Hlavní obsah

V pasti. Po zálohách jim o tisíce vyletěla i splátka hypotéky

Foto: Shutterstock.com

Rodinné rozpočty na hraně. Vedle energií zdražuje i splácení hypoték. (Ilustrační snímek)

Reklama

15. 6. 5:00

Desítkám tisíc domácnostem letos končí výhodné fixace hypoték. V řeči čísel to znamená, že lidé zaplatí každý měsíc na splátkách o tisíce korun více. A s energiemi to může být v součtu i přes deset tisíc korun navíc.

Článek

Namísto 9500 korun musí nově Martin z Pardubic počítat, že měsíčně na hypotéku pošle 13 500 korun. V květnu jeho rodině skončila pětiletá fixace s úrokem 1,7 procenta, nově sjednaný úrok 4,7 procenta znamená nárůst splátek o čtyři tisíce korun.

Pětičlenná rodina paní Simony z Ostravy se zase podobně připravuje, že namísto 6000 korun bude od srpna platit 9500 korun.

Oběma rodinám zároveň skokově vzrostly výdaje za energie. Domácnost Martina dříve platila za plyn a elektřinu 3500 korun, nově 7500 korun. Simonina rodina dříve platila 3200 korun a nově musí počít s 7750 korunami.

Celkově obě rodiny odhadují, že i s pohonnými hmotami platí měsíčně zhruba o deset tisíc korun více než byly zvyklé. A dostávají se tak do nepříjemné finanční situace.

„Po zaplacení všeho nám zbyde zhruba sedm tisíc korun na jídlo a další výdaje,“ popisuje Simona, která podobně jako Martin reagovala na výzvu čtenářům Seznam Zpráv, aby se podělili s konkrétními případy refinancování hypoték.

„Rozhodně nás to dostává do pasti, neboť těch deset tisíc korun jsme byli schopni měsíčně dávat stranou na nečekané nehody – od opravy pračky po rozbité auto. Nyní nám budou scházet, až se něco stane,“ zmiňuje Martin.

Oslovení experti varují, že skokový růst nákladů na bydlení může zasáhnout řadu domácností. „Jde okolo 70 tisíc klientů, kterým v tomto roce končí fixace úrokové sazby u hypoték,“ odhaduje Martin Novák, hlavní analytik finančně konzultantské společnosti Broker Consulting.

David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni popisuje, že do dluhových poraden začínají chodit lidé, kteří už předem řeší, že nebudou mít na splátky hypoték. „Růst ceny energií a končící fixace hypotéky. Obojí může znamenat nárůst v řádech tisíců korun a dohromady by mohlo jít o desetitisícové nárůsty,“ líčí ředitel poraden hlavní problém nově příchozích klientů. O tomto už Seznam Zprávy psaly zde.

A Radek Hábl, expert na dluhovou problematiku a zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení, zmiňuje, že právě domácnostem s takto skokovým nárůstem nákladů hrozí, že spadnou do nevýhodných úvěrů.

„Protože na energiích nebo hypotéce nechcete dlužit. Když budete dlužit na hypotéce, tak o dům přijdete v dražbě, když budete dlužit na energiích, tak vás od nich odpojí. Uděláte všechno pro to, abyste tyto dluhy neměli. Půjdete si někam půjčit a ve chvíli, kdy na tom nejste dobře, tak vám banka nepůjčí. Takže půjčí maximálně nebankovní společnost,“ varuje Radek Hábl.

Konec nízkých úrokových sazeb

Analytik Martin Novák upozorňuje, že v letošním roce dvojnásobně i trojnásobně vzroste úroková sazba klientům, kteří si brali hypotéky v roce 2017 nebo 2019 a fixovali je na pět nebo tři roky.

Jinými slovy byli zvyklí na úrokovou sazbu okolo dvou až tří procent a nově dostanou úrok kolem šesti procent.

„Nemusí to znít tak hrozně, ale je potřeba se na to podívat čistě z matematického hlediska. U hypotéky na tři miliony korun se sazbou dvě procenta, byla splátka nějakých 11 100 korun. A teď bude refixovat za šest procent, tak je 16 855 korun,“ propočítává Martin Novák.

A doplňuje, že u hypotéky na pět milionů korun je rozdíl v měsíčních splátkách skoro deset tisíc korun.

Právě pětileté a tříleté fixace podle odborníků i dat České národní banky patří k těm nejoblíbenějším a tvoří zhruba polovinu sjednaných hypotéčních smluv.

Analytik Novák doporučuje nově fixovat na tříleté období. Radek Hábl naopak doporučuje fixovat na co nejkratší období. „Záleží, jak se k tomu postaví banky, které roční fixace většinou znevýhodňují. Apeloval bych na banky, aby byly vstřícnější. Není možné, aby si lidé fixovali šestiprocentní sazbu na pět let, to je zruinuje,“ uvádí zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení.

A Martin Novák zase varuje, že fixovat na jeden rok by měli jen solventní klienti, kteří počítají i s možností, že za rok se situace zásadně nezmění, nebo i zhorší.

Šetří se, na čem se dá

Obě oslovené rodiny popisují, že se aktuálně snaží hledat a seškrtat zbytné. „Snažíme se šetřit například na večeřích, které jsou levnější, nejedeme s dětmi na výlet každý víkend a omezujeme další snad zbytné útraty,“ líčí Martin s tím, že už například nechodí na točené pivo a raději si kupuje lahvové.

„Každodenní cesty autem do práce jsou už pro nás tabu,“ zmiňuje Simona, která pracuje ve zdravotnictví a dodává, že se děsí nástupu nejmladšího dítěte v září do školy – bude to znamenat další výdaje.

Odborníci mluví o tom, že příliš mnoho receptů na dramaticky rostoucí náklady neexistuje. Buď se lidé musí omezovat, nebo hledat nové příjmy.

„Možnosti zvýšit příjmy jsou omezené, zejména u rodin, kde jeden z partnerů pečuje o dítě. Je ale nutné o nich uvažovat, ať v podobně nějakého přivýdělku nebo částečného pracovního úvazku,“ říká David Šmejkal z Poradny při finanční tísni a zmiňuje, že další možností je, aby si hledal pracující partner výdělečnější zaměstnání.

Radek Hábl vypichuje i to, že je důležité si vytvářet finanční rezervu. A to právě i kvůli takovýmto situacím náhlého skokového zdražování nákladů, které mohou trvat například rok. „Je to apel do budoucna na lidi, aby si tvořili rezervy a měli pokryto šest měsíců až rok. Takové situace se mohou stávat, není to jenom o zranění a podobně. Pak je člověk náchylný k tomu spadnout do exekuce a do předlužení,“ říká Radek Hábl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované