Článek
Trhy byly před volbami do Poslanecké sněmovny značně nervózní z jejich výsledku. Zřetelně viditelné to je na ceně peněz, která před volbami vystřelila prudce nahoru.
Cena peněz – takzvaný úrokový swap – na pět let se den před zahájením voleb dostala na 3,94 procenta. Za tuto cenu si půjčují peníze banky mezi sebou. Vyšší cena peněz na mezibankovním trhu byla naposledy loni v červnu. Od té doby Česká národní banka snížila svou klíčovou sazbu z 5,25 na 3,5 procenta, což by jinak vedlo i k levnějším půjčkám mezi bankami.
Trhy se totiž před volbami obávaly, že dojde k utrácení peněz, což by prodražilo státní dluh, a tím i cenu úvěrů. A to v době, kdy stát hospodaří s vysokými schodky.
„Dlouhodobým důvodem je oznámené výrazné zvýšení výdajů na zbrojení, které bude muset být financováno dluhem. Trh očekává vyšší poptávku po dlouhých penězích ze strany států,“ uvádí generální ředitel Partners Banky Marek Ditz a pokračuje: „Jakékoliv další nápady na rozvolňování rozpočtové disciplíny jen zvyšují tlak tímto směrem.“
Trhy se tak jednoduše obávaly, že šéf hnutí ANO a miliardář Andrej Babiš ještě zrychlí zadlužování státu. Po volbách ale cena peněz klesla, když se v pondělí pohybovala okolo 3,75 procenta. „Trh čekal něco horšího, než nakonec volby přinesly,“ komentuje vývoj Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti Investika. Podle něj se stejně jako úrokové swapy chovaly výnosy u desetiletého státního dluhopisu. „Bylo to kvůli obavám z rychlejšího zadlužování,“ doplňuje Hradil.
Hnutí ANO totiž vyjednává o koaliční vládě s hnutím SPD a s Motoristy sobě, přičemž posledně jmenovaná strana chce přísnou rozpočtovou disciplínu. „Chtějí mít vyrovnaný rozpočet během čtyř let,“ dodává Hradil. Hnutí ANO tak mohou v utrácení korigovat, což by se nedalo čekat od hnutí Stačilo!, které se však do Poslanecké sněmovny nedostalo.
Od ceny peněz na mezibankovním trhu se odvíjí i cena dalších úvěrů včetně hypoték.„Hypotéky mají typicky marže kolem jednoho procenta nad cenu dlouhodobých zdrojů na trhu. Banky z toho rozdílu financují své procesní náklady na hypotéky a kryjí příslušná rizika, jako je riziko nesplacení, nebo naopak předčasného splacení,“ vypočítává Ditz.
V současnosti by tak sazba u hypotečních úvěrů na pět let měla být okolo 4,75 procenta, ale průměrná sazba u nových hypoték je podle dat České bankovní asociace 4,52 procenta.
„Marže se zmenšily, ale banky sazby u hypoték drží na stávající úrovni s vidinou, že cena zdrojů zlevní,“ říká Jiří Vagner z Next Finance, který radí klientům s vyřízením hypoték. Aktuálně je marže bank nižší i podle Ditze, protože „banky zlevňovaly rychleji, než se vyvíjela cena dlouhých peněz, která dokonce vzrostla“.
Experti proto neočekávají, že by se úrokové sazby u hypoték měly v příštích měsících snižovat. „Očekávám spíše stagnaci na úrovni současných cen,“ říká Ditz.
Bankovní domy ostatně ke zlevňování ani nic nenutí, protože zájem klientů o hypoteční úvěry je stále vysoký. „Banky nemají důvod jít dramaticky dolů, když si lidé půjčují za 4,5 procenta,“ zdůrazňuje Vagner s tím, že do konce roku nevidí potenciál pro snížení sazeb.
Zájem o hypotéky je letos enormní. Domácnosti si od začátku roku do září půjčily na pořízení bytu či domu sumu 235 miliard korun. „Oproti minulém roku zájem vzrostl. Pokud se trend do konce roku nezmění, bude letos poskytnuto o 40 procent víc nových hypoték než loni,“ popisuje Ditz.
