Hlavní obsah

Výživné má nová pravidla: Detaily, jak se bude počítat

Foto: Shutterstock.com

Ministerstvo spravedlnosti aktualizovalo návod, který mohou rodiče využít při dohodách o výši alimentů. Soudy ovšem pracují s komplexnější životní situací rodičů. (Ilustrační snímek)

Reklama

22. 9. 5:00

Aktualizovaná pomůcka, která má rodičům usnadnit dohodu o výživném, zavedla nové pravidlo: na čím více dětí rodič platí, tím dostává každý potomek méně peněz. Důvod? Postupují tak při rozhodování i soudy.

Článek

Obecně lze říct, že nová orientační tabulka z dílny Ministerstva spravedlnosti potěší rodiče, kteří platí alimenty na více dětí.

Například výživné na jedno předškolní dítě se má orientačně pohybovat kolem 14 procent čistého příjmu. Pokud platí rodič na čtyři děti, tak by na předškolní dítě měl vydat osm procent příjmu.

Podle Jakuba Sosny z legislativního odboru ministerstva má zapracování tohoto principu přiblížit orientační tabulku tomu, jak rozhodují soudy. „Z našich zkoumání statistických údajů o rozhodování soudů vyplynulo, že v obdobné míře dochází ke snížení výživného v důsledku vyššího počtu vyživovacích povinností také u soudů. Obdobné snižování se uplatňuje také u zahraničních inspiračních zdrojů,“ vysvětluje Sosna pro Seznam Zprávy.

Rodič dvou dětí: rozdíl i čtyři tisíce korun

Rodič vydělává čistého 40 tisíc korun. Vyživovací povinnost má vůči dvěma dětem.

První dítě je na 1. stupni základní školy, do 10 let. Platit na toto dítě by měl rodič 14 procent svého čistého příjmu - tedy 5600 korun.

Druhé dítě je na střední škole a je mu 18 let. Platit by na něj měl 18 procent svého čistého příjmu - tedy 7200 korun.

Celkově by měl rodič platit 12 800 korun.

Dříve by orientační výše alimentů oscilovala mezi 12 800 až 16 800 korunami.

Zároveň podle nového pravidla by mělo rodiči zůstat 66 procent svých příjmů a platit na dvě děti maximálně 34 procent svého čistého přijmu. V tomto případě tedy maximálně 13 600 korun.

Změnou v tabulce je i to, že namísto pásma „od do“ nově přichází s jedním konkrétním procentem z čistého výdělku rodiče.

Například: V dřívější verzi tabulky měl rodič přispívat 11 až 15 procent svého čistého příjmu na dítě do pěti let. Nově je to konkrétnější. Na dítě předškolního věku (0–5 let) by měl rodič platit alimenty ve výši 14 procent.

Příklad 2: vysoký příjem a jedno dítě

Rodič s vysokým čistým příjmem 60 tisíc korun měsíčně. Alimenty má platit na jedno dítě do pěti let.

Na jedno dítě do pěti let má rodič s jednou vyživovací povinností orientačně posílat 14 procent svého čistého příjmu. Tedy 8400 korun.

Podle dřívějších tabulek to bylo rozmezí mezi 6600 až 9000 korun.

Novinkou je i zjednodušení věkových kategorií. Místo pěti jsou čtyři. Dříve totiž platili rodiče jinou částku na dítě ve věku 15 až 17 let a jinou na zletilé dítě. V nových tabulkách platí pro děti od 16 let a starší stejné procento.

Nová podoba tabulky:

Věk1 vyživovací povinnost2 vyživovací povinnosti3 vyživovací povinnosti4 vyživovací povinnosti
předškolní do 5 let14 %12 %10 %8 %
1. stupen ZŠ od 6 do 10 let16 %14 %12 %10 %
2. stupeň ZŠ od 11 do 15 let18 %16 %14 %12 %
SŠ a vyšší vzdělání nad 16 let20 %18 %16 %14 %
kontrolní částkapevná spodní hranice66 procent z příjmu nebo pevná spodní hranice55 procent z příjmu nebo pevná spodní hranice50 procent z příjmu nebo pevná spodní hranice

Pozn.: Hodnota 8 až 20 procent znamená, kolik má teoreticky platit rodič ze svého čistého příjmu na dítě.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

Kolik má rodiči zbýt peněz?

