Článek
Severočeský Frýdlant a polská Bogatynia. Města dělí jen deset kilometrů, ale rozdíl v ceně na účtence za průměrný nákup jde do stokorun. Také v saské Žitavě je o něco levněji, přesvědčila se redakce SZ Byznys.
V pondělí 21. února jsme během pár hodin navštívili tři města a provedli modelový nákup 27 položek potravin a drogerie. Na seznamu nechybí maso, sýry, trvanlivé potraviny nebo oblíbené tablety do myčky.
Česká republika je jasně nejdražší. Ve Frýdlantu jsme za koš zboží zaplatili 1 133 korun, v Žitavě 1 047 korun a v polském městě Bogatynia 884 korun.
Porovnávali jsme pokud možno stejné zboží, a to pouze v prodejnách řetězce Lidl. Položky se v některých případech lišily jen velikostí balení, případně privátní značkou (například Pilos vs. Milbona), pokud nebylo možné zakoupit identickou značku. Srovnávali jsme vždy neakční ceny.
V Polsku, kde nákup vyšel o 249 korun levněji, se cenově nevyplatily pouze tři položky: káva Bellarom, hladká mouka a tablety do myčky W5. O pár korun dráž vyšel i kolový nápoj, tady jsme však srovnávali Coca-Colu z tuzemského Lidlu s Pepsi Colou, protože stejné zboží v nabídce nebylo.
Největší cenový rozdíl byl u masa. Na jednom kilogramu kuřecích prsou bylo možné v Polsku ušetřit přes 80 korun. Výrazně levnější byly také rybí prsty nebo některé mléčné výrobky.
Také kuřecí maso dražších značek, které pocházelo částečně z volných chovů, případně garantovalo absenci antibiotik, vycházelo až o několik desítek korun levněji.
Redakční srovnání nicméně neposuzovalo kvalitu potravin. Na místě je připomenout, že polský Nejvyšší kontrolní úřad nedávno sám zveřejnil alarmující zprávu o tom, že kontrolní systém v Polsku selhává, což platí i o situaci v tamních chovech a při porážkách zvířat.
Levné polské jídlo dlouhodobě těží z nižších daní, než jaké má Česká republika. DPH se u základních potravin pohybovala na úrovni pěti procent, zatímco v Česku platí nižší sazba 15 procent. Je to jedno z opatření, které staví tuzemské zemědělce a potravináře do nevýhody.
Od letošního února se boj o to, jaká vlajka bude na talíři, může vyostřit, protože se Polsko rozhodlo bojovat s vysokou inflací zavedením nulové sazby DPH. Jak je vidět v polském Lidlu, sousedé to umí marketingově prodat a na cenovkách v obchodě zvýraznili, že je zboží bez daně.
S nulovou DPH prodávají třeba rajčata, okurky, citrony, některá jablka, pečivo, kuřecí maso, mléko, máslo, uzeniny, džus, vejce a spoustu dalších položek.
V německých regálech musejí lovci levného zboží trochu víc hledat, nicméně i tam byla většina věcí z modelového nákupu levnější. Na nižší cenu jsme narazili u 18 z 27 položek. Ušetřit je možné především na mase a uzeninách, některých mléčných výrobcích a nebo tabletách do myčky, kde balení o šedesáti kusech stálo o 27 korun méně.
V saském obchodě se naopak nevyplatilo kupovat zejména dražší pečivo, mléko, vejce nebo některou zeleninu, například rajská jablka. Celková úspora oproti nákupu v Česku přesto dosáhla 86 korun.
Také Německo těží z výhody nižší sazby DPH u potravin. Standardní sazba 19 procent se vztahuje například na alkoholické a nealkoholické nápoje, ale na většinu potravin, kam patří maso, mléčné výrobky a pečivo, připadá snížená sedmiprocentní sazba daně.
