Hlavní obsah

Zestátníme elektrárny ČEZ, zvažuje vláda kvůli cenám energií

Foto: ČTK

Znovu je ve hře rozdělení skupiny ČEZ a zestátnění elektráren. Ilustrační foto

Reklama

18. 5. 8:41

Vláda chce získat kontrolu nad cenami energií. Oprášila proto plán na rozdělení firmy ČEZ a zestátnění elektráren.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po pěti letech se znovu vrací do hry nápad zavržený už jednou před pěti lety Andrejem Babišem. Vláda zvažuje rozdělení největší české energetické skupiny ČEZ a zestátnění jejích elektráren.

Restrukturalizace ČEZ je dnes jednou z variant, o které přemýšlíme.
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí

Ve hře byla restrukturalizace polostátní skupiny ČEZ už v roce 2017. Tehdy stát jako největší akcionář zvažoval rozdělení holdingu na „tradiční“ část s jadernými či fosilními elektrárnami a dále na „zelený“ ČEZ, který si měl podržet obnovitelné zdroje, obchod a distribuci.

Cílem operace mělo být stoprocentní majetkové ovládnutí výrobní části ČEZ státem. Státní podíl v „zelené“ divizi se měl prodat na kapitálovém trhu, takže by „zelený“ ČEZ zůstal soukromým investorům.

Cílem byla tehdy snaha, aby další rozvoj jaderných elektráren v Česku probíhal v režii státu. Záměr na restrukturalizaci ČEZ smetl ze stolu krátce po svém nástupu do premiérského křesla Andrej Babiš. Pět let se zdálo, že jde o dávno mrtvý projekt.

Teď se ale plán na rozdělení ČEZ vrací znovu do hry. Důvodem je snaha vlády získat kontrolu nad cenami energií.

Debata začíná

„Restrukturalizace ČEZ je dnes jednou z variant, o které přemýšlíme,“ potvrdil bez dalších detailů ministr financí Zbyněk Stanjura, jehož úřad spravuje 70procentní státní akciový podíl ve skupině.

Návrat k debatě o změnách struktury ČEZ potvrzuje i mluvčí skupiny Ladislav Kříž. „Současná energetická krize, válka na Ukrajině, Green Deal a především naše dlouhodobá snaha o bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny za přijatelné ceny, to vše nás vede opětně k zamyšlení, jaká je optimální vnitřní struktura ČEZ do budoucna. Zatím jsme stále ve stadiu diskuse, takže nelze nic prezentovat,“ říká.

Podle informací SZ Byznys jednání běží několik týdnů, Stanjurův úřad nyní analyzuje vstupní návrh a rozbíhají se debaty v rámci vládní pětikoalice.

I dnes se uvažuje o rozdělení ČEZ na výrobní a obchodní část. Výrobní divize s elektrárnami by měla skončit ve vlastnictví státu, který by vykoupil podíly minoritních akcionářů, případně by s nimi vyměnil podíly v obchodní části.

Ve hře je zatím více variant provedení celé operace. Mezi vládními politiky padaly dokonce úvahy o vykoupení podílů minoritních akcionářů formou veřejného odkupu – stát by tak posílil svůj vliv v celé skupině, nemusela by se dělit. „Bylo by to ale časově náročné, restrukturalizace a rozdělení ČEZ může být rychlejší,“ říká zdroj obeznámený s projektem.

Podle dalších insiderů zatím není definitivně jasné ani to, kudy přesně vést řez mezi oběma částmi ČEZ. Mezi politiky a vedením firmy není údajně shoda na tom, zda by se součástí státního ČEZ měly stát kromě jaderných, uhelných a plynových elektráren také obnovitelné zdroje.

Mezi nimi jsou dnes nejcennější vodní elektrárny – hlavně ty na vltavské kaskádě či přečerpávačka na jesenických Dlouhých stráních. Kromě toho ČEZ kontroluje několik velkých solárních parků v Česku a větrné elektrárny v zahraničí, další masivní rozvoj v tomto segmentu má ovšem v plánu.

Na ministerstvu financí dnes převažuje názor, že by stát měl převzít všechny elektrárny, tedy i ty zelené. Pokud se na tom vládnoucí strany shodnou, museli by se manažeři podřídit.

Příliš vysoký zisk

Zatímco před pěti lety byly hlavním důvodem zvažované restrukturalizace chystané stavby jaderných reaktorů, dnes je změna hnána snahou o vládní kontrolu nad cenami elektřiny. Elektrárenský ČEZ vlastněný státem by bylo možné snáz regulovat a tlačit ceny pro spotřebitele níž, než kam dnes šplhají na trhu.

ČEZ je největším výrobcem elektřiny v Česku, pokrývá zhruba tři čtvrtiny celkové domácí produkce. Hlavně díky jaderkám v Dukovanech a Temelíně jsou jeho výrobní náklady relativně nízké, energii ale skupina prodává podle evropských soutěžních pravidel na volném přeshraničním trhu. Prodává tak za cenu, do níž se promítají vyšší německé výrobní náklady ovlivněné prudce rostoucí cenou plynu. Domácí obchodníci tak fakticky kupují v Česku vyrobenou energii za vysoké německé ceny.

Rozdíl mezi nižšími výrobními náklady a vysokou prodejní cenou jde české energetické jedničce k duhu. Za první čtvrtletí letošního roku vydělala 26,7 miliardy korun a za celý rok očekává profit až k 50 miliardám. Stát z toho těží – za letošek může čekat státní kasa rekordní dividendu přes 27 miliard korun. Drahá elektřina ale začíná být pro české spotřebitele příliš tvrdým oříškem a pro vládu se z ní stává politické riziko.

