Hlavní obsah

Jídlo z Polska je nejméně bezpečné z celé EU. Důkaz dodali sami Poláci

Foto: Shutterstock.com/Maria Sbytova

Polsko má zdaleka nejvíce záchytů nebezpečných potravin v Evropě. Ilustrační snímek.

Reklama

24. 1. 14:27

Polsko má děravý systém kontroly potravin. Selhává dohled na jatkách, přibývá záchytů salmonely a nebezpečných potravin má země zdaleka nejvíc v Evropě. Zprávu přinesl polský Nejvyšší kontrolní úřad.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi v minulosti často ostřelovali kvalitu polských potravin a jejich nedostatečné kontroly. Emoce jitřily nálezy potravin s antibiotiky, kauza technické soli nebo černých porážek.

Mnohem tvrdší úder teď přichází zevnitř. Podle závěrů zprávy polského Nejvyššího kontrolního úřadu NIK, o níž informoval list Gazeta, nefunguje systém kontroly potravin už roky a země je jasným evropským lídrem v záchytech nebezpečných potravin.

Tamní dozorové orgány nemají dostatek veterinářů, kteří kontrolují porážky zvířat. Možnou příčinou je vysoká fluktuace pracovníků a jejich nízké výdělky, které se pohybují mezi třemi až 3,5 tisíci zlotých měsíčně (maximálně necelých 19 tisíc korun).

Když zaskakují lidé bez kvalifikace

Na jejich místo se zaměstnávají lidé, kteří někdy nemají potřebné vzdělání, jako jsou zootechnici, technologové potravin nebo agronomové. Ale podle auditu Evropské komise také lidé se zcela odlišným vzděláním, kteří – jak ukázaly kontroly – ani neznají předpisy na ochranu zvířat.

Veterinární inspekce podle NIK v letech 2014 až 2016 „v podstatě nevykonávala žádný dozor nad porážkou hospodářských zvířat a dozor nad přepravou vlastních zvířat zemědělci byl jen okrajový.“

Nedostatky vyplývají i při léčbě zvířat antibiotiky, protože z kontrol není možné posoudit, zda byly léky použity oprávněně. „Nízká účinnost byla způsobena především stávajícím modelem dohledu, nedostatkem vhodných právních nástrojů či organizačních řešení a také nevypracováním zásad racionálního a bezpečného užívání antibiotik,“ stojí ve zprávě.

„Polsko je na druhém místě v Evropě, pokud jde o používání nejsilnějších antibiotik při léčbě lidských onemocnění v chovu zvířat,“ uvedli kontroloři. Zpráva konstatuje absenci kontrolních mechanismů, které by odhalovaly nelegální činnost výrobců potravin živočišného původu.

Černý trh s doplňky stravy

Internetový trh je podle závěrů často černým trhem mimo kontrolu státu. Proces ověřování doplňků stravy trvá několik let, přičemž některé výrobky nejsou testovány vůbec. U téměř poloviny z celkového počtu notifikací v letech 2014 až 2016 (cca šest tisíc produktů) nebyl u potravinových doplňků vůbec zahájen ověřovací proces. Chybí tedy jistota, že jsou bezpečné.

Analýza vyvozuje závěry z devíti auditů NIK vzniklých v posledních šesti letech a pěti auditů Evropské komise. „Výsledky analýzy oznámení zasílaných do sítě RASFF jsou alarmující,“ podotýkají autoři zprávy. RASFF je unijní systém rychlého varování, kam všechny členské země Evropské unie musí hlásit nebezpečné záchyty potravin, aby se předešlo jejich šíření na společném trhu.

Země díky systému varují ostatní o potravinách obsahujících například antibiotika, bakterie salmonely, plísně, nepovolené látky nebo například nadlimitní množství pesticidů.

Polsko, které je sedmým největším vývozcem potravin v EU s objemem exportu přes 31 miliard eur ročně, jednoznačně vede v počtu varování v tomto systému. Situace se v posledních letech rychle zhoršila.

Poslední údaje ke 30. září 2020 ukazují 273 případů, zatímco druhá Francie jich hlásila 152 a Česká republika 18. V roce 2017 mělo Polsko 87 oznámení, o rok později 131 a v roce 2019 na 203 hlášení.

Od roku 2018 také prudce narostl počet záchytů potravin s obsahem bakterie rodu Salmonella. Ze 77 případů vzrostla statistika na 215 případů v prvních třech čtvrtletích roku 2020.

Podstatou problému může být složitý systém kontrol, kompetenčně rozdělený mezi několik zodpovědných institucí, jako jsou Státní hygienická inspekce, Veterinární správa nebo Obchodní inspekce kvality zemědělských a potravinářských výrobků a dalších institucí. Podle NIK často nespolupracují, řídí se legislativou z různých období a jejich kompetence se překrývají.

Polsko patří mezi čtyři země Evropské unie, kde za bezpečnost potravin odpovídá několik úřadů. Ve 22 zemích má rozhodující hlas jediný úřad.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované