Hlavní obsah

České domy se promění. Budou mít solární elektrárny, ale nikdo to nepozná

Byznys Club SZ vznikl v kulisách nové Masaryčky, za kterou stojí již zesnulá britská architektka Zaha Hadid.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

23. 5. 14:37
aktualizováno • 28. 5. 17:25

Kombinace faktorů, jakými jsou pandemie covidu, energetická krize a válka na Ukrajině, se v českém stavebnictví musí projevit. Stavět se však nepřestane a za dva až tři roky může být celý sektor zdravější než v minulosti.

Článek

Rozpočty aktuálně realizovaných staveb se mění průběžně podle aktuálních cen materiálů. To je prostě fakt, s nímž musí počítat všichni včetně nejvýznamnějších českých investorů. Týká se to i společnosti Penta, která v centru Prahy financuje výstavbu Masaryčky, hojně diskutované administrativní budovy.

„Původní rozpočet byl na dvě a půl miliardy korun a přestože se snažíme dopady neustálého zdražování maximálně brzdit, už nyní vidím, že výsledná cena bude minimálně o deset procent vyšší,“ řekl na úvod Byznys Clubu věnovaného aktuální situaci ve stavebnictví šéf realitní divize Penty Petr Palička.

„Sem na Masaryčku jsme loni dodávali železo v cenách 14 korun za kilogram. Na podzim železo stálo 25 korun a později dokonce více než 50 korun za kilogram. Nyní už ale ceny zase klesají,“ popsal složitou situaci generální ředitel stavebnin Pro-Doma Petr Vaněrka.

Cihly meziročně podražily o 80 procent, a to hlavně kvůli plynové krizi, cena polystyrenu vyskočila z 800 na 2200 korun za kubík. V průměru stavební materiály podle Vaněrky meziročně zdražily o 30 až 50 procent.

Na nedostupnosti některých materiálů se z velké míry podílejí samy stavební společnosti, které se v panice předzásobují.
Petr Vaněrka, generální ředitel stavebnin Pro-Doma

Dodací lhůty posledně jmenovaných materiálů jsou navíc tři až čtyři měsíce. Nedostupnost některých materiálů je podle Vaněrky způsobena v první řadě panickým nakupováním stavebních společností, které se v souvislosti s rostoucími cenami materiálů předzásobují.

Šéf Komory architektů a bývalý primátor Prahy Jan Kasl je v odhadu navyšování rozpočtů již zahájených staveb opatrnější. Deset procent označil v diskusi za přání, realita však podle něj bude dražší. S Paličkou se shodli, že někteří investoři nyní se zahájením větších realizací váhají. Důvodem přitom nejsou jen nestálé ceny stavebních materiálů, ale také drahé úvěry.

Jako každá krize může mít i tato ve výsledku pozitivní efekt. Podle Kasla se stavební sektor konečně může pustit cestou udržitelnosti, která bude podmíněná inteligentními technologiemi.

„Krize je impulsem ke změně. Navrhujme krásnější a úspornější domy, používejme lepší materiály a vyspělejší technologie,“ vyjádřil naději Kasl. Všichni účastníci diskuse se shodli na rychlém nástupu fotovoltaiky, která je dobrým příkladem toho, kam se stavební materiály mohou ubírat. Solární elektrárna tak už podle něj nebude mít podobu dodatečné konstrukce se stříbřitými panely, ale dodávku elektřiny obstará samotná střešní krytina.

Proč není Praha světová?

Masaryčka, z níž se Byznys Club Seznam Zpráv vysílal, není jedinou výjimečnou stavbou, která v Praze vzniká. Pozornost ne sebe v každém případě poutá budova Vltavské filharmonie, která má stát v Holešovicích, Penta zase chystá architektonickou soutěž na projekt 4. kvadrant Vítězného náměstí v západní části „kulaťáku“ na Praze 6.

Kasl, v minulosti pražský primátor, v té souvislosti upozornil na maloměstskou atmosféru, která Praze do značné míry brání v realizaci odvážnějších architektonických projektů a v širším smyslu vlastně i v zastavování brownfieldů, jež dlouhá léta nenabízejí kromě volného prostoru smysluplnější využití.

Palička zase poukázal na složitost povolovacích řízení a zdlouhavost procesu, do něhož mají v Česku možnost zasahovat i ne zcela kompetentní subjekty, mnohdy domněle reprezentující názor veřejnosti.

Na druhou stranu kvalitní stavby podle Kasla vznikají v oblasti rodinného bydlení, v segmentu takzvané drobné architektury. Na tomto poli si Praha vysloužila i mnohá ocenění a důvodem, proč se i renomovaní architekti do takové práce pouštějí, je právě významně nižší administrativa v porovnání se stavbou významných městských objektů, tím spíše mají-li vyrůstat v centru metropole.

V Byznys Clubu pořádaném Seznam Zprávami diskutovali Petr Palička, šéf realitní divize Penty, Jan Kasl, šéf Komory architektů a bývalý primátor Prahy, a Petr Vaněrka, generální ředitel stavebnin Pro-Doma.

Partnerem Byznys Clubu Seznam Zpráv byla investiční společnost Penta.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované