Hlavní obsah

ČNB: Další zadlužování vlády může ohrozit i zdraví českých bank

Foto: Shutterstock.com

Budova České národní banky v pražské ulici Na Příkopech.

České národní bance se nelíbí, že tuzemské banky nakupují velké množství státních dluhopisů. Je to totiž riziko pro stabilitu celého bankovního sektoru.

Článek

Státní rozpočet je od covidového roku 2020 ve stamiliardových deficitech, které stát financuje mimo jiné vydáváním dluhopisů. Největším kupcem státních dluhopisů jsou ale tuzemské banky, které jich drží čím dál větší množství. Česká národní banka se obává, že by to mohlo být riziko pro jejich stabilitu.

„Propočítali jsme si, že pokud by skladba držitelů státního dluhu zůstala na současné úrovni a naplnila se státní potřeba financování, bankovní sektor by na konci roku 2023 držel státní dluhopisy ve výši 1,7 bilionu korun, což je více než 50 procent emitovaného dluhu,“ uvedla na konferenci ke 30 letům centrální banky náměstkyně ředitele sekce finanční stability ČNB Zlatuše Komárková.

Samotný fakt, že banky, či obecně finanční instituce, drží podstatnou část veřejného dluhu, ještě nezvyšuje riziko, že dojde k dluhové či fiskální krizi. Problém je jinde.

„Funguje to právě opačně: velký podíl držby dluhopisů finančními institucemi znamená riziko nestability těchto institucí v případě dluhové krize. Věřitel je pak ohrožen nestabilitou dlužníka, tedy vlády, a jeho neschopností obsluhovat své závazky,“ řekl pro SZ Byznys předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Problém je tedy v tom, že stát a banky jsou kvůli velkému množství nakoupených dluhopisů až příliš svázány. Pokud by tedy měl finanční problém stát, měly by ho i banky, u kterých mají peníze uloženy čeští občané.

Česká republika má přitom v současnosti kvalitní hodnocení od mezinárodních ratingových agentur na úrovni Belgie či Spojeného království a také relativně nízký dluh. Problém spočívá v tempu zadlužování: Zatímco v roce 2019 byl poměr dluhu k HDP zhruba 30 procent, na konci letošního roku by se mohl přiblížit až k 50 procentům.

Státní dluhopisy

Držitelé dluhopisů vydávaných státem, únor 2023:

Držitelv Kčpodíl v %
Nefinanční podniky35 831 210 3821,28
Finanční instituce1 884 125 975 85567,12
Vládní instituce34 903 560 0001,24
Domácnosti103 768 212 2503,70
Neziskové instituce3 143 341 9330,11
Zahraniční držitelé (nerezidenti)740 472 772 91726,38
Domácí dluhopisy celkem2 802 245 073 33799,83
Zahraniční emise dluhopisů4 853 100 0000,17
Dluhopisy celkem2 807 098 173 337100,00

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Česká národní banka ale přesto připravila ve svém dohledu nad bankami specifický nástroj, jímž může penalizovat banky, které nakoupí příliš velké množství státních dluhopisů.

„Je to dodatečná kapitálová přirážka na riziko koncentrace svrchovaných expozic (státních dluhopisů, pozn. red.), a tu bychom zavedli v případě, že by nám výsledky zátěžových testů veřejných financí ukázaly, že se nám zvyšuje riziko udržitelnosti veřejných financí,“ dodala Komárková.

Její šéf Libor Holub, který řídí sekci finanční stability ČNB, pak na konferenci dodal: „Zatím všechny naše propočty ukazují, že tu přirážku nebude nutné zavádět. Nicméně poslední vývoj samozřejmě tendenčně některé výpočty mění.“

V zájmu klientů bank

Státní rozpočet v březnu skončil rekordním schodkem 166 miliard korun. Kdyby takové tempo zadlužování pokračovalo, vláda by na konci roku výrazně překročila plánovaný schodek 295 miliard korun.

Vláda nyní chystá balík úsporných opatření, který by měl v příštích letech schodek státního rozpočtu snížit. V plánu je ušetřit 70 miliard korun především na výdajové straně. Vláda už prosadila například nižší valorizaci důchodů.

ČNB podle Mojmíra Hampla poukazuje především na to, že stabilita a udržitelnost veřejných financí je kromě fungování samotného státu důležitá i pro stabilitu bankovního a finančního sektoru, který dluh země z velké části financuje, a tím pádem i pro klienty bank, tedy občany země, kteří ve finančních institucích mají uloženy své peníze.

„Větší propojenost vlády a jejího dluhu s domácími finančními institucemi vážnost této teze zesiluje. Je tedy třeba se dívat nejen na to, kolik dluhu dané země drží domácí finanční instituce, ale i opačně sledovat, jak velký podíl na aktivech finančních institucí představují pohledávky za domácí vládou. To ČNB činí,“ dodává Hampl, který byl v minulosti viceguvernérem ČNB.

ČNB podle něho dlouhodobě razila politiku, že žádný dlužník není zcela bezrizikový, tedy ani vláda jakékoli země. A proto v mezinárodních regulatorních debatách stála na straně tábora zemí, které nechtěly vládnímu dluhu přiřazovat automaticky a bez omezení nulovou rizikovou váhu.

Doporučované