Hlavní obsah

Na peníze a dům nikdo nezapomene. Profil a bitcoiny můžou v závěti chybět

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

aktualizováno •

Svět se sune do digitálního prostředí a s ním i různé podoby a formy majetku. Co se stane s digitálními aktivy, když jejich majitel zemře? Pokud nejsou uvedena v závěti nebo o nich dědicové nevědí, mohou propadnout.

Článek

Problém, co bude s mým majetkem po smrti a kdo dostane hotovost či nemovitosti, není nový a lidé ho většinou vyřeší závětí, nebo nechají na notáři, aby pozůstalost rozdělil podle zákona. Co je ale nové, jsou moderní podoby toho, co může po zesnulém zůstat.

Málokdo například domýšlí, co bude s tím, co po něm zbude v digitálním světě. „Dnešní moderní doba ukazuje, že velkým hřbitovem pozůstalosti je digitální dědictví – tedy zjednodušeně řečeno účty v online světě. Ty přitom mohou mít hodnotu milionů korun,“ vysvětluje například advokát Pavel Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad.

I u často nenápadných běžných registrací například do e-shopů mohou být nashromážděny kredity v tisícových hodnotách. Z pohledu právní ochrany majetku jsou ale podle Strnada nejzásadnější účty platebních technologií typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn nebo pozice v multi-level marketingových společnostech. „V případě influencerů mohou mít obrovskou hodnotu i samotné profily na sociálních sítích,“ popisuje advokát.

Zatímco hodnota u platebních účtů typu PayPal, u sázkových účtů, účtů kryptoměn je tvořena prostředky, které na nich má zůstavitel uloženy, u sociálních sítí jde především o dosah ke sledujícím.

„Často jednotliví provozovatelé určují možnost dalšího využití profilů po zemřelých, ale obecně platí, že hodnota těchto účtů může být v celkovém součtu obrovská. A na velkou část z nich se ani nedá přijít, notář v dědickém řízení nemůže obepisovat tisíce provozovatelů,“ podotkl Strnad.

Digitální dědictví by mělo zahrnovat všechny on-line účty a hodnoty na nich uložené. Pokud nejsou tato „aktiva“ uvedena v závěti nebo o nich dědicové nevědí, mohou totiž propadnout.

„Když neexistuje závěť, není to jen o tom, že se neprojeví pravá vůle zemřelého. Často se i zapomene na peníze v bance, protože zůstavitel mohl mít více účtů, o kterých pozůstalí vůbec nevědí, a notář se při dědickém řízení dotazuje jen vybraných bank,“ upozorňuje Pavel Strnad. Otázka digitálního dědictví je pak mnohem složitější.

Konkrétní návod, například které instituce oslovit, zákon nestanovuje. Každý notář tedy postupuje po svém.

Když po sobě člověk nenechá závěť a přesto by rád, aby jeho digitální aktiva nepropadla, měl by o nich dědicům včas říct.

„Pokud neexistuje žádná centrální autorita, která by potvrdila, případně vyhledala vlastnictví kryptoměny nebo digitálního majetku, pak je k jeho projednání jako součásti pozůstalosti nutná shoda všech dědiců na tom, že je zůstavitel vlastnil a jeho dostatečná specifikace ze strany dědiců,“ vysvětluje prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.

„Sama znalost tohoto majetku dědici a přístupu k němu jsou u digitálního dědictví naprosto klíčové faktory, protože nelze jednoduše zjistit stav účtu podobně jako například dotazem v bance,“ doplnil.

Kryptoměny

Pokud kryptoměna „leží“ v hardwarové peněžence, notář s faktickým nabytím jejího obsahu v rámci pozůstalostního řízení nemůže dědicům pomoci.

U peněženky se totiž zpravidla nezjišťují a neevidují údaje o jejím vlastníkovi. Prostě jen koupíte hardware, vlastně „flashku“, kterou si aktivujete a stanovíte si heslo, které znáte pouze vy. A to je právě problém.

„Pokud majitel účtu zemře a o vlastnictví hardware peněženky a heslu nikoho neinformuje, případně je dědic v rámci pozůstalosti neobjeví, dědic se o majetku s největší pravděpodobností nedozví, respektive bez hesla ke kryptoměně nezíská přístup,“ varuje advokát Pavel Strnad.

„Vzhledem k tomu, že se může jednat o majetek velmi vysoké hodnoty, je vhodné využít závěť v kombinaci s úschovou listin s přístupovými údaji u notáře. Tímto způsobem lze zajistit jednak to, že se dědic o virtuálním majetku dozví, a zároveň přístup k takovému majetku,“ radí Radim Neubauer.

