Hlavní obsah

Česká ekonomika se konečně vrací. Už je silnější než před krizí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Hospodářský výkon v prvním čtvrtletí vyrostl o 1,4 procenta HDP proti předkrizovému roku 2019. Přirovnávat Česko k nemocném muži Evropy proto ztrácí veškerý smysl. Horší bilanci má Německo i Rakousko, jen o málo lepší je Francie.

Článek

Proti poslednímu čtvrtletí minulého roku posílila ekonomika o půl procenta. „Růst byl pozitivně ovlivněn domácí poptávkou, zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností, a tvorbou hrubého kapitálu,“ stojí na stránkách Českého statistického úřadu. Jinými slovy, lidé konečně dostali chuť utrácet a vedle toho pomohly evropské dotace.

Česko překročilo předkrizovou úroveň, přesto z pohledu prvního čtvrtletí patří k pěti zemím, které se s krizí let 2020-2023 vypořádaly nejhůře. V Evropě platilo pravidlo, že s covidem, inflací a energetickou krizí měly největší potíže čtyři nejsilnější ekonomiky, od Německa přes Itálii a Francii po Španělsko. Žádná z těchto ekonomik za posledních pět let neposílila o víc než pět procent. Vedle nich měli stejné potíže jen Češi a Rakušané, ke kterým se po vpádu Rusů na Ukrajinu přidali Finové a Estonci.

Důvodem je fakt, že Česko patřilo k státům, které v časech pandemie naordinovaly podnikatelům spíše přísnější lockdown. Zároveň je tuzemská exportní ekonomika příliš závislá na Německu a stejně jako západní sousedé nejvíc utrpěla přetržením globálních obchodních řetězců.

Zdejšímu hospodářství uškodila i nedomyšlená vládní politika. Kurzarbeit pro podniky, snižování daní a zvyšování dávek i platů státních zaměstnanců bylo příčinou, proč HDP srážela dolů druhá nejvyšší inflace v EU včetně nafouknutí realitní bubliny. Vládní regulace nezabránila tomu, že ceny energií v letech 2021-2024 vyrostly nejvíc v Evropě po Estonsku.

Také z toho důvodu nelze Česko, pokud jde o vzestup hospodářství, srovnávat s jiným evropskými zeměmi stejné nebo menší velikosti, natož z postkomunistickými státy. V části z nich – od Litvy přes Polsko, Chorvatsko a Slovinsko až k Rumunsku a Bulharsku – posílil ekonomický výkon v časech krizí nejméně o desetinu.

Podle analytiků ale ještě Češi nejsou z nejhoršího venku. „Předpokládáme, že relativně svižně rostly zejména reálné útraty obyvatel, na druhé straně v řadě exportně orientovaných odvětví tak veselo pravděpodobně nebylo,“ vysvětluje Jan Bureš z banky Patria. Bilance exportu a tím i průmyslu se přitom může brzy zlepšit, pokud své vývozy posílí hlavní tuzemský partner, tedy Německo. Podle Spolkového statistického úřadu to přitom byl právě zahraniční obchod, který sousedům zajistil počátkem roku aspoň mírný růst.

Na rozdíl od jiných zemí ještě v Česku nezačaly klesat ceny energií. Již citovaný Jan Bureš také předpokládá, že se brzy probudí realitní trh.

V důsledku nelze vyloučit, že se bude opakovat scénář, který nastal po finanční krizi z let 2008-2013. Výpadek z těchto let začala ekonomika dohánět tak rychle, že během čtyř let vlády Bohuslava Sobotky posílila o 15,4 procenta. V Evropě takový růst jen těžko hledal konkurenci. Podle Eurostatu rostlo stejně rychle hospodářství jenom v Polsku a o něco lepší bylo pouze Rumunsko. Ekonomiky těchto zemí ovšem startovaly z nižší základny.

Doporučované