Hlavní obsah

Zemanův kanál je mrtvý. Ale dál blokuje obrovské pozemky

Foto: Miroslav Kukrál a Jan Hostinský, Seznam Zprávy

Takto by býval mohl vypadat soutok tří řek u moravského Přerova – srdce kanálu Dunaj–Odra–Labe.

Reklama

25. 11. 11:09

Na vytyčené trase koridoru za 600 miliard nesmějí města a vesnice stavět. Uvolnit uzávěru může trvat i několik let.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Kanál Dunaj–Odra–Labe měli v moravských Tvrdonicích vždycky tak trochu za raritu. Nikdo příliš nevěřil, že se tenhle megaprojekt za víc než 600 miliard začne někdy stavět.

A to i kvůli pohledu do oficiálních map: podle jedné varianty by vodní koridor vedl prostorem mezi obecní školou a rodinnými domy – dvanáct metrů širokým tunelem, jímž by nákladní lodě protahovala speciální lanovka.

„Podle mě to byla utopie,“ přitakává starosta Zdeněk Tesařík.

Nová vládní koalice budoucího premiéra Petra Fialy (ODS) se shodla na tom, že všechny přípravy na případné budování kanálu okamžitě přeruší. Jak ve středu Seznam Zprávy popsaly, politici v minulosti nikdy tento sporný projekt nechtěli, ustupovali jen tlaku jeho velkého zastánce – prezidenta Miloše Zemana.

Zastavení příprav mimo jiné znamená, že už nebudou vznikat žádné další studie podobné té, kterou v roce 2018 představilo ministerstvo dopravy: skupina expertů sepsala za 24 milionů obsáhlou analýzu se závěrem, že se stavba i provoz vodního koridoru vyplatí.

Jenže jeden pozůstatek plánu na spojení tří velkých řek – podle kritiků megalomanského – tady zůstane možná i několik dalších let. A dál bude ovlivňovat život lidí žijících podél původně plánované trasy.

Stát totiž už desítky let na plánovaných trasách kanálu blokuje pozemky – jedná se o stovky hektarů –, aby nebylo možné v těchto místech postavit nic, co by projektu Dunaj–Odra–Labe jednou stálo v cestě.

Což je velký problém pro obce, třeba právě pro Tvrdonice na Břeclavsku, kudy měl kanál využívající řeku Moravu procházet. Kromě varianty s tunelem tady jedna trasa vede za vesnicí přes soukromé pozemky, jejichž majitelé by je rádi využili na výstavbu rodinných domů. Jenže kvůli stavební uzávěře nesměli.

„A přitom obec nemá moc možností, kam se rozrůstat,“ vysvětluje starosta Zdeněk Tesařík.

Stejný problém mají stovky dalších měst a obcí na všech třech větvích kanálu - u řeky Moravy, na sever směrem do Odry a východně k Labi.

Například z Přerova k Pardubicím se měla podle plánů projektantů v podstatě vykopat nová řeka, tak aby se Morava a Odra propojily s Labem. Také na téhle trase stát zmrazil výstavbu. Totéž na severní Moravě, kde měl vodní kanál překročit hranice s Polskem.

Uvolnit tato rozsáhlá území však nepůjde ze dne na den. „Na rozdíl od zastavení příprav na stavbu kanálu to už tak jednoduché nebude,“ připouští Martin Kupka, budoucí ministr dopravy za ODS.

Stovky hektarů pozemků na trase kanálu jsou v územních plánech obcí zaneseny jako takzvaná územní rezerva, tedy jako nevyužitelné pro nic jiného než pro vodní koridor.

Stejně tak jsou zakresleny i v územních plánech krajů, které je pro uvolnění potřeba změnit. Bývá to zdlouhavý proces, mimo jiné proto, že se ke změnám plánů vyjadřují různé instituce i občané.

A změny zpracovávají profesionální odborníci na územní plánování. „Takže to celé stojí nemalé peníze,“ připomíná Jaroslav Němec, starosta Kroměříže, které se blokace pozemků kvůli kanálu také dotýká.

Foto: Ministerstvo dopravy

Různé varianty trasy kanálu, jak je v roce 2018 zakreslili autoři studie vytvořené pro ministerstvo dopravy.

Podle budoucího ministra dopravy Kupky je navíc potřeba nejprve důkladně celou mnohasetkilometrovou trasu kanálu prostudovat a najít místa, kde by měla blokace pozemků zůstat zachována.

„Musíme se podívat, jestli není dobré tuhle ochranu v některých místech nerušit – kvůli protipovodňovým opatřením,“ říká Kupka. Některá místa na trase totiž budou podle Kupky ideální pro postavení různých hrází, a není proto rozumné, aby v těchto případech blokace hned padla.

„Ano, v záplavových oblastech by to dávalo smysl,“ souhlasí se zachováním zákazu stavět Anna Hubáčková (KDU-ČSL), která má v nové vládě zastávat funkci ministryně životního prostředí.

Předseda Asociace Dunaj–Odra–Labe Jan Skalický, který dlouhodobě za vybudování kanálu lobbuje, je proto přesvědčený, že odblokovat pozemky nebude možné ještě několik dalších let. „Nejdřív musíte mít odborné posudky, aby tam nevznikla živelná zástavba. Jinak by se mohlo stát, že místo protipovodňové hráze tam někdo postaví supermarket,“ upozorňuje Skalický.

Například v Kroměříži ale právě projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe brání městu, aby se ochránilo před záplavami. Parcely, které blokuje, chce město využít na stavbu hráze. „Z téhle strany k nám v roce 1997 přišla velká voda. Proto potřebujeme, aby se v územním plánu mohly změnit na zastavitelné,“ říká starosta Němec.

V protipovodňových stavbách vidí Skalický z Asociace Dunaj–Odra–Labe příležitost, jak by dnes už s největší pravděpodobností mrtvý projekt kanálu mohl alespoň v nějaké formě pokračovat. Podle Skalického by se naplánovaná trasa dala využít i k budování dalších děl, která zadrží vodu v krajině. A která pomohou vyřešit stále větší problémy se suchem.

„Lodní doprava byla stejně jen jeden aspekt koridoru. Zadržení vody je stejně důležité. A to teď není z naší strany – s prominutím – nějaká vyčuranost, my to říkáme od začátku,“ tvrdí Skalický.

Pokračovat v přípravách na stavbu koridoru nová koalice odmítá proto, že jde podle ní o nerealistický plán.

Ačkoli tři roky stará studie vypočítala, že Česku přinese víc peněz, než kolik do něj vloží, kritici tomu nevěří. Upozorňují, že stát nemá s podobnou investicí v řádu stovek miliard žádnou zkušenost a že je vysoce pravděpodobné, že by se stavba trvající desítky let nakonec výrazně prodražila.

Ochránci životního prostředí zase upozorňovali, že kanál procházející částečně řekami a částečně novými úseky by znamenal rozvrat krajiny a tvrdě by dopadl na rostliny, živočichy i zásoby spodní vody.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované