Zuckerbergovo fiasko za 70 miliard dolarů. Fantastická vize odpuzovala lidi

Když firma Meta letos v lednu oznámila, že propouští 1500 zaměstnanců své divize pro virtuální realitu, nevyvolalo to zdaleka takové překvapení, jak jsme v Silicon Valley zvyklí.

Jednak proto, že nejde o první vlnu propouštění. Už v roce 2023 si velké technologické firmy masivně zkorigovaly stavy zaměstnanců poté, co během covidové pandemie nabíraly ve velkém.

Hlavním důvodem je ale to, že divize pro virtuální realitu v rámci firmy Meta už dlouho nehrála první housle. A to navzdory tomu, že se celá firma – provozovatel sítí Facebook, Instagram a WhatsApp – jmenuje právě na počest pojmu, který označuje všudypřítomnou a všeobjímající virtuální realitu: metaverzum, anglicky metaverse.

Současná vlna škrtů tedy představuje minimálně symbolickou tečku za jednou z nejdražších sázek v historii Silicon Valley. Od roku 2020 totiž laboratoř „Reality Labs“ spolkla těžko uchopitelných 70 miliard dolarů (přes jeden a půl bilionu korun, tedy 1500 miliard korun), což přibližně odpovídá hrubému domácímu produktu Slovinské republiky. Pro srovnání, aplikaci Instagram v roce 2012 Facebook koupil za „pouhou“ miliardu dolarů.

Co za tu částku firma získala? Několik velmi inovativních technologických řešení, které se ale nepodařilo uplatnit v praxi. A ohromné množství posměšných vtípků na adresu smutného, prázdného světa, ve který se virtuální realita Marka Zuckerberga proměnila.

„Od teď nebudeme společnost zaměřená především na Facebook,“ prohlásil zakladatel Facebooku, Mark Zuckerberg, v říjnu roku 2021. „Budeme firma, která je zaměřená především na metaverzum.“ (anglicky: "metaverse-first company"). Tomu odpovídá i nové jméno Meta, kterým Zuckerberg nahradil dlouholetou a globálně známou značku Facebook.

Novináři (včetně mne) tehdy spekulovali, že je to pro Zuckerberga způsob, jak se mediálně i opticky odříznout od skandálů, které byly spojené především s negativními dopady sociálních sítí Instagram a Facebook, a to na individuální i společenské úrovni.

Facebook koupil firmu Oculus VR – ve své době nejlepšího výrobce setů pro virtuální realitu – už v roce 2014. Ale všichni měli za to, že jde spíše o platformu pro hráče. Zprávy o tom, že firma Facebook chystá něco velkého, spojeného s virtuální realitou, začaly na veřejnost prosakovat už v létě. A reportéři všude po světě museli hledat: co je to vlastně to metaverzum (anglicky metaverse)?

Jde o termín z dystopického románu amerického spisovatele Neala Stephensona z roku 1992. Jde o virtuální svět, do kterého lidé přistupují prostřednicvím terminálů virtuální reality. V tomto virtuálním světě se pohybují prostřednictvím avatarů, které se jim mohou podobat, ale také mohou být úplně jiné. V románu, který se odehrává po globálním kolapsu světové ekonomiky, jde o místo, kde lidé mohou být svobodní.

Zuckerberg viděl v metavesmíru příští logickou hranici lidského života v mediálním (zprostředkovaném) světě: „Metaverzum je podle nás jasným následovníkem mobilního internetu,“ uvedl zakladatel Facebooku v říjnu 2021. „Budete cítit přítomnost, jako kdybyste byli s ostatními lidmi v jedné místnosti, bez ohledu na to, jak daleko momentálně jsou. Budeme se moci scházet a vyjadřovat se novými, radostnými, zcela pohlcujícími způsoby. Otevře se nám svět naprosto nových úžasných zážitků.“

Buďme ale féroví a připusťme, že v roce 2021 byl svět představě virtuálního světa mnohem spíše nakloněný. Možná nejvíce v historii. Lidstvo si právě prošlo čtyřmi vlnami celosvětové pandemie koronaviru (a další tři vlny nás tehdy ještě čekaly), děti navštěvovaly školu prostřednictvím obrazovek, velká část lidí pracovala z domova a všichni tak trochu snížili nároky na to, co považují za „mezilidský kontakt“.

V době, kdy Zuckerberg ukazoval své digitální dvojče, jak si hraje s ostatními avatary ve virtuálním světě, bylo stále v tom skutečném světě nebezpečné chodit mezi skutečné lidi a týdně umíralo v souvislosti s covidem na světě kolem padesáti tisíc lidí. V tomto kontextu je potřeba číst fráze jako „budete mít pocit, jako byste spolu byli v jedné místnosti“ nebo „budete mít s kolegy společný prostor“ a „do práce budete moci dorazit, aniž byste sundali tepláky“.

Byznysově pak Zuckerberg chtěl otevřít novou dimenzi digitální ekonomiky. Zatímco v reálném světě je určitý fyzikální strop pro to, kolik se toho dá vyrobit a zkonzumovat, ve virtuálním prostředí by mohla digitální ekonomika růst prakticky neomezeně. Pokud by se jeho firma stala hlavní platformou tohoto nového světa, každá – i astronomická – investice by se vrátila mnohanásobně.

Firma Meta měla v roce 2021 tři miliardy aktivních uživatelů. To je slušná startovní pozice pro odstartování nové vizionářské platformy. Ve svém dopise zakladatele Zuckerberg v roce 2021 předpovídal, že do deseti let bude v jeho metaverzu pobývat miliarda lidí. Hlavní metaverzová aplikace – Horizon Worlds – ale zřejmě nikdy nepřekročila počet 300 tisíc aktivních uživatelů. Dokonce ani poté, co jim s velkou slávou s ročním zpožděním přidělali nohy.

Končí také jádro Zuckerbergovy vize směřované na firmy: pracovní prostory (Workrooms), které umožňovaly firmám spolupracovat ve virtuální realitě, se uzavřou v únoru 2026. A nezdá se, že by někomu vyloženě chyběly.

Proč Zuckerbergovo metaverzum selhalo?

Už když Zuckerberg poprvé ukázal svou vizi virtuálních avatarů, bylo jasné, že tato vize bude muset čelit dvěma typům problémů: technickým a psychologickým. O těch technických problémech Mark Zuckerberg dobře věděl a do jejich řešení také intenzivně investoval. V létě 2022 jsem byl jedním z technologických novinářů, kterým Zuckerberg na hromadném zoom-callu vysvětloval, v čem tyto problémy spočívají a jak je hodlají řešit. Šlo z jeho pohledu o problém rozlišení obrazu („aby to vypadalo hezky“), problém hmotnosti celé náhlavní soupravy („aby vám to nebylo nepříjemné“) a problém ovládání ve virtuálním světě („jak se věcí dotýkat, když tam ve skutečnosti nejsou“).

Každá z těchto oblastí představuje sérii fyzikálních problémů a na fyzikální problémy umí inženýři hledat různá důvtipná řešení.

„Kdybychom to nezkoumali my, obávám se, že by to nezkoumal nikdo,“ posteskl si v jednu chvíli Zuckerberg, který byl během callu neobvykle uvolněný. Myslím, že v tu chvíli přesně pojmenoval pravou podstatu celé mise: on – Mark Zuckerberg – chce lepší virtuální realitu. On chce lepší způsob, jak se setkávat s lidmi, aniž by s nimi musel být v místnosti. On osobně se těší, až si bude moci nasadit virtuální helmu, která bude tak lehká, jako kdyby ji na sobě ani neměl, a obraz kolem něj bude tak realistický, že nedokáže rozpoznat rozdíl od skutečného světa.