U webových, mobilních či software peněženek na kryptoměnu se vyžaduje alespoň určitá minimální registrace a poskytovatel má zpravidla i přístup k heslům uživatelů a dědictví tak lze právně řešit.

Například známý Revolut, kde se dají kryptoměny nakoupit také, je online banka. Proto vyžaduje při založení účtu mnoho nezbytných údajů, jméno, adresu, číslo osobního dokladu a další údaje. „Účet je tak vázán na konkrétní osobu. Pokud by dědic o existenci účtu věděl, lze poskytovatele ohledně účtu a výše prostředků oslovit v rámci dědického řízení,“ popisuje Strnad.

„Na tato aktiva se vztahuje evropské a místní dědické právo. Dědicové se musí obrátit na podporu Revolut a případ dědictví se řeší standardním postupem,“ uvedl pro SZ Byznys Stefan Bogucki, mluvčí Revolutu pro středoevropský region.

Ač kryptoměny dosud v podstatě nepodléhají předpisům, EU jejich regulaci již připravuje. Příslušné nařízení by mělo vstoupit v účinnost v průběhu roku 2024.„Nařízení má zpřísnit povinnosti poskytovatelů a burz s kryptoměnami a zavést mj. povinné zjišťování a sdílení informacích o uskutečňovaných platbách, jejich původu a o identitách uživatelů,“ upřesnil Pavel Strnad.

Účty, adresy, profily

Pokud jde o e-maily nebo sociální sítě, pro rozdělování majetku po zemřelém jsou podle prezidenta Notářské komory Radima Neubauera klíčové smluvní podmínky konkrétního poskytovatele profilu či služby.

„Profil na sociální síti či e-mailový účet a jejich osud je tedy po smrti často záležitostí smluvní, obsaženou v podmínkách pro vedení účtu,“ uvedl. „Takže i když bude v usnesení o dědictví napsáno, že dědic nabyl práva k účtu zůstavitele na sociální síti, neznamená to nutně bez dalšího, že s ním bude provozovatel služby jednat jako s vlastníkem a účet mu zpřístupní,“ doplnil.

Například v Seznamu (který je vydavatelem Seznam Zpráv) to funguje tak, že při registraci nového účtu nedochází automaticky k ověření totožnosti uživatele. E-mailové schránky, respektive Seznam účty, jsou tedy anonymní, a nemohou proto být součástí dědictví po konkrétní osobě.

„Letos Seznam.cz zavedl možnost ověření Účtu pomocí bankovní identity, což může výhledově tvořit základ pro zahrnutí Seznam Účtu do dědického řízení. Ani u ověřených účtů však Seznam v tuto chvíli nezná přesnou identitu uživatele a nemůže ji zjistit, takže hypotetické dědění účtů by bylo otázkou dalšího rozvoje,“ uvedl David Finger, ředitel divize Email.cz a Mapy.cz ve společnosti Seznam.cz.

Firma uvažuje i o jiných možnostech, jak dát uživatelům kontrolu nad tím, co se s jejich účtem po jejich smrti stane. Aby to byl sám uživatel, který se rozhodne, zda chce, aby v případě jeho úmrtí měli pozůstalí přístup k jeho datům. Může ale už za života učinit kroky, které věc vyřeší i bez zásahu právníků.

„Například přes sdílení přístupu lze nastavit další osobě právo nahlížet do schránky, což může vyřešit praktické komplikace po úmrtí uživatele – například doručení vyúčtování za energie do e-mailové schránky zemřelého,“ dává příklad Finger.

Vlastní-li někdo kryptoměnu, dá se předpokládat jeho povědomí o tom, že je nepřenosná v případě, že ji sám jiné osobě nezpřístupní – ať už za života, či po své smrti.
Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR

Google účet pak podle aktuálních obchodních podmínek umožňuje celkem flexibilní nastavení: zůstavitel může za svého života určit až 10 lidí, kteří poté, co se účet stane neaktivním, dostanou přístup k některým zůstavitelem určeným datům.

U sociální sítě Facebook je třeba rozlišovat mezi uživatelskými profily a tzv. stránkami. V prvním případě Facebook dle svých podmínek umožňuje člověku rozhodnout, co se má s účtem či profilem stát po jeho smrti. „Zda má být zrušen, nebo tzv. zvěčněn – „memorializován“. Tedy u jména bude poznačeno, že osoba již zemřela a že účet už není tedy aktivní,“ popisuje advokát Pavel Strnad.

