Pivo je původní sociální síť, spojovalo společnost, říká šéf Budvaru

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Budějovický Budvar čeká další skvělý rok z hlediska množství vyrobeného piva. „Objem je na úrovni nebo mírně nad úrovní loňského roku, ale účet se bude zavírat až na konci roku,“ říká ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák s tím, že letošní léto není rozhodně rozpálené, což na objemech bude znát.

V rozhovoru pro SZ Byznys popisuje, jak se mění český trh s pivem, spolupráci s mikropivovary, dopad cel na českobudějovický pivovar i to, jaká je role hospod v české společnosti.

V hospodách si podle něj lidé vyříkali věci z očí do očí a mnohé zařídili. „Říct si u piva to, co si lidé píšou na sociální sítě, by bylo až fyzicky nebezpečné,“ dodává Dvořák. Trápí ho, že trvá trend, kdy se pivo stále častěji pije doma nebo v uzavřených sociálních bublinách, a ne v hospodách.

Šéf Budvaru se pozastavuje i nad daňovým zvýhodněním vína oproti pivu. „Ocenil bych férovější docenění přínosu piva a pivovarnictví pro českou ekonomiku,“ uvádí Dvořák.

Loni jste měli rekordní výstav i tržby ve výši 3,67 miliardy korun. Byl rekordní i zisk?

Za mé éry určitě. Velké zisky bývaly i v 90. letech, kdy se vyváželo a dolar byl za čtyřicet korun. Byly zcela jiné měnové kurzy.

Které faktory ovlivnily loni hospodaření společnosti?

Loni se dařilo téměř na všech klíčových trzích. Rostli jsme na domácím trhu, ale dařilo se nám mohutně také na exportu.

Podařilo se nahradit výpadek ruského trhu, z nějž jste odešli?

Ruský trh jsme opustili v roce 2022 a nyní uděláme o zhruba 100 tisíc hektolitrů víc bez Ruska. Podařilo se nám na všech ostatních trzích povyrůst.

Jak jste se vyrovnali s růstem cen energií a surovin?

Má to na nás nepříznivý vliv. Ceny energií vzrostly až ke stovce procent, ale my jsme za poslední čtyři roky zdražovali o zhruba dvacet, pětadvacet procent. Museli jsme proto u nás najít rezervy v nákladech. Pomohlo nám to otevřít oči, kde máme potenciál v úsporách energií a v nahrazení tradičních zdrojů energie. Zpracováváme si energetickou koncepci, abychom byli schopní ušetřit podstatnou část energií jak z ekonomických, tak ekologických důvodů. Energetická krize to pomohla dobře nastartovat.

V čem spočívá energetická koncepce?

Díváme se, kde můžeme ušetřit lepším využitím zdrojů energie, rekuperací nebo odstavováním věcí, které nepotřebujeme. Hledáme rovněž možnosti, jak si energii vyrobit sami, takže letos budeme instalovat fotovoltaické panely a chystáme projekt bioplynové stanice. Umožní nám to ušetřit desítky procent za energie, hlavně za elektrickou energii. Chceme ušetřit i na teple.

Zainvestovali jsme také do nového systému elektronického managementu, kdy jsme do pivovaru nainstalovali zhruba tři sta měřáků, které pomáhají kontrolovat odběr tepla, vody, stlačeného vzduchu, takže v reálném čase vidíme, co se děje a zda náhodou nedochází k nějakým únikům. Pomáhá nám to odhalovat možnosti pro další úspory.

Jak velké investice půjdou do solární elektrárny a bioplynové stanice?

Solární elektrárna bude v řádu desítek milionů korun. Náklady na bioplynovou stanici bych odhadoval na úrovni sto milionů korun, ale bude záležet na projekčních pracích apod.

Jak se Budvaru daří letos?

Je to hodně podobné jako loni. Objem je na úrovni nebo mírně nad úrovní loňského roku, ale účet se bude zavírat až na konci roku. Jsme totiž ovlivněni sezónností a hlavní objemy uvidíme po konci srpna, září. Léto kromě jednoho týdne veder není kdovíjaké, není to určitě rozpálené léto, což v objemech bude znát.

Průměrná spotřeba piva v Česku dlouhodobě klesá. Jak se s tím vyrovnáváte?

