Hlavní obsah

Nesmíme být naivní, jinak nás ovládnou Číňané, říká šéf Saint-Gobain

Foto: Seznam Zprávy

Generální ředitel Saint-Gobain Benoit Bazin.

Reklama

Musíme na čínské elektromobily uvalit třicetiprocentní clo. Jinak se za pár let probudíme a zjistíme, že evropský trh s elektromobily ovládají Číňané, říká Benoit Bazin, šéf nadnárodní společnosti Saint-Gobain.

Článek

Průmysl v Evropě se potýká s vysokými cenami energií a dumpingovou konkurencí z Číny. Pro budoucnost kontinentu je přitom zásadní si průmyslovou výrobu udržet.

„Řekl bych dokonce, že průmysl je důležitý pro demokracii. V průmyslové výrobě můžete začít jako dělník, ale můžete se vypracovat na šéfa oddělení, nebo dokonce ředitele továrny. Je to nejlepší sociální ‚výtah‘, který si dokážete představit,“ uvedl v exkluzivním rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel globální firmy Saint-Gobain Benoit Bazin.

Compagnie de Saint-Gobain

  • francouzská nadnárodní společnost, která byla založena v roce 1665 v Paříži a sídlí na předměstí Paříže, v La Défense a v Courbevoie,
  • je obchodována na pařížské burze; tržní kapitalizace aktuálně dosahuje 29 miliard eur (710 miliard korun),
  • původně se zabývala výrobou zrcadel, ale vyrábí také různé stavební materiály,
  • společnost Saint-Gobain působí v 76 zemích a v roce 2022 zaměstnávala více než 170 000 lidí,
  • v Česku působí v 15 výrobních závodech; při tržbách 23 miliard korun dosahuje zisku dva a půl miliardy.

V Česku má Saint-Gobain patnáct výrobních závodů, kde vyrábí stavební materiály, například izolace či skla pro automobilový průmysl. Při tržbách 23 miliard korun dosahuje zisku dva a půl miliardy. Své výdělky přitom v Česku výrazně reinvestuje.

V Česku se zásadně zvýšily ceny energií a vaše výroba je energeticky náročná. Plánujete zůstat?

Česko je pro nás velmi důležitou zemí. Dosahujeme zde obratu téměř miliardy eur (přesně je to 23 miliard korun). Máme zde 4500 zaměstnanců a 15 fabrik a velmi dobrou profitabilitu (2,6 miliardy korun zisku v roce 2022, pozn. red.). Česko je pro nás tedy zásadní nejen ve východní Evropě, ale i v Evropě jako celku.

Ano, náklady na energie jsou důležité pro naši konkurenceschopnost. Zaprvé, pro výrobky, které exportujeme do světa, jako například skleněná vlákna či sklovláknitou přízi z Adfors CZ, musíme být konkurenceschopní. Proto jsme se o podpoře v rámci Evropské unie proti čínské konkurenci bavili i s českou vládou.

Zadruhé, události posledních tří let byly pro Evropu varováním. V Saint-Gobain říkáme už dekády, že pro energetickou efektivitu musíme v Evropě masivně renovovat domy, aby byly energeticky efektivní. Jelikož stavebnictví produkuje 40 procent emisí oxidu uhličitého na světě. Ani v Česku není možné dosáhnout uhlíkové neutrality bez renovace budov.

Fakt, že ceny energií šly kvůli válce na Ukrajině strmě nahoru, je dalším varováním pro efektivitu budov v celé Evropě.

Zvedly se také kvůli energetické politice Evropy?

Ano, ale válka na Ukrajině proces zdražování výrazně urychlila. V mnoha oborech potřebujete hodně energie, například v dopravě, v průmyslu. Ale co se týče budov, mohou fungovat s téměř nulovou energií. V Evropě nemáme dost energie, takže když ušetříme energii v budovách, bude jí víc pro průmysl, který bude konkurenceschopnější.

Benoît Bazin (53)

  • francouzský manažer, který svou kariéru spojil se společností Saint-Gobain
  • vystudoval École Polytechnique a École des Ponts ParisTech a ekonomii na Institut d'Études Politiques de Paris; je rovněž držitelem titulu Master of Science z Massachusetts Institute of Technology,
  • kariéru zahájil na francouzském ministerstvu hospodářství a financí v roce 1995 jako zpravodaj meziresortního výboru pro průmyslovou restrukturalizaci; poté přešel na ministerstvo financí, kde byl zodpovědný za francouzské vládní investice v leteckém, elektronickém a obranném průmyslu,
  • do společnosti Saint-Gobain vstoupil v roce 1999 jako ředitel podnikového plánování pro oblast brusiv a v září následujícího roku byl jmenován viceprezidentem pro podnikové plánování,
  • ve firmě postupně rostl v různých pozicích; vedl i divizi firmy brusiv pro Severní Ameriku a roce 2005 byl jmenován finančním ředitelem společnosti Saint-Gobain,
  • generálním ředitelem se stal v červenci 2021.