Obsah účtu ale zůstane dostupný. Proto Facebook v současnosti umožňuje určit pověřenou kontaktní osobu, která účet bude moct omezeně spravovat.

„Může přidat info o úmrtí osoby, může spravovat tzv. památeční příspěvky, které mohou jiné osoby přidávat jako vzpomínku na zemřelou osobu, může aktualizovat úvodní fotku, může požádat o zrušení účtu či o stažení veškerého dostupného obsahu. Nemůže však za zemřelou osobu přidávat žádné posty ani fotky,“ konkretizuje Strnad.

Facebookové stránky (například fanouškovské) naopak umožňují přiřadit k těmto stránkám jednoho či více správců, a tím správu stránky kompletně převádět na někoho jiného.

Některé internetové obchody pak svým zákazníkům umožňují vytvářet různé kredity. Třeba Alza.cz má virtuální peněženku, kde si kredity klient kupuje za peníze a může s nimi pak rychleji platit.

Pokud majitel kreditů zemře, virtuální peněženka se stává součástí dědictví. „Pokud se dědic prokáže pravomocným rozhodnutím o tom, že je dědicem, Alza Kredit na něj přechází,“ informovala mluvčí internetového obchodu Daniela Chovancová.

Hráčská konta žijí dál

V sázkových kancelářích jsou hráči při přihlášení do svého účtu ze zákona ověřeni oproti registru obyvatel a rejstříku takzvaných vyloučených osob, kde se zjišťuje, jestli nedluží na alimentech, neberou sociální podporu apod. Tito lidé sázet nesmějí.

„Pokud majitel konta zemře a někdo se pokusí přes jeho účet hrát, nepůjde to – znemožníme, aby bylo konto dál používáno. Na jméno zemřelého pochopitelně nikdo jiný hrát, vkládat ani vybírat nemůže,“ říká mluvčí Tipsportu Václav Sochor. „Pokud obdržíme pravomocné usnesení příslušného notáře o dědictví, vyplatíme zůstatek uživatelského konta oprávněnému dědici a konto je uzavřeno,“ doplnil Sochor.

Stejný postup potvrdili i zástupci Sazky a Fortuny. „V případě, že sázející zemře, je zůstatek peněz na herním účtu součástí dědického řízení. Postupujeme tedy stejně jako například banka při úmrtí majitele běžného účtu,“ vysvětlila mluvčí Sazky Veronika Diamantová.

Když sázková společnost žádnou zprávu od notáře nedostane, peníze jsou na kontu po zemřelém uložené dál. Žádný časový limit pro jeho zrušení, když se někdo dlouho do účtu nepřihlásí, podle Václava Sochora z Tipsportu neexistuje.

Podle prezidenta Notářské komory Radima Neubauera je digitální dědictví pro notáře zatím spíš okrajovou záležitostí. Ale s ohledem na pronikání digitalizace do našich životů se dá očekávat, že jej budou řešit čím dál častěji.

Neubauer přitom míní, že tuzemské právo je na to připraveno: „Současná legislativa a obchodní či smluvní podmínky provozovatelů a poskytovatelů digitálních služeb pokrývají tuto problematiku dostatečně.“

„Vlastní-li někdo kryptoměnu, dá se předpokládat jeho povědomí o tom, že je nepřenosná v případě, že ji sám jiné osobě nezpřístupní – ať už za života, či po své smrti,“ uzavřel Neubauer.

Kolik stojí závěť

Odměna za sepsání závěti notářem je podle notářského tarifu jednotná, a to 1 500 Kč bez DPH. Bez ohledu na majetek, který je v ní upraven. „Jde-li o věc obtížnou, složitou nebo časově náročnou, může notář tuto svoji odměnu navýšit, a to až o 100 %. Musí na to klienta však včas upozornit,“ konstatuje advokát Pavel Strnad.

Další stovku stojí zápis do Evidence právních jednání pro případ smrti (tedy registru, kde je zaznamenáno, že závěť existuje), na 300 Kč pak přijde paušální náhrada nákladů notářovi na úhradu telekomunikačních služeb, opisy a fotokopie, poštovné, cestovní výdaje, překlady apod.

Celé to podle Strnada stojí zhruba 2 300 až 5 000 Kč s DPH. Je dobré už ale k notáři jít s komplexním soupisem digitálního majetku a konkrétní představou, jak se s ním má po smrti zůstavitele naložit.

Reklama

Doporučované