Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do základní školy ve Strupčicích na Chomutovsku chodí děti ze čtyř obcí. Ode všech místních starostů by tak měla ředitelka školy Jana Mišková mít seznam školou povinných Ukrajinců, kteří zde pobývají. Říká to alespoň školský zákon a manuál Ministerstva vnitra. Reálně to tak ale není.
„Požádala jsem obce o údaje, ale všechny uvedly, že nemají přístup do registru, kde by je mohly získat,“ vysvětluje Mišková.
Kolegyně z obecního úřadu jí alespoň zjistila, že ve vedlejší obci jsou patrně nějací ukrajinští uprchlíci dočasně ubytovaní.
„Následně jsem se dotazovala v tom místě, jestli tam máme nějaké školou povinné děti, ale ukázalo se, že všichni si už našli pronájmy jinde,“ pokračuje ředitelka s tím, že nemá žádnou jinou možnost, jak zjistit, jestli ve spádové oblasti nebydlí další ukrajinští školáci. „Možná tak objíždět dům po domu a ptát se, jestli u nich nejsou ubytovaní Ukrajinci,“ dodává s nadsázkou.
Za obědy dvě stovky navíc
Školní jídelny plošně zdražují. V Praze o šest korun, v Liberci o čtyři. Loni tak rodiče platili například 600 korun za měsíc, letos to může být i přes 800 Kč.
Poctivé pátrání ředitelky tak ukázalo, že ve Strupčicích pravděpodobně na žádného školáka nezapomněli. Ředitelé ale rozhodně nemají takto zaskakovat za cizineckou policii, to ostatně potvrzuje i ministerstvo školství.
„Zákonný koncept je v současnosti nastaven tak, že ředitel školy dostal od obce seznam ukrajinských dětí ve věku povinné školní docházky, které byly na konci června přítomny na území dané obce, a zkontroloval to s počtem dětí, které přišly ke zvláštnímu zápisu. Pokud tam zjistil případné rozdíly, předal tyto informace obci, protože obec je zároveň také orgánem sociálně právní ochrany dětí,“ předestírá daná pravidla náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní ministerstva školství Pavla Katzová.
Neúplné seznamy. Někde chybí ale úplně
Jenže v řadě případů se takto nepostupovalo.
„Momentálně se nějaký seznam teprve dotváří,“ čeká na soupis jmen ředitel středočeské 3. základní školy Rakovník Jan Křikava.
„Musel jsem to od obce urgovat. Šlapanice mají ale seznam jen těch, kteří jsou umístění v obecním ubytovacím centru. O ostatních jsme se dozvěděli jen tak, že se prostě přihlásili k nám do školy,“ přidává ředitel ZŠ Šlapanice na Brněnsku Pavel Vyhňák.
Není ale divu, že se zvlášť menším obcím nepodařilo informace získat. Jen manuál k žádosti má 22 stránek. Povedlo se to ale třeba v Chebu.
„O aktuální seznamy jsme si u Ministerstva vnitra zažádali a poskytli je školám jak mateřským, tak základním. Nyní probíhá jejich dohledávání dle spádovosti v mateřských i základních školách,“ potvrzuje mluvčí chebské radnice Simona Liptáková.
Kdo bude děti hledat?
V Praze se pak městským částem zase nedaří vytvořit seznamy jen ukrajinských uprchlíků. Soupis jmen sice zvládnou obstarat, jenže jsou na něm nejen nově příchozí, ale i ukrajinské děti s dlouhodobým pobytem ve spádové oblasti.
„Nepřišli jsme na způsob, jak získat seznam ukrajinských dětí, které jsou u nás na základě dočasné ochrany,“ vysvětluje vedoucí odboru školství Prahy 3 Iveta Němečková.
Nejde přitom jen o administrativní krok. Reálně Česko stále neví, kolik ukrajinských uprchlíků na svém území má. A jedině jmennou kontrolou dětských běženců lze předejít tomu, aby děti zůstaly zcela mimo vzdělávání. Školy to ale nemohou zkontrolovat, jestliže nemají k dispozici úplný seznam.
„Doplatí ale na to opět jen děti. Když nedostanou možnost chodit do školy, tak se budou opravdu vytvářet segregované ostrůvky ne nevzdělaných, ale neintegrovaných. Budou třeba stále pokračovat v online výuce z Ukrajiny, ale už se neadaptují na prostředí, ve kterém teď vyrůstají,“ dodává Vyhňák.
Současná legislativa navíc mluví jasně – ať už žák pokračuje v distanční výuce, nebo ne, do 90 dnů od začátku pobytu musí nastoupit do české školy. To tedy znamená, že prvního září musí do lavic zasednout všichni školou povinní uprchlíci, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana 4. června a dříve. Zapsat se mohou i později registrovaní, na ně se ale povinnost bude vztahovat až v průběhu září nebo října.
„Nicméně v tuto chvíli k tomu přistupuje OSPOD primárně pozitivní cestou, to znamená informují ukrajinské rodiny s dočasnou ochranou o naší legislativě, informují o povinnosti školní docházky a apelují na ně,“ popisuje náměstkyně ministra školství Katzová, že s ostrým vymáháním se zatím bude čekat.
Dohledávat se pak budou ukrajinské děti stejně jako ty české, které zákonní zástupci nenechali zapsat do školy. Povinnou školní docházku bude vymáhat obec, případně posléze policie.
