Článek
Začněme dobrou zprávou. Velká většina maturantů zvládá úlohy na porozumění textu. Tedy základní dovednost, bez které se do budoucna neobejdou. A to není samozřejmost.
Vyplývá to z analýzy dat maturitních testů z češtiny, kterou Seznam Zprávy provedly na základě úspěšnosti jednotlivých maturantů v konkrétních úlohách.
I čtvrtina žáků, která dosáhla celkově nejnižšího výsledku, zvládá porozumět textu podobně jako průměrní maturanti. Nejslabší skupina, do které počítáme i neúspěšné studenty, ale selhává u otázek, které míří na pravopis, gramatické jevy a také literární historii.
Právě znalost konkrétního díla byla - jako už tradičně - otázkou, ve které selhalo nejvyšší procento žáků. V úloze 19.1 měli maturanti z ukázky poznat „patrně nejstarší literární památku“.
Nejenže se v této úloze zadařilo jen třetině maturantů, objevily se v ní také největší rozdíly mezi nejhoršími a průměrnými žáky. Ze čtvrtiny maturantů s nejslabším výsledkem tuto úlohu zvládlo jen devět procent lidí.
Určete název literárního díla, který patří na první vynechané místo (*****) ve výchozím textu. Správná odpověď: Epos o Gilgamešovi / Homér.
O něco lépe dopadla druhá otázka z literatury. Kdo napsal Ilias, si vzpomněly zhruba tři pětiny maturantů. Naopak ani polovina nezvládla velmi návodnou a k tomu uzavřenou otázku na provokativního básníka (úlohu najdete v kvízu dole).
Odborníci se už dlouhé roky dohadují, jestli takové úlohy mají v testech místo, když velmi nahodile testují konkrétní znalosti. Na zmíněné úloze 19.1 totiž pohořeli daleko více žáci z odborných škol než gymnazisté. Ačkoliv u jiných otázek takový rozdíl nebyl.
Může to být proto, že na odborných školách se zkrátka nevěnuje tolik času výuce literární historie. Bývalí ministři školství Petr Gazdík i Vladimír Balaš (oba STAN) obsah otázek v minulosti kritizovali.
Jak dopadly maturity celkově
Jarním termínem maturitních didaktických testů letos neprošlo 9,2 procenta prvomaturantů, tedy žáků, kteří se k maturitě hlásili poprvé. Je to méně než loni i předloni, kdy maturitu nezvládlo 13,7 procenta, respektive 11,2 procenta žáků.
Testem z češtiny letos neprošlo 5,9 procenta žáků. Po loňském výkyvu směrem k 9,4 procenta jde tedy o návrat na úroveň roku 2021. Z povinně volitelných zkoušek si nejvíce maturantů vybralo angličtinu a neuspělo jen 2,9 procenta testovaných, tedy nejméně od roku 2013. Druhou nejčastější volbou byla matematika, ve které neuspělo 12,9 procenta žáků. Nejméně se vedlo maturantům v testu z němčiny, nezvládl ho skoro každý čtvrtý.
Neoblíbenou úlohou je i hledání pravopisných chyb. Ta letos byla pro maturanty vůbec nejsložitější. Nicméně úspěšnost zkresluje, že žáci museli najít hned čtyři chybně zapsaná slova ve velmi dlouhém textu. Alespoň tři zvládla najít přesto sotva třetina maturantů.
Maturita z matematiky
Kombinatorika je u maturantů hodně neoblíbená. Pravidelně úlohy nezvládá největší podíl testovaných a nejinak tomu bylo i letos. Ačkoliv šlo o uzavřenou úlohu a žáci si mohli i bez rizika odečtu bodů tipnout, zadařilo se ani ne 30 procentům žáků.
| Čistá neúspěšnost prvomaturantů | 2022 | 2023 |
|---|---|---|
| Maturity celkem | 13,7 % | 9,2 % |
| Český jazyk a literatura | 9,4 % | 5,9 % |
| Matematika | 10,1 % | 12.4 % |
| Anglický jazyk | 6,4 % | 2, 9 % |
| Německý jazyk | 16,6 % | 23,7 % |
| Ruský jazyk | 10,1 % | 7,4 % |
| Španělský jazyk | 0,7 % | 1,5 % |
| Francouzský jazyk | 4,3 % | 1,2 % |
| Zdroj: Cermat | ||
V této úloze ale stejně selhávali nejméně úspěšní i průměrní maturanti. Největší rozdíl mezi těmito dvěma skupinami, a to více než osminásobný, se objevil u grafu funkce. Stejně jako u češtiny tak může být problém v malé dotaci této části výuky na odborných školách. Čísla by velmi pravděpodobně byla ještě horší, kdyby matematiku skládali všichni žáci. Místo ní si ale mohou zvolit test z cizího jazyka.
Většina studentů také zaváhala hned u první úlohy a ještě méně se v ní dařilo čtvrtině nejslabších maturantů (na její zadání se můžete podívat níže).
Tuto úlohu zvládlo jen 40 procent maturantů. Správná odpověď: o 25 %.
Otázku vidí jako problematickou matematik Oldřich Botlík, který se testování dlouhodobě věnuje. Není podle něj jasné, z jakého základu mají žáci vycházet.
„Úloha se tváří jako ze života, ale není. Ve finančnictví a právě v takovýchto srovnáních je standardem brát za základ stav ve výchozím období, nikoli v cílovém,“ upozorňuje. Podle jeho výpočtu je mezi maturanty 237 žáků, kterým ke složení maturity chyběl jediný bod a přišli o něj také v této úloze.
Cermat ale za zadáním stojí a v klíči uznává jen jedinou správnou odpověď.
„Existuje určitý úzus, že základ je definován z toho, co je za slůvkem ‚než‘. Úloha nemá jiný možný výklad, a tak se to i děti učí. Pokud je to někdo učí jinak, tak je to špatně, protože pak abychom se jako lidé nikdy nedomluvili,“ řekla Právu Táňa Veselá, ředitelka Sekce evaluačních nástrojů Cermatu.
Problémem státní maturity je od jejího vzniku naprostá absence relevantních dat. Nevíme, jestli byly testy v jednotlivých letech stejně těžké, a tak ani nemůžeme porovnávat úspěšnost žáků napříč roky. Přitom udržení srovnatelné laťky by mělo být naprosto zásadní, aby jeden rok maturanti neměli snadnější cestu ke zvládnutí zkoušky a druhý rok těžší.
Spravedlnost je ale u maturit jen iluze, a to už kvůli formálním změnám. V minulých letech se prodlužoval čas na vypracování. V roce 2021 pak ministerstvo kvůli covidu snížilo hranici úspěšnosti v matematice, takže zpětně udělalo maturitu víc lidí.
Změn doznávají testy i po obsahové stránce. Například v češtině se od roku 2018 k otázkám doplňují definice jazykových prostředků. Do té doby museli termíny žáci vylovit vždy z paměti.
Zkuste si níže, jak byste v nejtěžších otázkách letošních maturit obstáli vy.
