotuje nájem, když od ní bydlím tři minuty pěšky. Ale mohli by se zaměřit na periferie Brna, nebo koleje, protože u nich si student často musí připlácet na jízdné,“ dodává.

Studentská komora dlouhodobě usiluje o navýšení stipendia. Zástupci mluví alespoň o tisícikoruně pro jednoho studenta navíc, což by dorovnalo inflaci za posledních 10 let.

„Bohužel, pokud ministerstvo není schopné dojednat zvýšení rozpočtu vysokým školám, k navyšování částky na ubytovací stipendia není z jejich strany žádná vůle,“ říká Farník ze studentské komory.

I když ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve středu ohlásil, že pro příští rok nebude muset v rozpočtu rezortu škrtat, navýšení výdajů na ubytovací stipendia neplánuje, obzvláště v kontextu škrtů v rozpočtu a dodržení závazku učitelských platů ve výši 130 procent průměrné mzdy. „Není to na pořadu dne,“ reaguje na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.

„V roce 2023 sice došlo v rozpočtu vysokých škol k nárůstu státního rozpočtu o 1,3 miliardy korun, avšak veřejné vysoké školy se musely vypořádat zejména s dopady významně zvýšených cen energií, vysoké inflace a zvýšeného tlaku na růst mezd zejména akademických pracovníků,“ dodává, proč ministerstvo letos výdaje na stipendia nenavýšilo.