Článek
46 procent Čechů má půjčku, každý čtvrtý dlužník jich má dokonce tři a více. V eurounijním srovnání zaujímá Česko mírou své zadluženosti 10. nejnižší pozici. Vyplývá to z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR.
Celkový dluh českých domácností byl v roce 2021 34 procent hrubého domácího produktu, tento ukazatel se v Česku od roku 2013 výrazněji nemění. Průměr v unijní sedmadvacítce dosahoval v roce 2021 58 procent.
Z celkového srovnání zemí EU vyplývá, že většina střední a východní Evropy má zadlužení spíš nižší, naopak většina západoevropských zemí má zadluženost domácností vyšší. Moderní společnost je zvyklá žít alespoň částečně na úvěr, půjčky a úvěry domácností jsou běžné ve všech vyspělých zemích a ve všech skupinách napříč obyvatelstvem.
Nemusí mít nutně negativní důsledky, na druhou stranu však vysoká míra zadlužení domácnosti snižuje odolnost vůči finančním šokům do budoucna. Nadměrné zadlužení může být znamením, že domácnost svou finanční situaci nemusí zvládat a tedy není finančně odolná.
K nejvýraznějšímu růstu došlo po roce 2003, z úrovně okolo 10 procent na úroveň okolo 30 procent v roce 2009. Prudký nárůst zadlužení v tomto období může být považován za přirozený důsledek hospodářského rozvoje země a prohlubování finančních trhů.
Za předlužení se obecně považuje situace, kdy podíl měsíčních splátek na měsíčním disponibilním příjmu domácnosti vystoupá nad 30 procent.
„O půjčce by měl klient vždy uvažovat v kontextu svého domácího rozpočtu a přihlédnout k tomu, jak ho splátka půjčky zatíží. Za bezpečnou míru považujeme, pokud splátky nepřesáhnou 30 procent měsíčních výdajů a zůstanou v kategorii zbytných výdajů,“ říká Lukáš Kulhavý, šéf nezajištěných úvěrů v České spořitelně.
Statistiky však ukazují, že zhruba polovina z těch, jejichž měsíční splátky přesahují 30 procent čistého příjmu domácnosti, nemá se splácením problém. Splácet tak říkajíc v klidu se podle Lukáše Kulhavého dá až do výše 50 procent měsíčního příjmu, ovšem v tu chvíli je třeba zvážit, zda už to nejde na úkor tvorby krátkodobé rezervy, spoření na penzi nebo dlouhodobých investic.
Nejčastěji Češi splácejí bydlení a je logické, že u domácností s hypotékou je pravděpodobnost objektivního předlužení vyšší, protože jejich celkové měsíční splátky jsou relativně vysoké. Na druhou stranu samy sebe takové domácnosti za předlužené neoznačují a navzdory vysokým splátkám se do finančních potíží nijak často nedostávají.
Praxe potvrzuje, že i ti, kdo mají relativně vysoké splátky, mohou svou finanční situaci zvládat bez problémů – a na druhou stranu splátky těch, kdo mají finanční potíže, často mohou být relativně malé. Objektivní předluženost vnímaná bankami (více než 30 procent příjmu) se tedy nemusí shodovat se subjektivním vnímáním zátěže, kterou splácení na dlužníky klade.
Respondenti průzkumu s vysokoškolským vzděláním mají v porovnání s respondenty se základním vzděláním často vysoké splátky, do finančních obtíží se však dostávají méně často. Zdánlivě jasnou paralelu mezi vzděláním a vznikem finanční tísně doprovázené neschopností splácet dluhy však odmítl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil: „Je prokázané, že finanční nouze snižuje schopnost činit v otázkách financí kvalitní rozhodnutí bez ohledu na inteligenci nebo vzdělání.“
V této souvislosti poukázal na poměrně slabou vůli Čechů řešit mezery v rodinném rozpočtu s finančními poradci. Vyspělá Evropa spoléhá v těchto situacích na odborníky mnohem více.
