Článek
V Česku se loni postavilo 30 274 bytů, což je meziročně propad o 20,5 procenta. Nejvíce jich stavebníci dostavěli v Praze a ve Středočeském kraji. Polovina z nich vznikla v rodinných domech a více než třetina v domech bytových.
V obou případech byl pokles o pětinu, uvedl dnes Český statistický úřad ČSÚ na svých webových stránkách. Z dat ČSÚ vyplývá, že investiční náklady na výstavbu nových bytů výrazně vzrostly. Velikost dostavěných bytů oproti roku 2023 mírně vzrostla.
Praha jako jediný z krajů zaznamenala mírný nárůst počtu dokončených bytů. Celkem se v hlavním městě postavilo 6489 nových bytů, v roce 2023 jich bylo o 79 bytů méně. Ve Středočeském kraji v roce 2024 stavebníci dokončili 4951 bytů, což je podle ČSÚ meziročně pokles o čtvrtinu. Největší meziroční pokles byl v Jihomoravském kraji, kde loni vzniklo 3300 bytů, což je meziročně propad o 37 procent. Nejméně bytů se dokončilo v Karlovarském a Libereckém kraji.
„Pokles přitom nastal ve všech kategoriích bytové výstavby. V případě rodinných a bytových domů se úbytek pohyboval shodně kolem 20 procent, nepatrně lépe na tom byly nástavby, přístavby a vestavby k nim,“ uvedla Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Nové rodinné domy se podle statistiků stavěly průměrně 45 měsíců, což bylo o pět měsíců déle než v roce 2023. U bytů v bytových domech se doba výstavby prodloužila v průměru o dva a půl měsíce. Velikost nových bytů v rodinných domech se mírně zvětšila na 138,8 metru čtverečního užitné plochy a 92,5 metru čtverečního obytné plochy. U bytů v bytových domech vzrostla obytná plocha v průměru na 50,2 metru čtverečního, ale celková užitná plocha se mírně zmenšila na 64,8 metru čtverečního.
Průměrný počet místností se meziročně nezměnil, stejně jako v roce 2023 také v loňském roce převládaly čtyřpokojové byty v rodinných domech a dvoupokojové v domech bytových. Výraznější byl podle dat úřadu nárůst investičních nákladů, který u bytů v rodinných domech činil meziročně o sedm procent více a pět procent více u bytů v domech bytových.
V letošním roce by situace mohla být o něco lepší, protože čísla o stavební produkci z posledních měsíců ukazují na určité oživení sektoru. Odborníci ale varují, že pod povrchem narůstá problém s dlouhodobými dopady.
Staví se totiž víc než loni, ale jen díky projektům ze šuplíku. Počet nových povolení je nejnižší za 26 let. V prvním čtvrtletí letošního roku vydaly české stavební úřady nejméně stavebních povolení od roku 1999, ukazují data Českého statistického úřadu.
Na vině jsou z velké části problémy kolem digitalizace stavebního řízení.
Také Ministerstvo pro místní rozvoj připouští, že digitalizace zpočátku způsobila zpomalení. Úřady navíc zpracovávaly velké množství vadných žádostí, které byly podány těsně před změnou legislativy.
V letech 2022 a 2023 čelilo stavebnictví silným problémům. Prudký růst úrokových sazeb, extrémní zdražení stavebních materiálů i energetická nejistota vedly k tomu, že řada investorů pozastavila projekty nebo je rovnou odložila.
„Řada developerů měla povolení, ale nestavěla. Nyní stavby zahajují, protože se zlepšily úvěrové podmínky a stavební práce se dají vysoutěžit za rozumné ceny,“ popisuje současné oživení Petr Palička z EP Real Estate. Stávající vysoká rozestavěnost je tedy výsledkem starších, zdržovaných rozhodnutí – nikoli známkou aktuálně dobře fungujícího systému.