Český trh je o práci s celým portfoliem. Kromě tradičních piv, jako je originál a Budvar výčepní desítka, jsme uvedli na trh Budvar 33, který nám hodně pomáhá v získávání nových zákazníků v segmentu hospod. Hodně se věnujeme limitovaným edicím. Nyní je na trhu Double Trouble, který se už vyprodává. Byl to summer, ale vyrobený ve spolupráci s pivovarem Obora.

S mikropivovary spolupracujete dlouhodobě. Co vám spolupráce přináší?

Přináší to spoustu vzájemné inspirace a komunikace s komunitou lidí, kteří rozumí pivu, řemeslu a ví, co znamená vyrobit dobré pivo. Budvar je postavený na tom, že vaří pivo poctivě z tradičních surovin. Máme i obrovskou kapacitu ležáckých sklepů. Přes komunitu řemeslných pivovarů se nám dobře daří odvyprávět náš příběh a vysvětlit, v čem je Budvar jedinečný. U limitovaných edic vaříme jednu v Budvaru a další dvě v malých pivovarech.

Je zájem o limitované edice?

Pořád zvyšujeme velikost várky, která jde na trh. S každou limitkou je to o malinko víc, než to bylo předchozí rok. Lidé rádi vyzkouší nové věci, experimentují. Jsme rádi, že můžeme naše portfolio čas od času tímto způsobem oživit. Trh si na to zvyká a je po tom větší poptávka.

Zmínil jste Budvar 33. Jak se mu daří?

Daří se mu dobře v hospodách. Dnes je to náš klíčový produkt v získávání nových zákazníků z řad hospod. Když získáme novou hospodu, tak je to většinou díky Budvaru 33. Rosteme však i v retailu, ale Budvar 33 je čistě domácí záležitost. Když vezmete globální objemy Budvaru Originál oproti čistě českým objemům Budvaru 33, tak ten originál je pořád někde jinde.

Nekanibalizuje Budvar 33 trochu na Budvaru Originál? Neukrajuje si z jeho podílu na trhu?

Na domácím trhu postupně rosteme, takže nám spíš pomáhá k růstu v retailu. Podílově se to však nijak nemění. Značky rostou velmi podobně. Určitě nevidíme, že by nám rostla třiatřicítka a klesal originál. V hospodách nám sice roste podíl Budvaru 33, ale zdráhal bych se to nazývat kanibalizací, protože jde o nové objemy, nový byznys.

V Česku roste zájem o nealkoholická piva. Pomáhá vám spolupráce s Mattoni, s níž vyrábíte ochucená nealko piva BirGo?

Máme vlastní Budvar nealko. Spolupráce s Mattoni si velmi ceníme. S nealkoholickými pivy totiž zasahujete do dalších segmentů v nápojích a příležitostí. Mattoni má obrovskou sílu v tomto odvětví, jde o obchodní a distribuční zázemí, marketingové zázemí atd. Jsme rádi, že dvě tradiční značky mohou spolupracovat společně a vytvořit v tomto segmentu zajímavou alternativu.

Roste zájem o BirGo a nealko Budvar?

Zájem o BirGo a obecně nealko pivo postupně roste.

Jaké jsou vlastně trendy v pití piva?

Kromě větší oblíbenosti nealkoholických piv se objevují i vlaštovky velmi zajímavých nízkoalkoholických piv s dvěma, 2,5 procenty alkoholu. Na trhu přetrvává trend, který nás trápí, kdy je míň piva v hospodách a víc piva v retailu (v obchodních řetězcích, pozn. red.). Když jsem v pivovarnictví začínal, tak byl podíl čepovaného piva versus baleného někde 53, 55 procent ve prospěch čepovaného piva. Dnes jsme pod třiceti procenty u čepovaného piva.

Co je důvodem, že lidé pijí více piva doma? Je to kvůli ceně?

Hospoda se stává drahou záležitostí pro každodenní příležitosti. Je vidět, že spousta zákazníků zejména na malých městech a vesnicích jednoduše mizí, protože to ekonomicky mohou jen stěží utáhnout. Na druhou stranu u hospod je čím dál těžší zaplatit ceny energií, DPH (daň z přidané hodnoty, pozn. red.) nebo například osobní náklady čistě z prodeje piva. Příčinou je tak spojení na straně nabídky, protože hospod na malých městech a vesnicích je čím dál méně, a zároveň na straně poptávky. Když jsme byli mladí, tak kam jsme mohli chodit za zábavou. Hospoda byla přirozený tahák, zatímco dnes je nabídka mnohem větší, což znamená, že spotřeba alkoholu zejména u těch mladších generací rapidně klesá.

