Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Kdo si v lednu pomyslel, že letošní rok bude na finančních a komoditních trzích oproti tomu loňskému klidnější, ten se škaredě spletl. Zavádění a odvolávání celních válek ze strany amerického prezidenta Trumpa bylo jen slabým odvarem show, kterou si přichystal pro letošní rok.
Trump začal skutečně od podlahy a příliš neotálel, když koncem února zaútočil společně s Izraelem na Írán. Válka následně naprosto rozstřelila trhy s energetickými surovinami, úrokovými sazbami, akciemi či dluhopisy.
Zatímco před začátkem konfliktu se barel ropy Brent prodával asi za 71 dolarů, během války vystřelila cena ke 120 dolarům a po středečním oznámení o dvoutýdenním příměří se propadla k 92,5 dolaru. Stále je však o třetinu vyšší než před zahájením války. Může za to omezení dodávek ropy a zemního plynu vyvolané blokádou Hormuzského průlivu Íránem. V rámci příměří má nyní Írán dopravu odblokovat, ale stále zůstává pod jeho kontrolou. Přes průliv proudí za normálních okolností okolo pětiny světových dodávek ropy.
Nejde však jen o ceny ropy, ale i zemního plynu, helia, hnojiv nebo třeba polystyrenu. Důvodem není jen zdražení, ale i omezení dodávek ze strany výrobců. Podobných potíží bude napříč sektory celá řada, protože konflikt zasáhl všechny možné části ekonomiky od zemědělců přes výrobce čipů či energetické firmy až po datová centra.
Válkou způsobené otřesy budou na trzích viditelné ještě dlouho. „Máme teď dva týdny oddechu. Uvidíme, zda je krize skutečně za námi, ale její dopad na ceny ropy přetrvá,“ uvedl pro agenturu Bloomberg hlavní investiční stratég společnosti ING v Bruselu Vincent Juvyns. „Ať se stane cokoli, letos nás čeká pomalejší růst globální ekonomiky a vyšší inflace,“ dodává.
Vyšších cen se obávají i další experti, a to kvůli přetrvávající drahé ropě. „Situace se sice uklidnila, ale vyřešená stále není. Investoři do ceny budou dál promítat rizikovou prémii za to, že Írán stále kontroluje Hormuzský průliv,“ upozorňuje Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
S vyššími cenami ropy kvůli rizikovým prémiím počítá i americký Úřad pro energetické informace. Odhad průměrné ceny ropy zvýšil na 96 dolarů z předchozích zhruba 79 dolarů za barel. Úplné obnovení dodávek ropy Hormuzským průlivem podle úřadu potrvá měsíce i po úplném skončení války.
Inflační tlaky tak budou podle Pfeilera dál působit na světovou ekonomiku. Ostatně trhy stále počítají se zvýšenou inflací, což je vidět na ceně peněz, která sice mírně klesla, ale je stále vyšší, než před zahájením útoků na Írán. Tehdy si banky mezi sebou půjčovaly za úrokovou sazbu ve výši 3,42 procenta, ta se ale v posledních týdnech dostala až na téměř 4,4 procenta. Po oznámení příměří se ve středu snížila na úroveň okolo 4,05 procenta.
Podle Pfeilera tak dojde ke zpřísnění měnové politiky ze strany největších světových centrálních bank oproti stavu před válkou. Konkrétně v únoru počítaly podle něj trhy s téměř třemi sníženími sazeb americkou centrální bankou Fed, zatímco nyní je to necelé jedno snížení v letošním roce. U Evropské centrální banky je obrat ještě dramatičtější: Místo snížení sazeb, nyní trhy počítají, že se naopak dvakrát zvýší.
Podobná situace panuje i na českém trhu. „Před válkou bylo zaceněno dvojí snížení sazeb, nyní se sází spíše na jejich zvýšení,“ doplňuje Pfeiler s tím, že to ovšem nemusí nastat. Vylučuje ale, že by centrální bankéři šli letos se sazbami dolů.
Finanční trhy jsou tak stále ve stresu, který se může přelít do dalších sektorů. V potížích je oblast nebankovního poskytování půjček neboli private credit, kde se zhoršuje kvalita portfolia. Experti se navíc obávají, že rozvoj AI nástrojů způsobí krachy softwarových firem, které si půjčují právě od fondů private credit. Rychlejší růst cen pak může zvýšit sazby pro dlužníky zmíněných fondů, což by se mohlo promítnout do vyššího počtu krachů.
Imunní není ale ani samotná oblast AI. Kvůli dražším energiím a dalším surovinám se prodraží výroba čipů i provoz datacenter. K tomu se přidají i vyšší sazby, což zvýší náklady pro technologické firmy. Už před válkou se přitom část investorů obávala, že se v sektoru AI vytváří bublina. Její splasknutí by znamenalo propad cen technologických firem i konec řady start-upů zaměřených na umělou inteligenci.
I přes nynější příměří, které americký viceprezident J. D. Vance označil za křehké, zůstává velkým rizikem rovněž situace v Íránu. Ten si totiž chce ponechat kontrolu nad Hormuzským průlivem, což může být motivem pro pokračování války.
„Jedná se o problém, který by mohl později v tomto roce ohrozit dodržování příměří,“ prohlásil pro CNBC Matt Gertken, hlavní geopolitický stratég společnosti BCA Research. Po podzimních volbách podle něj bude americká bezpečnostní komunita požadovat trvalejší řešení. „Boje propuknou ještě letos, pokud ne dokonce ještě tento měsíc,“ odhadl Gertken.
Rozhodně tak investory nečeká jednoduchý rok. Akcie, dluhopisy, měny či komodity budou ovlivňovat vzájemné vztahy mezi politikou, ekonomikou a trhy více než obvykle. Nejistot a rizik totiž spíše přibývá, než ubývá. Jedno je však jisté: Show v režii Donalda Trumpa bude dál pokračovat, o čemž svědčí i jeho zmínka o Grónsku jako o „velkém, špatně spravovaném kusu ledu“.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