To je rozhodně fascinující inženýrská výzva. Ale je to řešení reálného problému, který trápí miliardu lidí na světě? Ukazuje se, že nikoli. Lidé mají už nyní dostatečné množství nástrojů, jak ze světa uniknout: mobilní obrazovky, televize, počítačové hry, knihy, podcasty, alkohol… Každá z těchto cest má svoje výhody a nevýhody, ale žádná nevyžaduje dodatečnou investici v řádu desetitisíců korun.

Dokonce i slavný průkopník virtuální reality – americký informatik a futurista Jaron Lanier – uznává, že virtuální realita to nemá jednoduché. Lidé už mají k dispozici 3D svět, který je naprosto pohlcuje a je všude kolem nich. Je to takzvaný skutečný svět, se kterým musí každá virtuální realita soupeřit: „Technologové často lační po tom, aby se oprostili od fyzického světa. Zůstává ale důležitou pravdou, že nejúžasnější tajemství jsou skrytá ve skutečném světě, který má svá omezení.“

Přihodím k tomu pro mne obzvláště relevantní důvod: nechuť mít něco nasazeného na obličeji. I sebelehčí helma je pořád nepříjemná a vize toho, že bych v takové výstroji měl pracovat několik hodin denně, mne naprosto odpuzuje. Ze stejného důvodu ostatně neuspěly ani Google Glass nebo nověji Apple Vision. Lidem zkrátka není příjemné mít něco nasazené před očima, a stejně tak jim není příjemné komunikovat s někým, kdo má něco nasazené na obličeji.

Podobné pocity má řada lidí. Mimo záznam mi několik zaměstnanců firmy Meta popsalo, jak je během let 2021 a 2022 nadřízení nutili používat VR headsety pro pracovní schůzky. Teoreticky by právě zaměstnanci Meta měli být ideální „zákazníci“ nové technologie: drahé náhlavní soupravy dostali zdarma, mají přehled o technologiích a mají jistotu, že jejich kolegové jsou rovněž vybaveni odpovídajícím hardwarem. Přesto lidé odmítali metaverzum používat, někteří dokonce prý spustili virtuální schůzku, odložili brýle na stůl a neoficiálně si pak spustili klasickou videokonferenci na počítači.

„Mnozí z nás netráví dostatek času na platformě Horizon,“ stěžoval si v interní korespondenci Vishal Shah, tehdy viceprezident firmy Meta pro záležitosti VR, už v roce 2022. „Proč nemáme v lásce nás vlastní produkt? Proč v něm nechceme trávit veškerý čas? Když jej nemáme v lásce my, jak můžeme čekat, že se do něj zamilují naši uživatelé?“ Následoval prý e-mail, ve kterém Shah popisuje plán, jak to napravit: každý manažer bude zodpovědný za to, aby jeho tým využíval platformu Horizon alespoň jednou týdně. Když se podíváme na počet zaměstnanců (86 tisíc v roce 2022), vidíme, že z hlášených 200 tisíc uživatelů platformy Horizon dost možná třetinu tvořili lidé přímo z firmy.

Jádro neúspěchu metaverza může být odlišném porozumění slovu „přítomnost“, které Zuckerberg používá jinak, než všichni ostatní. Z jeho pohledu je cesta z obrazovek mobilů do helmy virtuální reality přirozená a žádoucí. Nevyhnutelná. Proto Zuckerberg udělal odvážný vizionářský krok. V minulosti se mu to již jednou osvědčilo. Když v roce 2012 rozhodl, že budou společnost zaměřená v prvé řadě na mobilní zážitek („mobile-first company“), byla to trefa do černého, i když to tak tehdy ještě pro mnohé nevypadalo. Až v roce 2016 bylo jasné, že právě mobilní obrazovky stále populárnějších chytrých telefonů vedly k trvalému nárůstu uživatelů.

Jenže zatímco chytré telefony pomáhají lidem řešit nějaký reálný problém, helma pro virtuální realitu je pro většinu lidí zbytečná otrava. A ti, kteří VR používají, jej používají takřka výhradně k hraní her nebo ke konzumaci specializovaného 3D obsahu. Jinými slovy, VR jim nepomáhá spojit se s ostatními lidmi, ale naopak je jim užitečná tím, že je od ostatních lidí a od celého světa odřízne.

Což byl koneckonců i původní význam slova metaverzum v románu z roku 1992: bylo to místo, kam lidé utíkali, protože jejich svět byl příliš depresivní. Z tohoto pohledu je vlastně povzbudivé, že Zuckerbergova vize neuspěla: pro lidi je reálný svět se všemi jeho problémy stále zajímavější než infantilně stylizovaný 3D svět z Zuckerbergovy fantazie.

Odklon od virtuální reality byl pomalý. Bylo ale vidět, že od roku 2024 mluvil Mark Zuckerberg o své vizi méně a méně. Do značné míry i proto, že desítky miliard dolarů investované do metaverza dělaly vrásky na čele investorům a cena akcií rekordně padala. K tomu se přidaly i nižší zisky z reklamy. V roce 2022 klesly akcie na méně než polovinu své hodnoty z počátku roku.

Tento trend se ale firmě Meta podařilo zvrátit. Mimo jiné právě tím, že v roce 2023 Zuckerberg přestal prosazovat svou metaverzovou vizi „na sílu“ a začal mluvit více o budoucnosti umělé inteligence. Napřed mluvil o tom, že teprve umělá inteligence dá metaverzu tu pravou náplň. V lednu 2024 už Zuckerberg umístil zkratku AI do centra a udělal z ní jasnou prioritu firmy, zatímco metaverzum je „na lavičce záložníků“. Otočku pak dokončil v létě 2025, kdy ve své eseji „osobní superinteligence“ představil svou vizi světa, ve které má každý uživatel superinteligenci k dispozici.

„Průnik technologií a lidských životů je v našem hledáčku a do budoucna bude dopad technologií na lidi ještě důležitější,“ píše Zuckerberg. Mluví o nové kapitole umělé inteligence: „Naší vizí je přinést osobní superinteligenci úplně každému. Věříme, že tím, že dáme tuto sílu do rukou jednotlivcům, jim umožníme získat největší přidanou hodnotu pro jejich životy.“

Slovo metaverzum už v jeho eseji nezaznělo ani jednou… Firma Meta se přeorientovala na superinteligenci tak silně, že to působí trochu jako déjà vu. Odpovídá tomu i sdělení, které Zuckerberg poslal zaměstnancům: „Naše firma Meta je v unikátní pozici, aby přinesla světu superinteligenci.“

Vyjmenoval zároveň celou řadu nových zaměstnanců, mnohé z nich Meta přetáhla z konkurenčních OpenAI nebo Google DeepMind za ohromné částky, často v řádech desítek nebo i stovek milionů dolarů. K tomu připočtěme desítky miliard dolarů, které firma Meta plánuje investovat do infrastruktury nutné pro stavbu AI datacenter. Dokonce i viceprezident Vishal Shah už není viceprezidentem pro metaverzum, ale „viceprezidentem pro AI produkty“. Chybí jen tisková zpráva o tom, že se firma oficiálně přejmenuje na metAI…

A tak se na začátku roku 2026 u investorů objevují staré známé obavy: nejsou to nezodpovědné investice vzhledem k tomu, že jejich návratnost není zdaleka jistá?

Tentokrát v tom ale Meta není sama. K superinteligenci se chtějí desítkami a stovkami miliard dolarů proinvestovat skoro všechny velké firmy: Google, OpenAI, X i Microsoft.

Epizoda s metaverzem nám ale připomíná, že technologie nesměřují nevyhnutelně směrem, který jim vytyčí vizionáři ze Silicon Valley. Beznozí poletující avataři se stali symbolem toho, že když přijde na to, jak žít ve skutečném světě, mají skuteční lidé stále možnost volby.

Oprava: opravili jsme chybu v přepočtu dolarů na české koruny a překlep v názvu Slovinské republiky.