Hlavní obsah

Marné čekání na levnější potraviny. Nadějí je jen mléko, krávy totiž více dojí

Foto: Shutterstock.com

Mléka je v Evropě moc. Vytěží z toho nejspíš zákazníci.

Reklama

Povánoční osekávání cen potravin se v lednu nekonalo. Jednou z mála výjimek jsou mléčné výrobky, kde se čeká další propad cen. U většiny potravin chtějí výrobci pokračovat ve zdražování.

Článek

Jedna dobrá zpráva na začátek. Oproti prosinci v lednu zlevnilo mléko a mléčné výrobky včetně másla a smetany, kuřecí a vepřové maso nebo cukr.

Třeba v případě polotučného trvanlivého mléka se cena snížila z průměrných 20 na 19 korun za litr. Cena čtvrtkilové kostky másla se snížila o dvě koruny: z 53,40 na 51,30 Kč. A téměř o dvě koruny na 30,40 Kč zlevnil také cukr krystal.

Potraviny v lednu dál zdražují

NázevMnožstvíCena za leden 2022Cena za leden 2023Změna v %
CUKR KRYSTALOVÝ1 kg15,5530,4696
VEJCE SLEPIČÍ ČERSTVÁ10 ks29,3756,5493
CUKR MOUČKOVÝ1 kg19,6135,0679
VEPŘOVÉ SÁDLO ŠKVAŘENÉ1 kg64,09104,6663
ROSTLINNÝ ROZTÍRATELNÝ TUK1 kg102,35165,1861
PIŠKOTY DĚTSKÉ SVĚTLÉ100 g7,7212,0055
PŠENIČNÁ MOUKA HLADKÁ1 kg15,0022,1648
VEPŘOVÝ BŮČEK1 kg94,18136,1045
OLEJ ROSTLINNÝ1 l43,7062,8844
MLÉKO PLNOTUČNÉ TRVANLIVÉ1 l16,5323,7844

Pozn. Vlastní výpočty z dat ČSÚ se přesně nemusí shodovat s očištěnými indexy.

Co však zákazník ušetřil na těchto položkách, si připlatil jinde. Třeba na vejcích, nealko nápojích, kávě, nebo opět dražším oleji.

Nová inflační čísla nepřinášejí velkou dávku naděje ani při pohledu na meziroční vývoj cen v obchodech. Už čtvrtý měsíc v řadě jsou v souhrnu jídlo a nápoje o čtvrtinu dražší než v lednu 2022.

Nicméně vývoj na komoditních trzích, kde se obchoduje s nezpracovanými surovinami, napovídá, že by alespoň část potravin mohla zlevnit. Na burzách totiž klesají ceny pšenice a také výkupní ceny mléka z farem. Například termínové kontrakty na pšenici na komoditní burze Matif za dva měsíce zlevnily o téměř 4 procenta. Mírně se snížily i ceny mléka z farem a v bližších měsících se čeká ještě větší pokles v řádu desítek haléřů.

Otázkou ale je, jak se k tomu postaví zpracovatelé, zejména mlékárny a pekárny, a ve finále také obchodníci. Potravinářské firmy se zatím ke snižování cen příliš nemají.

„Pšenice zlevňuje, ale ceny mouky klesají jen asi o půl koruny a nemyslím, že výrazněji zlevní. Navíc vstupní náklady meziročně pekařům vzrostly o 80 procent a nedaří se jim to promítnout do cen,“ pochybuje Bohumil Hlavatý ze Svazu pekařů a cukrářů o ochotě pekáren prodávat do obchodů pečivo levněji.

Podle něj vstupy, jako jsou energie a suroviny, zdražovaly okamžitě, ale do prodejních cen pečiva to mohou pekárny promítat se zpožděním dvou až tří měsíců podle doby kontraktů s řetězci.

„Situace se přesto trochu uklidňuje. Jediným rizikem je, že jsme pod velkým tlakem zaměstnanců na růst mezd. Mzdy v pekárenství jsou nejnižší v celém potravinářském sektoru. Průměrný plat je 28 tisíc korun, to je o čtvrtinu méně než průměr a o třetinu méně než v zemědělství,“ dodal Hlavatý. U cen tak podle něj bude docházet jen k drobným úpravám.

O výši zastropovaní je stále třeba jednat, protože ceny energií v okolních státech jsou významně nižší. Zastropování může ceny do jisté míry stabilizovat, nikoliv ale snížit. Dále závisí na cenách surovin na českém trhu.
Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR

V lednu ceny pečiva stagnovaly, mouka zdražila o 2,6 procenta a vejce zdražila za měsíc o dalších 11 procent. Na druhou stranu stát zastropoval energie nejen pro domácnosti, ale i pro malé a střední podniky a velké firmy.

To však podle Potravinářské komory ČR nestačí. „Ačkoliv jsou ceny elektřiny a plynu zastropované, v průměru se jedná o ceny 4× vyšší než byly v roce 2019. O výši zastropování je stále třeba jednat, protože ceny energií v okolních státech jsou významně nižší,“ uvedla prezidentka komory Dana Večeřová.

A to je podle ní hlavní důvod, proč zatím potraviny nebudou zlevňovat, ale spíš se stabilizují. „Dále závisí také na cenách surovin na českém trhu, u kterých zatím žádný výrazný pokles není vidět,“ dodala.

Komora tvrdí, že se loni výrobcům zvýšily náklady o 50 až 80 procent podle typu výrobku, ale ještě se plně nepromítly do cen potravin. „Lze předpokládat, že k dalšímu, byť ne tak razantnímu zvyšování cen ještě může docházet,“ soudí Večeřová. Dalším proinflačním faktorem vedle cen energií v uplynulých měsících je prý v letošním roce navyšování cen obalů o 20–⁠30 procent, a také poplatků za třídění, sběr a recyklaci o 30 procent.

V dalších měsících by však mohly klesnout ceny mléčných výrobků. Výkupní ceny mléka, které míří od zemědělců do mlékáren, v lednu meziměsíčně poklesly z 13,19 Kč na 13,13 koruny a situace na trhu nahrává razantnějšímu propadu cen. „Prodeje mléčných výrobků se v objemu propadají o 15 až 20 procent,“ nabízí jedno zdůvodnění Jiří Kopáček, předseda Českomoravského mlékárenského svazu.

Mléka je na trhu víc i proto, že dojivost krav byla kvůli mírnějšímu průběhu zimy vyšší. „V únoru by mohl nastat větší propad cen mléčné suroviny o 50 haléřů a pokračovat také v březnu. Mléčné výrobky by mohly začít zlevňovat ve druhém čtvrtletí,“ předjímá Kopáček.

V datech Českého statistického úřadu za leden už meziměsíčně část mléčných výrobků zlevnila. Například smetana, máslo, mléko, sýr gouda. Zdražil naopak sýr Niva.

Zatím však byl podle Kopáčka pokles cenovým trikem obchodníků, který měl nastartovat spotřebu po Vánocích, impuls ze strany zpracovatelů teprve přijde.

Reklama

Doporučované