Hlavní obsah

Dvě vakcíny budou v Česku jen pro starší 60 let, rozhodli odborníci

Foto: SZ Michal Šula

Další změna okolo očkování. Tentokrát odborníci doporučují vektorové vakcíny od AstraZeneca a Johnson & Johnson pro starší zájemce o očkování proti covidu. (Ilustrační foto.)

Reklama

20. 5. 19:34

Česká vakcinologická společnost (ČVS) změnila své stanovisko ohledně vektorových vakcín od AstraZeneca a Johnson & Johnson. Nově je nedoporučuje podávat lidem mladším 60 let.

Článek

O závěrech společnosti informoval Radiožurnál. Definitivní rozhodnutí ohledně dalšího užívání vakcín v různých věkových skupinách vydá Ministerstvo zdravotnictví. Vyjádření by měl dát i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek už dříve upozorňoval, že data okolo očkovacích látek a možných rizik nejsou jednoznačná.

„Čím lepší je epidemická situace, tím to víc nahrává tomu, aby se ty vakcíny nepoužívaly u mladších věkových kategorií,“ sdělil Chlíbek Radiožurnálu. Zároveň ale doplnil, že by Česko nemělo od používání vektorových vakcín zcela upustit. „Nechceme nějakým nerozvážným a urychleným názorem zpomalit očkování, protože ty vakcíny mají své místo, jsou bezpečné a byla by chyba je úplně zavrhnout,“ dodal.

Rozhodnutí vakcinologů předcházela bouřlivá diskuze, také ve čtvrtek se tři hodiny radili. Rozpory panovaly právě v určení věkové hranice. Část expertů chtěla hranici nižší o deset let.

Doporučení se netýká lidí, kteří už mají za sebou první dávku vakcíny od avizovaných firem. Očkování mají dokončit.

Proč se téma věkových skupin a vektorových vakcín od AstraZeneca a Johnson & Johnson znovu řeší? Jde o reakci na případy krevních sraženin, které se u lidí vyskytly po jejich podání. Většina případů byla hlášena u očkovaných pod 60 let.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) věc nadále prověřuje, už v dubnu však uvedla, že spojení mezi sraženinami a vakcínami nejspíš existuje a že jde o vzácné vedlejší účinky těchto látek.

„Vaxzevria (látka od AstraZeneca, pozn. red.) efektivně zabraňuje hospitalizacím i smrti na covid-19. Nejčastější vedlejší účinky jsou mírné až středně závažné a odeznívají během několika dnů. Nejtěžšími vedlejšími účinky jsou velmi vzácné případy krevních sraženin s nízkou hladinou krevních destiček, které se odhadem objevují u jednoho ze 100 tisíc očkovaných,“ uvádí EMA ve své poslední zprávě k látce od AstraZeneca.

Jednou pro mladší, podruhé pro starší

Není to tak dlouho, kdy se nejen v Česku, ale i v dalších zemích řešil zcela opačný problém, a to zejména ve spojení s látkou Vaxzevria od AstraZeneca.

V únoru některé státy včetně Polska, Německa nebo Francie pozastavovaly její aplikaci lidem nad 55 let. Krok odůvodňovaly pochybnostmi a nedostatkem dat o účinnosti látky v této starší věkové skupině. Společnost však námitky odrážela výsledky dodatečných studií. Česko očkování nezastavilo a další státy se k očkování látky brzy vrátily. Následně se však objevil další problém spojený právě s krevními sraženinami.

Na začátku dubna agentura informovala, že se většina hlášených případů zatím vyskytla u žen mladších 60 let do dvou týdnů po očkování. V poslední zprávě však uvádí, že se napříč Evropskou unií zatím nenasbírala dostatečná data, která by poskytovala přesný obrázek o tom, zda látka znamená vyšší riziko pro ženy než pro muže. Stejně tak nemluví o žádné věkové hranici, od které riziko narůstá.

Podobné informace se týkají i látky Janssen od Johnson & Johnson, také s ní jsou některé případy neobvyklé krevní srážlivosti spojeny. Všechny u lidí mladších 60 let do tří týdnů po očkování, většinou u žen.

Podle Evropské lékové agentury nicméně i nadále benefity spojené s vakcinací a ochrana před covidem-19 převažují nad riziky, která mohou být s oběma látkami spojena.

Šéfka českého vedení AstraZeneca

Seznam Zprávy se už dříve o krevních potížích spojených s vakcinací bavily s ředitelkou tuzemského vedení AstraZeneca Jarmilou Dolečkovou. Ta upozornila na to, že samotný covid-19 riziko sraženin zvyšuje.

„Analýza našich dat nepřinesla žádný důkaz o zvýšeném riziku plicní embolie nebo hluboké žilní trombózy v žádné definované věkové skupině, pohlaví, šarži nebo v konkrétní zemi s vakcínou covid-19 AstraZeneca,“ řekla v březnu v rozhovoru.

Státy mění názor

K omezení věkových skupin, kterým se látky od AstraZeneca či Johnson & Johnson doporučují, přechází celá řada států. Dokonce i Velká Británie, která se na výrobě vakcíny AstraZeneca podílela, nově doporučuje pro lidi pod 40 let použití jiné vakcíny proti nemoci covid-19.

Německo se rozhodlo podávat obě látky lidem nad 60 let, mladší je mohou dostat po konzultaci s lékařem a na vlastní riziko. Očkování zatím pozastavilo Slovensko.

Definitivní konec s vakcínou AstraZeneca nedávno oznámilo Norsko. To 11. března pozastavilo podávání vakcíny poté, co bylo pět mladých lidí bez známých předchozích zdravotních potíží po vakcinaci hospitalizováno s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček. Tři z nich později zemřeli. Experti z univerzity v Oslu již dříve uvedli, že podle jejich názoru problémy vyvolala silná imunitní reakce očkovaných. Jedna mladá žena v Norsku také po očkování vakcínou AstraZeneca zemřela na krvácení do mozku.

Nejistota v ordinacích

Změna v doporučeních by se mohla promítnout do průběhu očkování v ordinacích praktických lékařů. Právě tam mají diskutované vakcíny proudit v největším množství. Teprve nyní se u nich začne více rozbíhat očkování látkou od Moderny.

„Může to přinést problémy v očkování v ordinacích, ani ne tak kvůli vakcíně AstraZeneca, které stejně přichází málo. To množství, které přijde v květnu a v červnu, padne na druhé dávky. Ale především u Janssen, které má přijít ještě velké množství,“ zmínil při konferenci Petr Šonka, šéf Sdružení praktických lékařů. Praktici se shodují, že ve svých ordinacích problémy s těmito vektorovými vakcínami nezaznamenali. Lidé měli pouze běžné a lehké reakce po aplikaci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované