Článek
Adam Kilberger podniká ve školním stravování, je jednatelem firmy VIS Plzeň, která dodává software pro většinu jídelen v Česku, a také portálu Jídelny.cz, jenž pořádá spolu s velkými potravinářskými firmami školení pro jídelny.
Obě společnosti donedávna financovaly spolek Asociace společného stravování (ASPOS), kterému předsedá právě Adam Kilberger. Spolek už několik měsíců lobbuje proti nové vyhlášce o školním stravování, která po 30 letech mění jídelníček ve školách a mimo jiné zakazuje slazené nápoje a dehydrované směsi.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) vyloučil ASPOS z tvorby nové vyhlášky právě pro vazby na potravinářský průmysl a viní představitele asociace ze šíření dezinformací ohledně chystaných změn. Ústav má za to, že spolek účelově šíří nepravdy, aby zastavil změny ve školním stravování.
Adam Kilberger chtěl nejprve zaslat otázky na e-mail. Reportérka Seznam Zpráv s ním poté hovořila i telefonicky.
Nedomníváte se, že jste ve střetu zájmů a lobbování proti vyhlášce může budit pochybnosti ohledně toho, čí zájmy ve skutečnosti sledujete?
Sledujeme zájmy našich členů. Proto prosazujeme odklad a delší pilotní testování. Naše stanoviska vycházejí z reálných zkušeností ze školních jídelen. Naše argumenty ve věci nového spotřebního koše a celé vyhlášky jsme zaslali v rámci meziresortního připomínkového řízení.
Podobně jako my argumentoval i Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, řada krajů a jejich metodiků školního stravování, odbory, komory a další připomínková místa.
Z jakého důvodu jste požadovali zmírnění zákazu dehydrovaných produktů a slazených nápojů?
Neprosazujeme sladké limonády. Chceme, aby se kvalita výrobků posuzovala podle složení, ne podle toho, zda je surovina dehydratovaná, nebo hydratovaná. Plošně zakázat sladit čaj třeba i medem, a to i v zařízeních s celodenním provozem a v dětských domovech, je nesmysl.
Podle SZÚ šíříte řadu dezinformací či polopravd, a tím i paniku ohledně nové vyhlášky…
Je to běžná snaha ambiciózních úředníků zpochybnit naše argumenty z praxe. My stavíme naše argumenty na zkušenostech našich členů a členek. SZÚ jsme za ASPOS nabízeli širší možnost testování nového spotřebního koše. Dokonce i společnost Jídelny.cz bezplatně nabízela pomoc se školením, popřípadě pouze pomoc s jeho technickým zajištěním. SZÚ to vždy odmítl s tím, že to není potřeba.
Podali jste předžalobní výzvy na zaměstnance SZÚ?
Prostřednictvím naší advokátní kanceláře jsme se ohradili proti způsobu komunikace, kdy míra nepravd šířená zaměstnanci SZÚ již překročila únosnou mez. Pouze si přejeme, aby debata probíhala korektně a věcně. Dopis však nebyl adresován přímo zaměstnancům, ale SZÚ jakožto instituci, kterou zastupují.
Na základě čeho tvrdíte, že vyhláška je „nebezpečná“ nebo „může ohrozit dostupnost kvalitní stravy“?
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášku vydalo pět dní před začátkem školního roku. Už nyní platí možnost donést vlastní stravu do školní jídelny a naši členové nám píší o radu, jak to takto na poslední chvíli zprocesovat. Nová pravidla školního stravování nabíhají jen pár měsíců před změnou financování personálu. Nikdo neví, co se bude dít. To je hazard s praxí, který může vést ke zdražení, plýtvání a odchodu lidí, kterých je už teď málo.
Proč tvrdíte, že bude více luštěnin a více ryb? Nárůst luštěnin je podle SZÚ jen jedna lžíce na týden u desetiletého dítěte.
My jen tlumočíme to, co nám říkaly školní jídelny. Spočítejte si velikosti těch porcí, není to jedna lžíce, nárůsty tam prostě jsou. Máte i jiné věkové kategorie, třeba dva až sedm let. Já ty gramáže neznám z hlavy, ale jedna metodička na to dělala tabulku, kde srovnávala procentuální nárůst. Co se týče ryb, je tam psáno, že má být dvakrát měsíčně. Jenže když se podíváte na velikost dětské porce, tak je vám jasné, že tu rybu musíte dát čtyřikrát měsíčně.
Ale podle SZÚ byl konkrétně u ryb problém, že se nepodávají dětem v úplně kvalitní formě, například v rybích prstech může být ryby pouze 20 procent a zbytek je strouhanka. Nebo ryba mražená, která je plná vody. Tedy není to jen o tom, že ryba bude muset být v kvalitnější podobě?
Tak proti tomu asi nikdo neprotestuje.
Říkáte, že nová pravidla školního stravování nabíhají jen pár měsíců před změnou financování personálu jídelen. Ta nová pravidla – nové jídelníčky – ale mají platit až od příštího školního roku. Co tedy myslíte těmi pravidly?
Třeba donáška vlastní stravy, která není nijak finančně kompenzována. To je pro jídelny práce navíc.
V souvislosti s novou vyhláškou mluvíte o tom, že „nikdo neví, co se bude dít, je to hazard…“
Nikdo neví, co se bude dít s penězi pro jídelny, ani velké obce to nevědí.
Jak přesně to souvisí se složením jídelníčku?
Souvisí to s prací ve školní jídelně. Ve chvíli, kdy se to mění a budou mít víc práce a budou řešit donášku jídla.
Z čeho vycházíte, že budou mít jídelny víc práce?
Je to tam napsané. Nově si budou děti nosit svoji vlastní stravu.
Ale to mohly už předtím. Minimálně od té doby, co je v platnosti antidiskriminační zákon.
Jídelny mají najednou nové povinnosti. Musí poskytnout nezbytnou pomoc s konzumací vlastní stravy, to je práce navíc, kritizoval to Svaz měst a obcí, místní samosprávy a odbory. My chceme, aby v tom bylo jasno.
Vy podnikáte ve školním stravování, máte vazbu na řadu potravinářských firem…
Ale tady je spousta jiných lidí, kteří říkají to samé, a ty nikdo neplatí. Mohu vám dát kontakt na krajské metodiky, na odboráře. To nejsou věci, které říkáme jen my. To nefunguje tak, že bychom ovládali myšlenky jiných lidí.
Například bývalá ministryně Milada Emmerová, se kterou jsme mluvili a která se podepsala pod vaši výzvu, nám tvrdila, že vyhláška je tvořena bez podkladů. Dotazovali jsme se jí, kde čerpala informace, a přiznala, že vyhlášku vůbec nezná, že čerpala jen z vašich podkladů. Přitom nová vyhláška se tvořila podle SZÚ tři roky a vychází z nutričních doporučení, která tu platí už deset let. Můžete to komentovat?
Vyhláška se změnila na poslední chvíli. Ale my jsme neorganizovali tuhle iniciativu, to se začalo formovat mezi odborníky. My jsme jen jedním ze signatářů.
Není mi dobře, pošlete mi otázky do e-mailu.
Ten dopis je pod vaší hlavičkou. Například v něm tvrdíte, že na vyhlášce pracovali tři lidé, celý proces byl netransparentní. Podle SZÚ na vyhlášce pracovalo celkem 40 lidí…
Pošlete mi otázky do mailu. Není mi dobře.
Dále písemné odpovědi:
Z jakého důvodu tvrdíte, že na vyhlášce pracoval tým tří lidí?
Při jednání zdravotního výboru na konkrétní dotaz k doporučeným denním dávkám přišla odpověď od autorek: „Škoda že tu není pan Krobot, ten by vám to vysvětlil.“ Pan Krobot tam byl prezentován jako jediný člověk, který k těm hodnotám ví podrobnosti, což bylo mimo jiné přiznané i na jedné konferenci v Pardubicích, kde autoři vystupovali. Také jsme komunikovali s řadou uváděných členů týmu a dozvěděli jsme se, že jde o účast formální či symbolickou. Transparentní by bylo, kdyby SZÚ zveřejnil, kdo byl autorem nových pravidel a jaká byla role jednotlivých aktérů.
Proč také tvrdíte, že příprava vyhlášky nebyla transparentní?
(Vyhláška a připomínkové řízení jsou dostupné v systému eKLEP, pozn. red.)
Protože nebyla. Transparentní by bylo, kdyby tým autorů zveřejnil podrobný postup a výpočet, jak stanovil nové doporučené dávky. Abychom věděli, z čeho vycházeli a z jakého důvodu je tam zrovna číslo, které tam je, aby mohli další odborníci zvolený postup prověřit a posoudit, zda ve výpočtu nejsou chyby nebo nějaké nezahrnuté vlivy.
Místo toho jsme se v důvodové zprávě dozvěděli pouze toto: „Navržené změny v rámci spotřebního koše vycházejí ze světových výživových doporučení a napravují některé nedostatky v původní verzi spotřebního koše. Týkají se zejména těchto oblastí…“
A poté je rámcově uvedeno bez jakýchkoli detailů, kde provedli autoři změny oproti původní úpravě.
Jak máme vědět, proč jsou tam čísla, která tam jsou? Čtou autoři ta „světová výživová doporučení“ správně, nebo ne? Jaká světová výživová doporučení to jsou? To se nedá ověřit ani zjistit, protože autoři to do důvodové zprávy neuvedli.
Proč vytvářejí Jídelny.cz na svých facebookových stránkách téměř identickou grafickou úpravu jako SZÚ, viz příspěvek Od nás vždy srozumitelně z 28. srpna 2025?
Činnost ASPOS ani nesouvisí s Jídelny.cz nebo s tím, jakou používají grafiku. Chápeme to jako „inside joke“ pro komunitu vedoucích školních jídelen, které to tak ve velké většině pochopily. Připomínáme jen, že vizuální podobnost nemá nic společného s obsahem našich výhrad k vyhlášce.
Proč tvrdíte, že děti budou mít méně masa?
Jednak to říkají autorky vyhlášky ve veřejných vyjádřeních, že je potřeba to „nepřehánět s masem“ nebo „zmenší se množství červeného masa“. Červené maso je přitom nutričně nejhodnotnější.
Jak nám také řekly naše členky, metodičky školního stravování nebo zkušené vedoucí jídelen – pokud čtete novou vyhlášku v její úplnosti, bylo by komplikované splnit mnoho dalších požadavků, kdyby bylo stejné množství masa jako doposud. Například to, že v nevýběrovém jídelníčku musí být bezmasý pokrm dvakrát, a nikoli jen jednou týdně jako dosud.
Šéfka jídelny: Děti si změny téměř nevšimly
Marta Mandincová šéfuje školní kuchyni v Brně, která vydává denně 1800 obědů. Je příspěvkovou organizací městské části Brno-Žabovřesky a vaří pro dvě základní školy, gymnázium a mateřské školky. Její jídelna byla jednou z 26, které se zapojily do pilotování nového spotřebního koše.
Marta Mandincová si nejprve obešla školní parlamenty a rodiče na třídních schůzkách. Pak začala měnit jídelníček. Běžné pečivo nahradila celozrnným. Do polévky přidala vločky, celozrnné těstoviny míchali s těmi běžnými a poměr postupně navyšovali. Klasickou čočku zahustili rozmixovanou červenou čočkou. Osvědčily se špagety s tuňákem. „Byla jsem hodně zvědavá, jak děti vezmou jiný druh těstovin, ale překvapily mě, byly s tím úplně v pohodě,“ říká Mandincová.
Vývary si dělali v jídelně svoje už před pilotováním, pět dní v týdnu. „Neznamená to, že jsme vůbec nepoužívali dehydrované směsi, ale máme je pouze na nějaké dotažení.