K zachycení toho, jak velkou zátěží jsou pro domácnosti jejich půjčky, se používá ukazatel podílu celkového dluhu na celkovém ročním disponibilním příjmu domácností, takzvané debt-to-income ratio.
I v tomto ohledu si české domácnosti vedou ve srovnání s ostatními evropskými domácnostmi poměrně dobře. Zatímco v Česku se debt-to-income ratio v roce 2021 nacházel na 61 procentech, všechny západoevropské země a také některé země středo- a východoevropského regionu dosahovaly hodnot výrazně vyšších.
V tuzemsku potíže se splácením ubývají.
I přesto, že Index finančního zdraví hodnotí schopnost českých domácností splácet své půjčky relativně příznivě, dlouhodobě existuje v Česku velká skupina lidí, kteří své dluhy řídit nezvládají a dostali se do exekučního řízení.
V roce 2022 jich v Česku bylo 668 tisíc, což je výrazných 7,6 procenta všech obyvatel země (včetně dětí). A 149 tisíc z těchto dlužníků čelí dokonce deseti nebo více exekucím. Průměrný počet exekucí na fyzickou osobu v roce 2022 dosahoval 6,1, v roce 2021 to bylo dokonce 6,4.
Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení, však upozorňuje, že za tak vysokým podílem lidí se zkušeností s exekucemi, stojí především legislativa, která byla dříve problematická.
„Šlo především o prakticky nulovou regulaci nebankovních poskytovatelů půjček, existenci rozhodčích doložek, vysoké advokátní odměny u bagatelních dluhů a velmi nepřehledný systém exekučního vymáhání. Toto období vygenerovalo na 900 tisíc lidí a rodin v exekucích,“ říká Hábl.
V současné době se situace i díky změnám regulací půjček a odstranění rozhodčích doložek, které případné spory týkající se půjčky odklonily od státního soudu, zlepšila. Celkový počet exekucí vztažený k počtu obyvatel však stále zůstává velmi vysoký.
Index finančního zdraví Čechů
Index finančního zdraví je společným projektem České spořitelny, Sociologického ústavu AV ČR a datového portálu Evropa v datech. Jeho cílem je průběžně analyzovat míru finančního zdraví obyvatel ČR ve vybraných oblastech. V letošním roce jimi jsou:
- Finanční gramotnost
- Zadlužení
- Platební chování
- Investice
Projekt čerpá data primárně z pravidelného sociologického dotazování reprezentativního vzorku populace (sběr dat provádí agentura Ipsos) a datových zdrojů Sociologického ústavu AV ČR a České spořitelny. Index finančního zdraví je součástí dlouhodobého výzkumu Index prosperity a finančního zdraví, který realizují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu finančního zdraví.
Více na www.indexprosperity.cz.
Finanční zdraví Čechů se reálně zhoršuje, o optimismus však nepřicházíme. Zatímco na začátku roku podíl Čechů s finančními problémy mírně klesl, od března opět narůstá.
„V dubnu i v červnu vzrostl podíl Čechů, kteří vycházejí se svým příjmem s obtížemi. Klesl také podíl lidí, kteří jsou schopni na konci měsíce něco ušetřit, a naopak narostl podíl těch, kteří musejí sahat do úspor,“ říká Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR.
V současnosti se svými penězi nevychází 60 procent Čechů, což je o pět procentních bodů vyšší hodnota než v březnu. Částečně se však může jednat i o sezónní výkyvy.
Stran své finanční situace jsou lidé nicméně optimističtější. Zatímco v dubnu 35 procent Čechů předpokládalo, že se jejich ekonomická situace zhorší, v červnu tento podíl klesl na 29 procent a mírně narostl počet těch, kteří dokonce vyhlížejí zlepšení.
Na tom má podle dotazníku největší podíl vidina zvýšení příjmů (80 procent), zbylá pětina z těch, kteří očekávají zlepšení, pak v dohledné době splatí úvěr či hypotéku, což jim pomůže zlepšit současnou finanční situaci.
