Článek
Už více než třetina Česka trpí nejhorším stupněm půdního sucha v hloubce do jednoho metru. Dalších 30 procent území je zasaženo druhým a třetím nejhorším stupněm. A výraznější zlepšení situace nelze v dalších deseti dnech podle aktuálních předpovědních modelů očekávat.
Na Moravě, především směrem na východ nemusí tento týden pršet vůbec. Vyplývá to z aktuálních informací projektu InterSucho, za nímž stojí Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Současné sucho s sebou nese problémy v zemědělství i lesnictví, citelně zvyšuje riziko šíření požárů.
Situace je způsobená i tím, jak málo sněžilo a pršelo v zimě a také v prvních dvou jarních měsících. Podle Českého hydrometeorologického ústavu pršelo v součtu března a dubna nejméně od roku 1961. Výsledkem je téměř vysušená horní vrstva půdy do 40 centimetrů, kde se zásoba vody pohybuje mezi nulou a 30 milimetry. V celém půdním profilu je zásoba vody větší, relativní nasycení je nejčastěji mezi 20 a 60 procenty.
Ještě minulý týden předpovědní modely naznačovaly, že by srážkové úhrny mohly být v tomto týdnu relativně vysoké, ale nyní jsou již skoupější. „Počasí ovlivní hlavně zvlněná studená fronta, za níž k nám pronikne chladný vzduch od severu. Se změnou charakteru počasí se dostaví i srážky. Ty začnou v úterý a budou se proměnlivě objevovat hlavně do čtvrtka, část bude z bouřek. Nejvíce deště čekáme na severozápadě a severu republiky, kde mohou úhrny dosáhnout až 30 milimetrů za týden. Jinak budou okolo deseti milimetrů. Na Moravě, hlavně směrem na východ, to vypadá, že srážek bude málo a nemusí zde místy pršet vůbec,“ uvedli tvůrci InterSucha.
Déšť zmírní půdní sucho hlavně ve svrchní vrstvě, ale pravděpodobně jen na přechodnou a krátkou dobu a v dalších dnech se půdní sucho opět rychle rozvine. „Bude hodně záležet, jestli se další týden objeví srážky opět, nebo naváže sušší období. Ve výhledu by v polovině příštího týdne mohlo zase zapršet, ale je to zatím dost nejisté. Koncem týdne bude tedy mírné a horší sucho opět skoro na 80 procentech území republiky,“ uvedli autoři webu. Vysušování krajiny způsobují i vysoké teploty, do 19. května by měly být vyšší, než je průměr pro léta 1991 až 2020.
V zemědělské krajině se sucho projevuje tím, že plodiny zpomalují růst, jařiny špatně vzcházejí, obilniny se nedostatečně odnožují a špatně rostou i pícniny na loukách a pastvinách. V některých lokalitách už zemědělci pozorují i nedostatek vody v tocích a studních. Podle dat ze sítě DendroNetWork trpí vysokým či extrémním stresem téměř tři čtvrtiny lesů, jen pět procent je v současnosti bez stresu způsobeného nedostatkem vody. Před 11 lety citelné sucho spustilo kůrovcovou kalamitu, která za několik let zdecimovala podstatnou část smrkových porostů.
Agrárníci: Sucho způsobí nižší výnosy
Zemědělci kvůli suchu očekávají nižší hektarové výnosy i horší kvalitu plodin. Aktuálně jsou podle nich nejvíce ohroženy zejména jarní obilniny, které kvůli suchu špatně vzcházejí a nerostou. Avizované deště mohou situaci částečně zlepšit, bude ale záležet na jejich intenzitě a plošném rozložení, uvedli agrárníci na dotaz ČTK.
„Sucho se promítne především do nižších výnosů, a tedy nižší produkce potravin a surovin. V kombinaci s aktuálně nízkými cenami to může znamenat výrazný tlak na ekonomiku zemědělských podniků,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Také agrární analytik Petr Havel očekává nižší hektarové výnosy a horší kvalitu hospodářských plodin. Rizika sucha budou zemědělce podle Havla provázet až do doby sklizně, očekává přitom plošnější intenzitu dopadů oproti minulým rokům.
Dopady sucha mohou podle Havla představovat také další tlak na růst cen zemědělských komodit. Míru zdražení ale podle něj ovlivní další vývoj počasí a letošní sklizeň v dalších zemích. „Růst nemusí být velký, na druhou stranu jsou tu mimo jiné náklady na pohonné hmoty a hnojiva, které do cen také promluví,“ řekl.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil, že sucho neznamená jen pomalejší růst plodin. „Rostliny jsou oslabené a náchylnější k dalším stresovým faktorům, jako jsou škůdci nebo jarní mrazy,“ uvedl Doležal. Kombinace sucha, mrazů i přemnoženého hraboše vede podle něj k tomu, že porosty nevzcházejí a nevyvíjejí se tak, jak by bylo potřeba, což se může výrazně projevit na výnosech i celkové letošní úrodě.
Aktuálně jsou podle agrárníků suchem nejvíce ohrožené jařiny, riziko se ale postupně rozšiřuje i na další plodiny. „Problémy očekáváme u kukuřice, brambor nebo cukrovky. Významným dopadem je také nedostatek píce, což může zasáhnout živočišnou výrobu,“ uvedl Pýcha.
Zemědělci se snaží dopady sucha omezovat, jejich možnosti jsou ale omezené, uvedli agrárníci. Využívají například šetrné technologie zpracování půdy s cílem snížit odpar vody, pěstují meziplodiny, které v půdě drží vláhu nebo odolnější odrůdy. Prevenci představuje i vyšší podíl organické hmoty v půdě, čehož lze dosáhnout využitím organických hnojiv.
V některých případech mohou zemědělci využít i závlahy, jde ale o finančně náročné řešení. „Při současných nízkých výkupních cenách tak často stojí před obtížným rozhodováním, zda se jim taková investice vůbec vyplatí. Na řadě míst to navíc ani není možné, protože chybí infrastruktura nebo povolení. V praxi se tak zavlažují jen některé druhy zeleniny a část ploch chmele nebo vinné révy,“ dodal Doležal.
Agrární komora ČR proto vyzve ministerstvo zemědělství k úpravě některých dotačních podmínek, které jsou v době výraznějšího sucha obtížně splnitelné, nebo kontraproduktivní. Komora například navrhuje zrušení povinných neposečených ploch na trvalých travních porostech nad 30 hektarů. „Ty dnes v praxi slouží jako útočiště a zdroj potravy pro hraboše. Zrušení tohoto opatření by zároveň mohlo alespoň částečně zmírnit nedostatek krmiva způsobený letošním extrémním suchem,“ uvedl Doležal.
Ministerstvo zemědělství na dotaz ČTK uvedlo, že si plně uvědomuje nutnost pracovat na opatřeních, která zvýší odolnost krajiny vůči suchu. V současnosti ale podle resortu není možné případné dopady sucha na celkovou úrodu spolehlivě vyhodnotit. „Klíčový bude další vývoj srážek v následujících několika týdnech. Pokud bude dostatek vhodně rozložených srážek, lze obecně říci, že porosty mohou být i přes dosavadní velmi suché období schopny tyto negativní dopady na výnos alespoň zčásti zmírnit,“ uvedl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