Podle výzkumné společnosti PAQ Research už dnes výdaje na bydlení extrémně zatěžují pětinu českých domácností a situace se dál zhoršuje. Největší nezávislý obchodník s energiemi Centropol varuje, že energetická chudoba v první půli příštího roku může ohrožovat až polovinu českých domácností a třetinu firem.

Vládní politici v této situaci začínají chápat, že budou muset do trhu zasáhnout mimořádnými regulacemi. Právě rozdělení skupiny ČEZ a zestátnění jejích elektráren k tomu má otevřít cestu.

Navíc by se ale prostřednictvím státní elektrárenské společnosti daly dělat i další kroky na posílení energetické bezpečnosti, do nichž se běžná firma se soukromými drobnými akcionáři nemůže pouštět. Také snaha o bezpečnost dodávek totiž dnes může být nadměrně riziková, či dokonce ztrátová.

Manažerům se do takových opatření nechce, protože riskují žaloby od minoritních podílníků. Zestátnění části ČEZ by tenhle rozpor mohlo vyřešit.

Odpůrci zatím nejsou

Restrukturalizaci ČEZ zřejmě bez větších protestů zkousnou i minoritní podílníci, pokud jim stát za jejich akcie náležitě zaplatí. „Podstatné je, jak by ten projekt přesně vypadal,“ říká Michal Šnobr, menšinový akcionář napojený na skupinu dalších minoritářů kolem J&T Banky. „Chápal bych ale snahu státu vyvlastnit výrobní část ČEZ, která bude rozhodovat o cenách a která vydělává skupině klíčové peníze. Stát by tak mohl mít pod kontrolou ceny pro spotřebitele,“ dodává investor, jenž už dlouho varuje, že drahé energie budou na přelomu roku či začátkem roku příštího obrovským společenským problémem.

„Restrukturalizace ČEZ může pomoci i narovnat dnes nerovné podmínky na trhu s energiemi,“ připojuje svůj pohled marketingový šéf Centropolu Jiří Matoušek.

Obchodníci s energiemi dnes při extrémních cenách krvácejí na skládání burzovních záruk, v nichž velké firmy mají „utopené“ až desítky miliard korun. Matoušek připomíná, že i obchodní segment ČEZ kvůli těžkým podmínkám na trhu za první kvartál prodělal 200 milionů korun, vzhledem k obrovským ziskům výrobní divize se s tím ale celý holding bez větších problémů vyrovnává.

„Zatímco my musíme shánět peníze u našeho vlastníka (Aleše Grafa), pro skupinu ČEZ to zásadní problém není. Na trhu by měly být podmínky všech hráčů – tedy dodavatelů, distributorů, výrobců i zákazníků – vyrovnané. Není správné, aby jedna z těchto entit, v tomto případě výrobce, byla extrémně zvýhodněná. Restrukturalizace ČEZ by to řešit mohla,“ dodal.

Zestátnění části ČEZ by státu usnadnilo i další regulační kroky. Ministerstvo průmyslu připravuje založení státního obchodníka s energiemi, který má uzavírat přímé kontrakty na nákup plynu a elektřiny u výrobců. Obešla by se tak burza s jejími cenovými výkyvy, české firmy a domácnosti by se mohly snáz dostat k levnější energii. Roli obchodníka by mohl převzít právě zestátněný ČEZ.

Pak jsou tu úvahy vlády o odkoupení plynových zásobníků, do nichž chce vláda do zimy načerpat železnou zásobu plynu na topnou sezonu, od jejich současného vlastníka RWE Gas Storage. ČEZ se má podle části vládních politiků do soutěže o zásobníky přihlásit právě proto, aby je měl stát pod alespoň částečnou vlastnickou kontrolou.

„Pro stát převzetí zásobníků jistě dává smysl. Ale při ceně, na kterou zřejmě přijdou, to pro dnešní ČEZ naopak nedává smysl žádný,“ říká minoritní akcionář Šnobr. Pokud by ale zásobníky přešly do majetku budoucího „státního ČEZ“, byla by to podle něj schůdná cesta. „A byl by to i silný politický signál, že vláda dělá pro energetickou bezpečnost maximum možného,“ dodal Šnobr.

Mezi lidmi z energetické branže se ovšem ozývá i kritika, že vláda k jednání o převzetí části ČEZ přistupuje pozdě – a o to ji zestátnění elektráren vyjde dráž. Bývalý šéf Pražské plynárenské, dnes energetický poradce Pavel Janeček, považuje za nejlepší cestu veřejný odkup minoritních podílů v celém ČEZ státem.

„Bylo by to transparentní, neriskovaly by se soudní spory, stát by mohl snáz regulovat ceny elektřiny. Ale mělo to přijít dřív, když se akcie ČEZ prodávaly za 500 nebo 600 korun. Dneska stojí přes tisícovku, státu se ta operace teď prodraží,“ řekl.

Zajímavé bude sledovat, jak se k případnému zestátnění českých elektráren a rozdělení skupiny ČEZ postaví opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček záměr zatím nezatracuje. „Musel bych vidět konkrétní projekt restrukturalizace, abych mohl posoudit jeho náklady a benefity. Zatím to nejsem schopen posoudit,“ řekl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované