Hlavní obsah

Maďarský Debrecín se stává centrem elektromobilů. Díky čínským firmám

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Maďarsko buduje výrobní síť elektromobilů. Například v Debrecínu poskytuje prostor čínským výrobcům baterií. Ačkoliv továrny nabídnou tisíce pracovních míst, místní nejsou nadšeni. Obávají se znečištění spojeného s výrobou.

Článek

Zatímco zbytek Evropy si od čínských podnikatelů snaží držet odstup, Maďarsko se přílivu čínských továren nebrání. Obzvlášť těch, které podpoří výrobu elektrických automobilů. Maďarsko tak patří k zemím, které se do přechodu k autům na baterie pustily ve velkém. V roce 2022 se země podle agentury ČTK umístila na čtvrtém místě na světě s celkovou kapacitou výroby baterií 38 GWh, a to i díky čínským výrobcům baterií, kteří v zemi založili závody.

Jedním z nich je čínská společnost Contemporary Amperex Technology (CATL), která staví závod na baterie ve městě Debrecín na východě země. Firma byla v roce 2022 největším světovým výrobcem baterií do elektrických aut. Do závodu s kapacitou 100 GWh v Maďarsku firma investuje více než 7,3 miliardy eur.

Společnost začala s výstavbou v roce 2022 a pokryje 221 hektarů průmyslové oblasti v Debrecínu. Závod má být největším výrobcem baterií v Evropě.

Pro CATL je Maďarsko strategickou volbou nejen kvůli vysoké poptávce po elektromobilech. „Maďarsko je ve středu Evropy a v těsné blízkosti největších průmyslových hráčů v automobilovém průmyslu,“ vysvětluje podle webu BBC Noemi Sidlová z maďarské divize CATL.

V Debrecínu už provozuje závod například německý výrobce automobilů BMW a v Győru už vyrábí třeba firma Audi nebo Volkswagen.

Maďarský trh s elektrickými auty je v posledních letech na vzestupu. Podle datové platformy Statista by mohl letos dosáhnout příjmů v hodnotě téměř 810 milionů dolarů, což je zhruba 756 milionů eur.

Pro Maďarskou vládu, která firmě CATL slíbila 800 milionů eur ve formě investičních pobídek, je podpora výroby elektrických baterií prioritou. Země má totiž dobře „našlápnuto“ k tomu, aby se stala evropským lídrem v této oblasti.

Protesty vládu nezastaví

Ačkoliv k „zelenějším“ alternativám znečišťujících aut přistupuje i řada dalších zemí v souladu s úsilím Evropské unie, maďarská strategie se setkává s vlnou kritiky.

Už loni lidé v Debrecínu protestovali kvůli znečišťování ovzduší způsobenému továrnami a nespokojenost s kroky vlády trvá. „To není zelená budoucnost, pokud tady každý dostane rakovinu, jen proto, že v jiných městech mohou lidé, kteří mají větší štěstí než my, poletovat ve svých pěkných zelených autech,“ uvedla pro BBC tamní aktivistka Eva Kozmová.

Aktivisté upozorňují také na stav podzemních vod, ze kterých by továrna měla čerpat. Debrecín, který se nachází v nížinné oblasti, totiž bojuje právě s nedostatkem podzemních vod, což podle aktivistů maďarská vláda neřeší, napsal web BBC.

CATL se v rámci svého závazku snížit uhlíkovou stopu při výrobě baterií sice chystá využívat elektřinu z obnovitelných zdrojů, v Debrecínu však není jedinou továrnou, která aktivistům vadí.

V tamní průmyslové oblasti vyrábí nebo to plánují i jiné čínské závody, například další producent baterií Eve Energy. Brzy přibude další čínský výrobce elektromobilů BYD, který je konkurentem americké automobilky Tesla.

Příchod čínských a dalších výrobců do Debrecínu má v příštích letech podle deníku Le Monde vytvořit až 15 tisíc pracovních míst. Samotná CATL nabídne práci až devíti tisícům lidí. Podle některých analytiků však práci získá spíš levná pracovní síla především z asijských států než samotní Maďaři, jako se to stalo v jiných případech. Na stavbě závodu BMW se například podílí řada tureckých dělníků.

V Česku se zatím počet registrovaných elektromobilů nevyrovná jiným evropským tahounům, například Skandinávii. „Česko se v podílu bateriových elektromobilů jak aktuálně, tak dlouhodobě pohybuje mezi zeměmi EU na chvostu. Letos je na předposledním místě, za námi bylo s podílem 1,3 procenta pouze Chorvatsko,“ popsal stav tuzemské poptávky zástupce Centra dopravního výzkumu Lukáš Kadula pro agenturu ČTK. K posílení trendu by podle expertů mohlo pomoci rozšíření sítě veřejných dobíjecích stanic.

Doporučované