Ovlivňuje společnost Budvar, že se pije více piva doma?

Budvar se tomu přizpůsobuje, tradičně jsme byli hodně postavení na baleném pivu vzhledem k tomu, že máme velký podíl exportu. Je však pravda, že se více soustředíme na čepované pivo. Mám radost z toho, že se nám začíná dařit v čepovaném pivu v Německu, daří se nám na Slovensku a tradičně jsme v tomto segmentu silní v Rakousku, ale i na domácím trhu. V Londýně jsme otevřeli ve spolupráci se zákazníkem hospodu kousek od Trafalgarského náměstí, která se specializuje na české točené pivo a má Budvar. Pokles počtu hospod ovšem ovlivňuje i celou českou společnost.

Jaký vliv to má na společnost?

Pivo je původní sociální síť, což je myšlenka, kterou rád používám, přestože není moje. Lidé byli schopní si spoustu věcí vyříkat z očí do očí u piva, spousta věcí se u něj zařídilo. Díky vesnickým hospodám a chalupám lidé z města diskutovali s lidmi z vesnice atd. Říct si u piva to, co si lidé píšou na sociální sítě, by bylo až fyzicky nebezpečné. Byla a stále je obrovská role piva v tom, že nás jako společnost pivo spojovalo. Je škoda, že se pivo pije víc doma a v uzavřenějších skupinách či bublinách a pomalu se vytrácí spojovací role piva, že se u něj poznají noví lidé a jsme schopni různé věci probrat.

Jak to ovlivnil covid?

Nemůžu říct, že by to covid způsobil, ale zrychlil dlouhodobé trendy. Kvůli covidu skončil větší počet hospod a lidé se odnaučili do hospod chodit. Dnes vznikají spíš neformální hospody a kluby.

Roste zároveň obliba plechovkového piva. Co je důvodem?

Je tam zřejmě víc faktorů. Určitě je to pohodlnost balení. U plechovek je to jedna z věcí, proč podporujeme jejich zálohování. Plechovky mají potenciál stát se jedním z nejekologičtějších produktů. Hliník je krásný materiál, který se dá vlastně recyklovat do nekonečna. Když zrecyklujete plechovku, tak použijete o 95 procent méně energie, než když musíte vyrobit novou. Zároveň je balení lehčí než lahve. Kvůli tomu dostaneme na kamion o 40, 45 procent víc objemu v plechovce než ve skleněné lahvi. Zpátky pak nevezete žádný vzduch, protože plechovku můžete zrecyklovat co nejblíž místa spotřeby. Podíl plechovek proto roste globálně.

Vedete známkoprávní spory s americkou Anheuser-Busch. Jak jste v nich úspěšní?

Spory jsou velmi dlouhodobé. Dobíhá spor v Itálii, který začal tuším v roce 1985 a ještě bude trvat třeba pět let, abych tomu dal časovou perspektivu. Horká fáze toho boje a vytyčování trhů je za námi. Svět je už dnes z podstatné většiny vykolíkovaný a obě strany se nyní snaží ty svoje kolíky chránit.

Jak vnímáte, že tiché víno je zvýhodněno oproti ostatnímu alkoholu, protože se na něj nevztahuje spotřební daň?

Pivo je z většiny český produkt produkovaný českými pivovary a suroviny jsou pěstované českými zemědělci. Celé pivovarnictví bude využívat domácí suroviny z více než osmdesáti procent. Když se podíváte na víno, tak – pokud si dobře pamatuji - sedmdesát procent hroznů není z České republiky, není to z většiny produkt českého zemědělství. Je to často dovážený produkt a ještě ho podporujeme jak vinařským fondem, tak nižší úrovní zdanění. Ocenil bych proto férovější docenění přínosu piva a pivovarnictví pro českou ekonomiku.

Budvar vyváží 72 procent produkce. Jak společnost ovlivní celní dohoda mezi USA a Evropskou unií?

USA jsou samozřejmě potenciálně zajímavý trh, ale vzhledem k naší právní situaci (známkoprávní spory s americkou Anheuser-Busch, pozn. red.) nemůžeme vyvážet pod značkou Budweiser Budvar, ale vyvážíme tam pod značkou Czechvar. Nepatří proto mezi naše klíčové trhy. Cla by proto neměla mít na hospodaření Budvaru zásadní dopad. Z našeho vývozu – zmíněných 72 procent – míří kolem osmdesáti procent do zemí Evropské unie.