Hlavní obsah

„Je potřeba změnit úplně všechno.“ Experti radí, jak nebýt „skanzen Česko“

Pusťte si Byznys Club o urbanistickém rozvoji hlavního města Prahy.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

 

Reklama

Legislativa je tragicky zastaralá, změnit územní plán prakticky nemožné. O tom, jaká úskalí provázejí výstavbu v hlavním městě, hovoří hosté Byznys Clubu s tématem urbanistický a architektonický rozvoj Prahy.

Článek

Masaryčka, vlajková loď společnosti Penta Real Estate, jež oživila brownfield u pražského Masarykova nádraží, je těsně před dokončením. Finální podoba jednoho z nejsledovanějších developerských projektů posledních let se však oproti původnímu návrhu změnila.

„Architekti samozřejmě milují své původní návrhy, ale je třeba respektovat, že kvalitní architektura neexistuje bez společenské shody,“ říká v diskusi, kterou v nových prostorách v sousedství Masarykova nádraží uspořádaly Seznam Zprávy, architekt Jakub Cigler. V případě Masaryčky se však podle Ciglera nejednalo o nikterak zásadní změny.

Hosty Byznys Clubu Seznam Zpráv byli

  • Petr Palička, šéf realitní divize Penty
  • Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
  • Architekt Jakub Cigler, Studio Jakub Cigler Architekti

Penta vstoupila do projektu Masaryčka zhruba před deseti lety. Objekt stojí na velmi specifickém místě, a není proto překvapením, že proces povolování výstavby nebyl nejrychlejší.

„Běžně bychom k podobnému projektu potřebovali zhruba 50 razítek, tady jsme jich ale potřebovali víc,“ shrnul složitý proces šéf realitní divize Penty Petr Palička. Místo, na němž dnes Masaryčka stojí, je bezpochyby specifické. I tak celková doba realizace projektu překvapuje. Za světem v tomto ohledu zaostáváme.

„I to je důvod, proč zahraniční developeři z Prahy odcházejí,“ připomněl Palička. A je to škoda. Praha se tím mnohdy připravuje o hodnotné architektonické návrhy zahraničních expertů. Architektonické soutěže otevřené světovým architektům jsou podle šéfa realitní divize Penty nejlepším způsobem, jak pro metropoli získat ty opravdu nejkvalitnější architektonické návrhy nezatížené místními specifiky a někdy až příliš konvenčním myšlením lokálních architektů. Na architektonickém návrhu Masaryčky se podílela celosvětově uznávaná Zaha Hadid.

Praxe podle Paličky ukazuje, že se s návrhy kvalitních zahraničních architektů nakonec lépe dosahuje shody s místními autoritami. S tím souhlasí i architekt Cigler, nicméně by za těmito soutěžemi raději než developery viděl stát.

Tradici i modernu lze v Praze kombinovat

Otázku, zda se má Praha proměnit v moderní město s prvky progresivní světové architektury, nebo se naopak má opatrovat její historický ráz a zamezovat jeho narušování, nevidí zástupce developerů ani města jako konflikt.

Podle Paličky je určitě možné oba přístupy kombinovat, tedy udržovat nespornou historickou hodnotu, ale stejně tak stavět nové kvalitní stavby. V této souvislosti zmínil Tančící dům, na který se do Prahy jezdí dívat turisté i architekti z celé Evropy. „Věřím, že stejným příkladem může být i Masaryčka.“

Že kvalitní architektura nemusí být jen nápadná a spektakulární, podotýká k tématu dalšího architektonického rozvoje hlavního města Ondřej Boháč.

Výstavbu brzdí zastaralá legislativa

„Někdy bych byl raději právníkem nebo lobbistou,“ říká s notnou dávkou nadsázky Jakub Cigler. Tím, co nejen podle něj významně brzdí novou výstavbu, jsou zastaralé právní normy. „Je potřeba změnit úplně všechno od požárních směrnic až po hygienické normy. To, s čím se denně potýkáme, jsou nařízení vzniklá v 60. letech minulého století, dnešku absolutně neodpovídají.“

Podle Ondřeje Boháče z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy určitou naději na tomto poli představují nové pražské stavební předpisy, nutné je však změnit především způsob územního plánování. Pro novou výstavbu a umísťování budov, jako je třeba Masaryčka, je to zásadní. Přestože se hlavní město i v tomto ohledu snaží posouvat kupředu, extrémně složité a zdlouhavé schvalování změny územního plánu je podle všech hostů debaty nadále nejvýznamnější brzdou nové výstavby v metropoli.

Obcím chybí motivace stavět

Obce ve většině případů nejsou motivovány k nové výstavbě. Motivace nechybí developerům, nicméně vzájemná komunikace obou stran vázne. Proč? Praxe je taková, že pro obce jsou developerské projekty především komplikací, povinností vytvářet projektům odpovídající infrastrukturu.

„Obce by ale mohly být motivovány zejména daňovými benefity, které jim ve výsledku do rozpočtu přinesou i finance. Tak to funguje v zahraničí,“ podotkl Boháč. I to je do budoucna nutné legislativně lépe ošetřit.

Poslechněte si v úvodu tohoto článku celou debatu na téma developerský a urbanistický rozvoj Prahy.

Partnerem Byznys Clubu je společnost Penta.

Reklama

Doporučované