Povedlo se vám ve firmě snížit energetickou náročnost? Ceny plynu jsou pořád výš, než byly před ruskou invazí na Ukrajinu.

Za poslední dva tři roky jsme se museli vypořádat s covidem, pak s válkou na Ukrajině a také s nedostatkem materiálů. Výrazně jsme zvýšili efektivitu našich plynových pecí, které musíme vytápět až na 1500 stupňů Celsia. Ušetřili jsme energii na zefektivnění celého procesu výroby.

Zadruhé jsme nakupovali efektivněji energie, a také jsme upravili svou cenovou politiku.

Takže jste zvýšili ceny?

Ano, ale s vyšší přidanou hodnotou zákaznického servisu. Zvýšili jsme například skladové zásoby, takže jsme byli schopni dodávat našim zákazníkům, třeba Škodě Auto, i tehdy, když konkurence dodávat schopná nebyla. I proto se nám finančně vedlo tak dobře. Nebylo to jednoduché.

Kolik procent svého zisku reinvestujete zpátky v Česku? Například čtvrtinu?

Víc. Když vezmete náš zisk 200 milionů eur (cca pět miliard korun) za poslední dva roky, je to víc. Téměř veškerý zisk. Miliardová investice proběhla například v továrně v Častolovicích.

Česko je třetí nejprofitabilnější zemí ve skupině. Udržíte si tuto ziskovost? Poptávka v Evropě i Česku se snížila.

V západní Evropě se kvůli vyšším úrokovým sazbám snížila výstavba nových domů, ale prodeje pro novou výstavbu jsou ve skupině jen 22 procent. Na druhé straně je obrovská poptávka po renovacích, takže se přesouváme do této oblasti.

Renovace jsou pro Saint Gobain největším trhem. Máme nejlepší nabídku produktů pro renovaci. Nejlepší energie je ta, kterou nespotřebujete. Jsem pevně přesvědčen, že dlouhodobě se stavebnictví zvedne a budeme nádherně růst, protože k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 je třeba v Evropě výrazně renovovat budovy.

Předpokládáte, že tuto zimu se ceny energií zase zvýší?

Myslím, že zůstanou na dost vysoké úrovni oproti době před válkou, kdy se pohybovaly kolem 15 až 20 eur za megawatthodinu. Určitě už nebudou 300 eur, ale zůstanou kolem 50 či 60 eur.

To je ale pořád drahé, ne?

Už před válkou jsme byli připraveni žít s vyššími cenami. Proč? Protože potřebujeme přejít na zelenou energii, může to být bioplyn, větrná energie, solární energie. A zelená energie bude dražší. Myslím, že se musíme připravit na to, že budeme žít ve světě s vyššími cenami energií, stejně jako budeme žít s vyššími úrokovými sazbami.

Energie bude dražší. Musíme ale velmi dbát na to, abychom pomohli lidem s nízkými příjmy. Proto je tak důležité, aby Evropská unie či lokální vlády jako v Česku poskytovaly lidem dotace a aby se na ně nezapomnělo. Všichni jsme asi zajedno, že musíme něco dělat pro naši planetu. Dotace nízkopříjmovým musí být použity na to, aby tito lidé ušetřili na energiích v bytech či domech.

USA loni přijaly zákon o snížení inflace, což je v zásadě obrovský investiční program (zkráceně IRA). V Evropě nic takového není. Jak se na to díváte?

Působíme v Evropě i USA, takže pro nás to nic nemění. Myslím, že pro americkou ekonomiku je to velmi dobře, protože to přitáhne další investice do automobilového průmyslu či zpracovatelského průmyslu.

Když to vztáhnu obecněji, průmyslová výroba je pro každou zemi důležitá. A kdybych měl jít ještě dál, řekl bych dokonce, že průmysl je důležitý pro demokracii. V průmyslové výrobě můžete začít jako dělník, ale můžete se vypracovat na šéfa oddělení, nebo dokonce ředitele továrny. Je to nejlepší sociální „výtah“, který si dokážete představit.

Průmysl zároveň vytváří pracovní místa a střední třídu, která volí umírněné demokratické strany na levici a pravici, nikoli extremisty.

Myslím tedy, že úvaha, která stála za americkým antiinflačním zákonem, je rovněž politická: ve smyslu potřebujeme ochránit pracovní místa pro střední třídu v USA, abychom ochránili demokracii. Občas zapomínáme, že průmysl je pro naše země jako Česká republika, Německo, Francie velmi důležitá.

Měla by se z toho Evropa poučit?

