Článek
Čínské automobilky se dlouho opíraly o státní podporu Pekingu a podle Evropské komise tak mají nekalou konkurenční výhodu. Elektromobily dovážené do Evropy proto od roku 2024 podléhají přísnějším clům, která mají tuto cenovou výhodu setřít. Teď se Brusel soustředí i na hybridy.
Značky jako MG nebo BYD totiž upravily strategii a do Evropy dováží i vozy, ve kterých je vedle elektrického i spalovací motor. Na tato auta se dodatečná cla nevztahují a Číňané je mohou nabízet za výhodnější ceny.
Touto oklikou bodují i v zemích, kde je přechod na čistě elektrická auta pomalejší. Čínským hybridům se daří například v Polsku, kde už je vůz MG HS mezi desítkou nejprodávanějších modelů v zemi. Ještě větší úspěch slaví hned za branami Evropské unie.
16,5 procenta aut, která se v dubnu prodala ve Velké Británii, měla podle Bloomberg Intelligence čínský původ. A v segmentu plug-in hybridů tam mají čínské značky podíl celých 43 procent. V tomhle odvětví se jim ale daří po celé Evropě a zhruba každý čtvrtý vůz s touto technologií pochází z jejich továren.
Podle informací deníku Handelsblatt tak evropský autoprůmysl tlačí na politiky, aby na změnu kurzu reagovali.
„Číňané byli v tomhle velmi pohotoví, rychle odhalili tuto skulinu a využili ji,“ cituje Handelsblatt nejmenovaného manažera z autoprůmyslu, podle kterého se čínské značky rychle přeorientovaly na hybridy.
Typy hybridních automobilů
- Mild-hybrid (MHEV) – elektromotor pomáhá při rozjezdu a akceleraci, vůz ale vždy jede primárně na spalovací motor
- Full-hybrid (HEV) – auto dokáže na kratší vzdálenosti jet čistě na elektřinu a baterie si dobíjí za jízdy pomocí spalovacího motoru a rekuperace
- Plug-in hybrid (PHEV) – auto se nabíjí z elektrické sítě a na baterie dokáže v čistě elektrickém režimu ujet zhruba několik desítek kilometrů
- Čínský přístup k plug-in hybridům je ale odlišný. Auto v nich obvykle pohání hlavně elektromotor, kterému dopomáhá ten spalovací (ať už pro dobíjení baterie, anebo jako podpora při vysokých rychlostech). Čínské plug-in hybridy např. od BYD nebo Geely tak ani nepotřebují předovodku, protože pohon zajišťuje hlavně elektřina.
Deník s odkazem na zainteresované lidi tvrdí, že Evropská komise volání vyslyšela a pracuje na konkrétním návrhu. Číňané z někdejší státní podpory totiž těží také u výroby hybridů a na tyto vozy by se tak měla rovněž uvalit dodatečná cla, tvrdí evropské automobilky.
Byť by měla být nižší než u elektromobilů, které mají mnohem větší baterii – tedy díl, který tvoří zásadní část celkové hodnoty auta.
Číňané už vědí, jak na cla. V Evropě budují továrny
Čínské koncerny nyní trápí nadprodukce, kterou nedokážou udat na vlastním trhu. Řada velkých značek to řeší exportem, a právě Evropu považují za nejslibnější trh.
Vedle kupní síly tomu napomáhají i místní regulace, které jsou vůči čínským firmám mnohem mírnější než například v USA. A zdejší zákazníci jsou oproti Američanům i více naklonění alternativním pohonům.
Zájem o čistě elektrická auta ale roste mnohem pomaleji, než zástupci branže očekávali. Čína i proto vsadila na export hybridů, který se jim v řadě případů ukazuje jako mnohem slibnější.
Německá analytická firma Dataforce poukazuje například na evropské prodeje značky BYD. Zatímco u ryzích elektromobilů jí za prvních pět letošních měsíců stouply o 78 procent, u plug-in hybridů narostly o 260 procent. Konkurenční Chery pak do Evropy za stejnou dobu dodalo asi 28 tisíc hybridů, zatímco elektromobilů prodalo jen 2247.
Čínské automobilky myslí svou expanzi do Evropy vážně a aby se vyhnuly clům, budují na starém kontinentu velké továrny. Anebo je kupují od ostatních hráčů.
Obří automobilka Stellantis tak bude sdílet kapacity ve Španělsku s čínským Leapmotorem, Ford poskytne část svého závodu ve Valencii čínskému Geely, zatímco Chery má zájem o továrnu Nissanu v Anglii.
BYD mezitím urychlilo stavbu své továrny v Maďarsku, kterou chce otevřít v řádu měsíců, a pracuje i na dalším závodu v Turecku. Konkurenční XPeng si zajistil haly ve Štýrském Hradci a na západě Španělska vzniká továrna koncernu SAIC, který stojí za značkou MG.
Na auta z těchto vznikajících, nebo už fungujících továren se už dodatečná cla vztahovat nebudou. Podle analytické firmy S&P Global se čínské automobilky budou stále víc soustředit na místní produkci a dovoz aut ze samotné lidové republiky bude v příštích letech už jen stagnovat. Růst prodejů na evropském trhu mají zajišťovat závody přímo na místě.
Jinde Číňané sází na spalováky. Vládnou Rusku i Mexiku
Čínské firmy nyní exportují do Evropy hlavně auta s vyšší přidanou hodnotou a určitým stupněm elektrifikace. Do vybraných zemí, kde je specifická kupní síla a jiné zákaznické preference, pak dodávají i auta s čistě spalovacím motorem. Týká se to i Česka, kde se na prodej klasických aut zaměřují hlavně značky MG, Omoda a Jaecoo.
Automobilky z lidové republiky zároveň využily války na Ukrajině k dobytí ruského trhu. Po stažení západních značek tam získaly dominantní pozici a za drtivou většinou prodejů stojí auta se spalovacím motorem.
S těmito vozy mají úspěch i v zámoří. Co do počtu prodaných vozů je pro čínské výrobce největším trhem Mexiko, kam loni dodali něco kolem 200 tisíc aut. Zákazníci i tam jasně upřednostňují spalovací motory a Číňané tam dokážou konkurovat především cenou.
Mexičané přitom nutně nemusí dávat přednost vyloženě čínským značkám. Ty sice společně ovládají asi 15 procent mexického trhu, další zhruba čtyři procenta prodaných vozů mají ale čínského výrobce, který pracuje na objednávku nějaké zavedené značky, jako je Ford či Chevrolet.
Stejnou strategii razí i někteří evropští hráči. Například elektromobil Dacia Spring vzniká ve spolupráci s Dongfengem a z čínských továren pochází i vozy Volvo EX30, Cupra Tavascan nebo modely od Smartu.
