Hlavní obsah

Češi šetří, ale téměř polovině doma zbývají potraviny. Často končí v koši

Foto: Shutterstock.com

Téměř polovina lidí nakupuje moc potravin. Přebytky většinou končí v koši.

Reklama

Češi na jedné straně šetří, ale zároveň čtyřicet procent přiznává, že plýtvá potravinami. Nejmladší generace dospělých do 27 let, která často vidí svět zeleněji, je na tom ještě hůř.

Článek

Pokud jde o potravinové banky, Češi na tom jsou poměrně dobře s teorií. Pojem znají dvě třetiny lidí. Ale jen 19 procent lidí někdy jídlo potřebným darovalo. U takzvané generace Z ve věku 15 až 27 let má s dárcovstvím zkušenost jen 12 procent.

Vyplývá to z průzkumu platební společnosti Mastercard, která hledá nejlepší podnikatele v soutěži Obchodník roku 2022. Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem soutěže. I vy můžete rozhodovat o tom, které nákupní trendy hýbou světem retailu. Stačí hlasovat ZDE do neděle 15. ledna.

Téměř tři čtvrtiny respondentů průzkumu deklarují, že se v současné době omezují ve spotřebě potravin. Ženy se omezují trochu víc. „I přesto téměř 40 procentům lidí doma zbývají nespotřebované potraviny, u mladé generace ve věku 15–27 let je to dokonce polovina. Nevyužité potraviny lidé z padesáti procent vyhazují,“ shrnul výsledky výzkumu k plýtvání potravinami Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Česko a Slovensko.

Podobně překvapivé rozdíly mezi mladší generací a celou škálou obyvatel jsou i v dalších aspektech. Přitom je ve společnosti zakořeněno silné povědomí o tom, že mladí se více zajímají o otázky ekologie.

Kromě toho, že mladí do 27 let darují potraviny méně často a pojem potravinová banka mají méně vžitý (nezná jej 37 procent generace Z a 31 procent celkové populace), mladí také častěji nevědí, kde se v jejich okolí nachází nějaká potravinová banka.

„Bohužel musím souhlasit s tím, že mladí mají horší povědomí o potravinových bankách. Snažíme se s touto generací získat kontakt, ale není to jednoduché, protože není typickým zákazníkem obchodních řetězců,“ říká ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová.

Právě přes řetězce se v Česku daruje až 85 procent všech potravin, které se rozdají mezi 280 tisíc potřebných. Jde například o potraviny s porušeným obalem nebo po uplynutí doby minimální trvanlivosti (stále bezpečné ke konzumaci), mezi které patří ovoce, zelenina, pečivo i trvanlivé potraviny.

Vysvětlení, proč je téma darování potravin nejmladší generaci dospělých vzdálenější než ostatním věkovým skupinám, se nehledá snadno. „Celkově je tady nedostatek edukační osvěty a chybí také na školách. Navíc v řadě případů byly regionální granty na environmentální osvětu v době covidu zrušeny,“ uvádí Láchová.

Potravinové banky nyní hledají způsob, jak usnadnit darování dalších věcí kromě potravin, kde jsou dárci zvýhodněni na odvodu daně z přidané hodnoty. S Ministerstvem financí jednají o možnosti podobných výjimek při darování drogistického zboží, především hygienických produktů, nábytku a oblečení. „Přebytky tohoto zboží tady jsou, ale neexistuje moc ekonomických cest, jak mohou být smysluplně darovány,“ popsala Láchová.

Obrovsky nevyužitý potenciál v darování potravin je podle ní i na straně zemědělců a potravinářských firem, kde s potravinovými bankami až na pár výjimek nikdo nespolupracuje.

Největším plýtvačem jsou však dlouhodobě domácnosti. Z průzkumu Mastercard vyplývá, že nespotřebované potraviny doma zbývají 39 procentům lidí a u generace Z dokonce 51 procentům. Množství těchto potravin, které skončí v koši, mají obě skupiny společné – tvoří nepatrně přes polovinu.

Nejmladší generace je na druhou stranu otevřenější v ochotě své zvyky měnit. Na 57 procent respondentů uvedlo, že je ochotno v budoucnu do potravinové banky přispívat. U celkové populace je to 53 procent. Také striktních odmítačů darování jídla je mezi mladými méně: čtyři procenta vs. devět procent.

Solidarita s krizí nechřadne

Dobrá zpráva je, že objem darovaných potravin se v minulém roce rapidně zvýšil. Přibývá však i potřebných. „V roce 2022 se odběry z potravinových bank navýšily o více než třicet procent,“ uvedla Láchová. Předpokládá, že v dalších měsících vzhledem k nižší kupní síle dál poroste zájem o darované potraviny mezi lidmi, kteří mají hlouběji do kapsy.

Rostou také dary. Například do podzimní sbírky potravin obchody společnosti Tesco vysbíraly 95 tun potravin a drogerie, rok předtím 92 tun.

„U podzimní sbírky bylo vidět, že i přes nepříznivou ekonomickou situaci zákazníci chtějí přispět těm nejpotřebnějším, aktuální situace není lidem lhostejná. V současné době pilotujeme projekt takzvaných FoodBoxů, kdy zákazníci na 15 vybraných prodejnách mohou darovat potraviny a drogerii v průběhu celého roku,“ popsal mluvčí Tesco Michal Kuzmiak.

Kaufland vybral 112 tun, 21 procent celkového výtěžku. „Sbírka potravin je zákazníky pozitivně vnímána a množství darovaných potravin průběžně roste,“ sdělila mluvčí Renata Maierl a dodala: „I přes nepříznivou ekonomickou situaci se míra štědrosti našich zákazníků nezměnila.“

Reklama

Související témata:

Doporučované