V Evropě potřebujeme posílit hospodářskou průmyslovou politiku. V covidu jsme se naučili, že se nemůžeme spolehnout na Čínu. V Saint-Gobain je závislost na čínské produkci pod jedním procentem. Takže když se zavře Čína jako za covidu, můžeme dál obsluhovat klienty.

V USA to byla skvělá myšlenka, udělat zákon IRA. Škoda že ho v Evropě nemáme, i když porušuje pravidla mezinárodního obchodu Světové obchodní organizace. Ale je to znovu pro Evropu varování.

Evropa by měla říct: máme platné důvody pro zavedení uhlíkové daně na hranicích Evropy. Možná bychom měli zdanit elektromobily dovážené z Číny třicetiprocentním clem místo dnešních 10 procent. V USA mají clo 28 procent. Měli bychom tak říct, že chceme mít v Evropě vlastní průmyslovou politiku, ať už na Slovensku, v Česku, nebo Francii, a vyrábět pro Evropu v Evropě. Potřebujeme evropskou hospodářskou politiku pro Evropu.

Samozřejmě že v Evropské unii je to trochu složitější rozhodovací proces, protože zde máme 27 zemí. Ale začínáme vidět pozitivní signály, že politici říkají, že potřebujeme evropskou průmyslovou politiku, evropskou energetickou politiku. Nikoli zafixovat cenu energií, což nedává smysl, místo abychom benefitovali z nízké ceny jaderné energie v Česku či ve Francii.

Německo bude muset přijít s kredibilní energetickou politikou místo nakupování levného zemního plynu z Ruska, nebo zelený vodík ze Saúdské Arábie.

Směřuje podle vás politika v Evropě správným směrem?

Myslím, že politici pochopili potřebu jednat. Nejsem přesvědčen, že postupujeme dostatečně rychle a dostatečně do hloubky. Ale zvládneme to, jako jsme to zvládli během covidové krize, kdy Evropská unie poprvé vydala společné dluhopisy na financování pomoci. Dnes se jedná o společných nákupech zemního plynu.

Co vidíte jako nejnáročnější problém pro Saint-Gobain v příštích třech, pěti letech?

Vidím hlavně příležitosti, protože jsem optimista. Nemáme příliš mnoho času, abychom dosáhli uhlíkové neutrality. Je to 27 let. Nemáme moc času, abychom dosáhli úspor energie tak, abychom jí měli dostatek a energie nezdražovala. Takže velká výzva je, abychom co nejrychleji zaváděli opatření, která nás k tomu dovedou.

Zadruhé, Evropská unie musí zůstat lídrem udržitelnosti a snižovat svou uhlíkovou stopu. Ve firmě jsme v posledních pěti letech snížili svou stopu o 42 procent. Chceme v tom pokračovat. V Kanadě v závodě na výrobu sádrokartonu například přecházíme z plynu na vodní energii.

V Evropě hodně dodáváte do automobilového průmyslu, který má v současnosti problémy. Jak vidíte budoucnost tohoto odvětví?

Situace je lepší než v posledních třech letech, kdy nebyl dostatek čipů. Pokud chceme přestat vyrábět spalovací motory v roce 2035, musíme dbát na to, abychom evropským výrobcům v tomto přechodu pomohli. Evropská unie musí tuto tranzici evropským výrobcům usnadnit.

Nesmíme být extrémně naivní, jinak se probudíme za pár let a zjistíme, že 40 procent evropského trhu s elektromobily ovládají čínské automobilky.

To se lehce může stát, když neuděláme nic?

Ano, pokud nezavedeme antidumpingovou ochranu proti dovozům z Číny. Čínské automobilky nemusí dodržovat striktní opatření na ochranu životního prostředí, která máme v Evropě. Musíme proto zavést cla. Platí to nejen pro automobilky, ale třeba i pro naše odvětví výroby skleněných vláken.

Diskutovali jsme o tom i s českým ministerstvem financí, aby vyvíjelo v Evropské unii tlak. Evropská unie musí jednat rychle, protože za pět let může být pozdě. Nesmíme být naivní ohledně Číny, která subvencuje dovoz do Evropy.

Slyší politici, co říkáte?

Ano, ale měli by jednat rychleji. V Saint-Gobain jsme na tom dobře, protože se specializujeme na produkty s vysokou přidanou hodnotou, například na čelní skla pro elektromobily, která musí být lehčí než klasická a musí mít lepší akustiku. Máme 40procentní podíl ve světě.

My můžeme tato skla prodávat Číňanům, ale chceme primárně dodávat pro evropské automobilky. Potřebujeme evropské zákazníky, kteří kupují evropské elektromobily. Proč tedy nezavést 30procentní clo na dovoz čínských elektromobilů?

Reklama

Související témata:
Benoit Bazin

Doporučované