Článek
„Jsme za to rádi, ale není to to, co jsme si všichni přáli,“ okomentoval zmírnění plánu na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035 pro SZ Byznys Petr Novák z dodavatelského koncernu JTEKT.
Sdružení českého autoprůmyslu považuje chystaná evropská pravidla spíše za další úroveň nejistoty a zátěže než za účinnou podporu pro celé odvětví. „Výsledný návrh je spíše promarněnou příležitostí než skutečnou reakcí na reálné preference zákazníků a zhoršující se geopolitické prostředí,“ řekl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
Evropská komise totiž od zákazu ustoupila jen částečně. Původně platilo, že po roce 2035 musí na elektřinu jezdit sto procent nových aut, nově to má být 90 procent.
Prostor pro další auta se spalovacími motory – včetně hybridů a dalších alternativ – tak bude velmi omezený. Jejich výroba navíc musí být ekologičtější. Emise by se měly kompenzovat využíváním syntetických paliv a konstrukce má sázet na „zelenou ocel“ produkovanou s pomocí vodíku.
„V současnosti by to bylo velmi složité v širším měřítku. Kapacity zelené oceli rostou, ale jsou limitovány například energií, vodíkem či dostupností vstupní suroviny. Celkově vidíme, že ocelářský průmysl je v Evropě ve velké krizi,“ upozorňuje Zdeněk Dušek, partner odpovědný za poradenství pro automobilový a výrobní sektor z české pobočky EY.
Podle Petra Nováka je navíc otázkou, jestli by využívání takových surovin bylo finančně únosné: „Výroba čisté oceli bude nákladná. A potom nastává otázka, jestli bude tahle ocel, která by se využívala ve vozidlech, nákladově kompenzovat tu konkurenceschopnost, kterou potřebujeme,“ říká Novák.
Spalovací motor coby generátor?
Samostatnou otázkou je to, co mohou automobilky v oblasti spalovacích motorů vůbec nabídnout. Evropská komise v nové strategii zmiňuje nejen klasická auta a hybridy, ale i takzvané range extendery.
V Evropě doteď nepříliš známou technologii, kdy auto využívá spalovací motor čistě jen coby generátor pro dobíjení baterie. Tohle řešení má úspěch v Číně a uvažují o něm i západní značky. Nově to potvrdil Ford a podle agentury Bloomberg by tuto technologii mohl využít i Volkswagen nebo ve větší míře BMW – range extender se již objevil v modelu i3.
Podle europoslance z TOP 09 Luďka Niedermayera by to ale vyžadovalo masivní investice. Čína si přitom buduje náskok a evropští výrobci by mohli narazit: „Mám pocit, že oni podceňují to, že ten trh potenciálně nebude velký. A že Číňané jsou na tom technologicky – zřejmě i díky státem podporovaným investicím – velmi dobře,“ upozornil Niedermayer na úterním brífinku s novináři.
Jiným než bateriovým autům ostatně zůstane vyhrazených jen asi deset procent celého trhu. „Pro Evropu bych range extender vnímal spíš jako přechodné řešení v určitých segmentech než jako nový mainstream napříč celým trhem,“ soudí o téhle technologii Zdeněk Dušek z EY.
Investice do elektromobility pokračují
Strategie některých výrobců by se ani po zmírnění zákazu spalovacích motorů nemusela měnit vůbec. A to i kvůli objemu investic do bateriového pohonu. Například nošovická automobilka Hyundai hodlá dál sázet na elektrifikaci.
„Do elektromobility dlouhodobě investujeme – rozšiřujeme nabídku elektrických modelů, přidáváme lehká užitková vozidla a budujeme infrastrukturu, která jejich rozvoj podporuje,“ uvedla automobilka v prohlášení pro redakci Seznam Zpráv. Avizované změny na evropské úrovni ale podporuje.
„Zájem o elektromobily roste v jednotlivých zemích a segmentech rozdílným tempem a nenaplňuje původní předpoklady. Je proto důležité, aby nové regulace odpovídaly tomu, jak se trh skutečně vyvíjí a jak jsou zákazníci připraveni přecházet na elektromobilitu,“ uvedli zástupci české části Hyundai.
O konec dosavadní strategie usilovala řada automobilových koncernů, část evropských odborů a následně i vlády některých členských zemí – zlom mohlo přinést i odmítavé stanovisko Německa. A tlak na Komisi vyvíjela na unijní úrovni i „mateřská“ strana Ursuly von der Leyenové, tedy frakce EPP.
„O motoru budoucnosti budou rozhodovat inženýři a spotřebitelé – nikoli politici. Tento technologicky neutrální přístup přináší jistotu pro statisíce pracovních míst v automobilovém průmyslu,“ vzkázal v prohlášení pro Seznam Zprávy Byznys šéf evropských lidovců Manfred Weber.
Samotný návrat k „technologické neutralitě“ – i když dost svázané novou sadou pravidel – zástupci autoprůmyslu kvitují. Problémem je ale složitost a míra regulací.
„Přestože návrh formálně hovoří o technologické neutralitě, podmiňuje ji novou administrativní zátěží, a jeho dopad na trh tak zůstává nejasný,“ upozorňuje výkonný ředitel svazu AutoSAP Zdeněk Petzl.
Je navíc otázkou, jestli se automobilky vrhnou do nákladného vývoje něčeho, co bude mít na trhu jen omezené pole působnosti.
„Každá automobilka si musí velice pečlivě zvážit, jak tu budoucí strategii nastaví, aby tahle pravidla splnila,“ soudí Petr Novák z koncernu JTEKT, který v rámci českého svazu autoprůmyslu zastupuje dodavatele. Kvůli uvolnění pouhých deseti procent na trhu se podle něj nedá očekávat, že by se koncerny hromadně vrhly třeba do vývoje range extenderů.
„Půjdou do toho spíše ti výrobci, kteří třeba už tu technologii buď mají, nebo ji případně můžou koupit od nějaké jiné automobilky, anebo budou věřit, že se jim to zkrátka finančně vyplatí,“ předpokládá Novák, podle kterého Evropská unie ještě nemusela říct poslední slovo. Z nynějších cílů by prý v budoucnu mohla ještě slevit, protože je třeba nebude možné splnit.
Nový ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) je rovnou pro úplné zrušení regulací, kterými chce Evropská unie podíl spalovacích motorů snižovat. Její novou linii označil Bednárik jen za „kosmetické omezení“ předešlých pravidel.
S navrhovaným řešením nejsou spokojeni ani klíčoví partneři českých dodavatelů – tedy německé automobilky. Svaz tamního autoprůmyslu VDA popisuje nové plány Evropské komise jako zklamání. Ohledně spalovacích motorů prý moc manévrovacího prostoru nenabízí.
VDA nicméně oceňuje, že Brusel v nové strategii slibuje podporu výroby malých elektromobilů. A to výslovně levnějších aut, díky kterým by se tenhle druh pohonu stal dostupnějším i pro širší část Evropanů.
