Článek
Federální regulační orgány uzavřely během jednoho týdne už třetí banku. Po Silicon Valley Bank a Silvergate se do problémů dostala Signature Bank. Někteří ekonomové vyjadřují obavy, že tato série bankovních krachů může mít dopad na celkový finanční systém.
Podle portfolio manažera Tomáše Pfeilera ze společnosti Cyrrus však hlubší finanční krize, podobná té z roku 2008, nehrozí. Nicméně propady na akciových trzích, které jsou podle něj stále velmi nadhodnocené, by mohly spustit výprodej i dalších aktiv, říká v rozhovoru pro SZ Byznys.
Hlavní akciové indexy v Evropě zahajují týden opět v červených číslech, čímž navazují na negativní vývoj z minulého týdne, kdy došlo k výrazným propadům, zejména u bankovních titulů. Negativní nálada se přelila i na domácí burzu v Praze, jejíž hlavní index PX táhnou dolů právě akcie bank.
Akcie Erste klesaly kolem poledne zhruba o pět procent, titul Komerční banky byl níže o dvě procenta a akcie Monety padaly přibližně o procento.
Je americký bankovní systém dostatečně robustní na to, aby se vyhnul systémové krizi?
Americký bankovní systém je robustní a neobával bych se systémové krize. Dění kolem Silicon Valley Bank představuje izolovaný likviditní otřes. Banka zaznamenala v uplynulých letech markantní nárůst vkladů, které nedokázala rozpůjčovat.
Drtivá většina depozit byla od nadlimitních vkladatelů (nad 250 tisíc dolarů), kteří bývají typicky více „přelétaví“. Velkou část aktiv tvořily dlouhodobé dluhopisy a dluhopisy kryté hypotékami. Management selhal v řízení aktiv a pasiv. Nyní je však ve hře scénář, že i nadlimitní věřitelé budou plně vyplaceni. K tomu je však potřeba najít kupce těchto aktiv – logicky musí jít o některou z velkých bank.
Tomáš Pfeiler
- Portfolio manažer ve společnosti Cyrrus.
- Věnuje se především nastavování investiční strategie a správě akciových a dluhopisových portfolií.
- Předtím působil jako analytik dluhopisových trhů v Penzijní společnosti České pojišťovny.
Existuje možnost, že se v podobné situaci ocitnou další „podobné“ banky?
Bankovní systém jako takový je odolný. Do problémů se mohou dostat banky s podobným byznysovým a likviditním profilem, jako například Signature Bank, kterou FDIC (Federální ústav pro pojištění vkladů, pozn. red.) taktéž převzal.
Do podobné skupiny patří i PacWest, Western Alliance nebo First Republic. Určitý stres může zachvátit regionální banky, které jsou menší. Nicméně americký Fed (centrální banka USA, pozn. red.) poskytl nový program, který finančním domům poskytuje likviditu. Ten by měl nabídnout krátkodobé úvěry při ručení cennými papíry. V případě likviditního šoku by tak banky nemusely tato aktiva vyprodávat.
Mezi finančními domy se vyostří boj o vklady. Výsledkem takové situace může být pokles čistých úrokových marží, jelikož se instituce budou snažit přilákat vkladatele atraktivnějším úročením vkladů.
Jaký je rozdíl oproti situaci před krizí v roce 2008?
Paralela vychází z toho, že problém je z určité části spuštěn normalizací měnové politiky. Excesy, které bujely v éře ultralevných peněz, již naráží na novou ekonomickou realitu. Na rozdíl od roku 2008 jsou však banky mnohem lépe kapitalizované a jejich likviditní pozice je taktéž lepší než v roce před krizí. Navíc se v jejích bilancích nenacházejí vyloženě problémové instrumenty typu CDO, které spustily problémy v roce 2008.
Nehrozí tedy podobný scénář jako v roce 2008? Nestojíme na počátku nějaké hlubší finanční krize?
Je podle mě nepravděpodobné, že by situace mohla spustit finanční krizi, ale může to vést k poklesu cen na akciových trzích. Akcie jsou momentálně velmi drahé, pravděpodobně o 15 až 20 procent nadhodnocené.
Propady na akciovém trhu by se mohly rozšířit i na trh privátních aktiv (private equity, nemovitosti, startupy). Tato aktiva se vzhledem ke specifickému způsobu oceňování obchodují citelně nad svou férovou hodnotou. Na bankovní trh jako celek by ale současná situace neměla mít vliv, velké banky by měly zůstat nadále robustní.
Jak je to s regulací, pokud bychom měli porovnat současnou dobu s rokem 2008?
Regulace bankovnictví se během let zpřísnila, zejména v období před a po finanční krizi v roce 2008. Před krizí byly banky méně regulované a mohly provádět riskantní obchody, což znamenalo, že když se něco pokazilo, mohly ztratit velké množství svého kapitálu, kterého navíc udržovaly podstatně méně než nyní.
Dnes jsou banky více regulované a mají vyšší kapitálové a likviditní požadavky. Velké banky se nacházejí ve speciálním režimu, což znamená, že kdyby se něco stalo, vláda a Fed by zasáhly, aby zabránily celkovému kolapsu finančního systému. Tyto kroky ukazují, že velké banky jsou velmi důležité pro americký finanční systém, a regulatorní autority se již v předstihu pouští do preventivních opatření s cílem chránit je před nežádoucími událostmi.
