Hlavní obsah

Cash Only: Začíná se šetřit. S inflací si pomozte sami

Foto: Shutterstock.com/Singkham

Třetina domácností nemá v případě výpadku příjmu finanční rezervu větší než na jeden až dva měsíce.

Reklama

9. 1. 10:00

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Článek

Deficit státního rozpočtu za poslední rok vlády Andreje Babiše dosáhl 420 miliard korun a spolu s tím nový ministr financí Zbyněk Stanjura oznámil ukončení prodeje protiinflačních dluhopisů občanům.

Trochu úsměvné bylo jeho zdůvodnění, že program se neruší, ale že další peníze pro financování státního dluhu zkrátka nejsou potřeba. Samozřejmě potřeba jsou, ale jiné, ne za úrok ve výši inflace, když si aktuálně stát u referenčního desetiletého dluhopisů půjčuje na finančních trzích za polovinu.

Když se inflace v minulých letech motala kolem dvou procent a stát nabízel dluhopisy k jejímu pokrytí, žádný valný zájem o ně nebyl. Životní úroveň rostla, lepší zhodnocení nabízelo i státem dotované stavební spoření. Protiinflační dluhopisy byly pro vládu spíše dobrá reklama, že se v době téměř nulových úrokových sazeb snaží lidem přilepšit. Protože si stát půjčoval na financování státního dluhu velmi levně až za nulu, protiinflační dluhopisy ho nijak nebolely.

Ještě loni v září si lidé v 12. emisi koupili dluhopisy za 5,6 miliardy korun, a to byl oproti předchozím 11 nabídkám rekord. O tři měsíce později si jich už lidé objednali za 41 miliard korun.

Z pohledu lidí jde o naprosto správné a racionální chování, z pohledu odpovědného správce veřejných financí nikoliv. Inflace se utrhla a za loňský rok odborníci očekávají, že dosáhne kolem šesti procent. Pokud by ministerstvo ve vydávání protiinflačních dluhopisů pokračovalo, výrazně by si tak komplikovalo konsolidaci veřejných financí.

Exministryně financí Alena Schillerová se hned do ministra Stanjury opřela a rozhodnutí označila za další ránu pro občany, kteří přicházejí o nástroj, jak chránit své úspory.

Schillerová samozřejmě pomlčela o tom, že za vysokou inflaci může z velké míry její nezodpovědná rozpočtová politika. Za poslední dva roky narostl státní dluh o 826 miliard korun, z čehož na tlumení dopadů pandemie šlo „jen“ 351 miliard korun. Rozpočtová politika tak výrazně nadopovala inflační tlaky, k čemuž – nutno dodat – jí pomohla i nyní vládnoucí ODS podporou zrušení superhrubé mzdy, které sebralo z příjmů rozpočtu 90 miliard korun.

Zatímco vysoká inflace, proti které zasahuje Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb a jejíž politiku Schillerová hlasitě kritizovala, bere z rodinných rozpočtů všem, protiinflační dluhopisy nejsou pro každého. Teoreticky ano, ale reálně si je velké množství domácností pořídit nemůže, protože si nemohou dovolit investovat smysluplnou částku. Třetina domácností v Česku nemá v případě výpadku příjmu finanční rezervu větší než na jeden až dva měsíce.

Pro ochranu úspor domácností je třeba dostat inflaci pod kontrolu, i když i to samozřejmě má své náklady v podobě vyšších úrokových sazeb a zdražení úvěrů. Dále podpora finanční gramotnosti, aby se lidé byli schopni o své finance sami starat lépe a rozuměli finančním produktům, které s jistou mírou rizika mohou inflaci porazit.

Už minulá vláda se snažila prosadit změnu zákona o kapitálovém trhu a nabídnout lidem účet dlouhodobých investic, který by lidem při dlouhodobějším spoření či investicích umožnil snížit daňový základ o 48 tisíc, zatímco dosud je možné si životním pojištěním a penzijním připojištěním snížit základ o polovinu. Účet dlouhodobých investic předložila už minulá vláda, ale zákon se nakonec nepodařilo schválit. Je dobře, že tento plán má i nová vládní sestava ve svém programovém prohlášení.

Zajímají vás plány českých automobilek, nové investiční příležitosti nebo prognózy vývoje realitního trhu? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované