Článek
Pokud se válka na Blízkém východě protáhne a zapojí se do ní ještě další země, inflace v eurozóně pravděpodobně vzroste a růst ekonomiky bude nižší. Vyplývá to z vyjádření tří představitelů Evropské centrální banky (ECB), které ve čtvrtek citovala agentura Reuters. Válku útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy a Izrael.
Viceprezident ECB Luis de Guindos a guvernéři centrálních bank Německa a Finska shodně uvedli, že je příliš brzy na závěry. Varovali nicméně, že prodloužená a rozšířená válka může zvýšit současnou i očekávanou inflaci.
„Základní předpoklad je, že to bude krátkodobé,“ řekl de Guindos v Bruselu. „Jestliže to potrvá déle, existuje riziko, že se změní inflační očekávání,“ dodal.
ECB zaskočil nárůst inflace způsobený cenami energií po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, který zpočátku považovala za dočasný. Pak se ale rozhodla prudce zvýšit sazby. To pravděpodobně tentokrát přimělo některé členy Rady guvernérů ECB k větší opatrnosti, píše Reuters.
„Myslím, že bychom neměli být takoví optimisté (ohledně rychlého řešení konfliktu),“ uvedl guvernér finské centrální banky Olli Rehn na stejné akci v Bruselu a poznamenal, že už je znát eskalace.
Stejně jako Rehn i šéf německé centrální banky Joachim Nagel řekl, že prodloužený konflikt by vedl k nárůstu inflace a zpomalení hospodářského růstu. „Pokud konflikt rychle skončí, (…) důsledky pro inflaci by byly krátkodobé a celkově omezené,“ řekl Nagel. „Naopak pokud by ceny energií zůstaly delší dobu vysoké, vedlo by to k vyšší inflaci a slabší ekonomické aktivitě v eurozóně,“ dodal.
Tento negativní scénář by pro centrální bankéře představoval složitou situaci, protože rychlejší růst cen by vyžadoval vyšší sazby, ale pomalý ekonomický růst by vyžadoval opak. Guvernér lotyšské centrální banky Mártiňš Kazáks na začátku týdne uvedl, že vše bude záviset na tom, která z těchto dvou priorit převáží. Jeho řecký kolega Jannis Sturnaras vyzval k flexibilnímu přístupu ke stanovování úrokových sazeb.
Příští zasedání ECB se bude konat 18. a 19. března, změna sazeb se neočekává. Na posledním zasedání centrální banka ponechala sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstala na dvou procentech.
Předloni v červnu zahájila ECB snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června. Od té doby drží úroky beze změn.
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy hrozí podle analýzy agentury Bloomberg novou vlnou globální inflace, což by se mohlo negativně podepsat na hospodářském růstu. V nejhorším scénáři by dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu mohlo zvýšit ceny ropy o 80 procent proti předválečné úrovni. Barel ropy by se tak mohl dostat až na 108 dolarů.