Celý výpočet alimentů ovšem zároveň ovlivňuje ještě jeden mechanismus, s kterým ministerstvo nově přichází. Jde o částku, která by měla rodiči platícímu výživné zbýt.

„Vypočítává se vždy dvěma metodami, z nichž se vždy použije ta, která vede pro povinného k výhodnějšímu výsledku,“ vysvětluje Jakub Sosna z Ministerstva spravedlnosti.

První metoda pevné spodní hranice vychází z nezabavitelné částky, která se jinak používá při výpočtu srážek z příjmu povinného v exekuci a oddlužení. Druhá metoda je částka z příjmu.

Příklad 3: Kolik má rodiči zůstat

Rodič s příjmem 16 tisíc korun čistého, který platí alimenty na dvě děti.

Metoda výpočtu podle procenta z příjmů: zůstat by mělo rodiči 66 procent, tedy 10 560 korun.

Metoda pracující s použitím pevné spodní hranice nezabavitelné částky je ovšem výhodnější pro rodiče, představuje 11 612 korun.

„Použije se vyšší částka 11 612 korun, která by měla povinnému zpravidla zbýt. Pokud by v důsledku plnění výživného mělo zbýt povinnému méně, je třeba výši výživného korigovat, aby povinnému zpravidla zůstala alespoň kontrolní částka,“ říká Jakub Sosna.

Soudy nařizují nižší výživné, říkají experti

Ministerstvo vydáním nové tabulky sleduje transparentnější vyjednávání o výživném mezi rodiči. Resort k tomu zpracovává i webové stránky vyzivne.justice.cz.

„Měla by napomáhat, aby rodiče mohli sami dospět k dohodě v různých situacích, ať už při rozpadu neformálního svazku či při úpravě poměrů nezletilého při rozvodu. Aby lidé nevstupovali do jednání s druhým rodičem se zkreslenou představou,“ uvedl Jakub Sosna pro ČTK a dodal, že není ambicí tabulek usměrňovat soudní praxi.

Soud při vyměřování vyživovací povinnosti posuzuje konkrétní podmínky rodičů a vychází z toho, že životní úroveň dítěte má být shodná s životní úrovní rodičů.

Právě na rozdílnou praxi a to, že soudy reálně stanovují nižší částky, upozorňují oslovení odborníci.

„Na základě našich dlouholetých zkušeností vyplývajících z poradenské činnosti se soudci ve valné většině případů neřídili ani dosud platnou tabulkou a výživné bývalo přisuzováno nižší. Můžeme se oprávněně obávat, že ani toto doporučení ministerstva nebude mít na rozhodování soudu zásadnější vliv,“ říká za právní poradnu spolku Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství Tereza Kochová.

Dagmar Vogtová, koordinátorka projektu VašeVýživné.cz novou tabulku vnímá jako zploštění toho, o čem soudy rozhodují a co vše berou v potaz. „V tabulce nemůžou být majetkové poměry, že jeden rodič má majetek a přiznává jenom příjem dvacet tisíc korun. Nejsou tam ani speciální potřeby dítěte a další okolnosti,“ říká Vogtová.

Výsledek ale vnímá jako vodítko, které může pomoci rodičům se dohodnout na výši alimentů. „Spousta rodičů se na nás obrací s dotazem, na jak vysokém výživném se mají dohodnout. Já jim říkám, na čem chcete, to je dobrovolné. A pokud dohoda není, tak se jde k soudu,“ doplňuje odbornice.

A přidává i upozornění, že dohoda mezi rodiči není exekučně vymahatelná. „V momentě, kdy přestává být plněná, tak na základě dohody nelze vymáhat. Ale mohou si sepsat dohodu, kterou si stvrdí soudem. Většinou ji potvrdí,“ říká koordinátorka projektu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované