Hlavní obsah

Česká koruna je zatím ostrovem stability. Stačí úder ze západu a kurz spadne

Středoevropské měny včetně koruny jsou pod prodejním tlakem. Ilustrační foto.

Reklama

16. 8. 15:03

Měny z regionu střední a východní Evropy se kvůli válce na Ukrajině již několik měsíců ocitají pod tlakem, který může spustit jejich další výprodeje. Podle odborníků je navíc může srazit další úder od hrozící recese v eurozóně.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hlavní měny střední a východní Evropy mohou dále oslabit v důsledku pokračující války na Ukrajině, ale také kvůli hrozící recesi v eurozóně. Podle údajů zpravodajské agentury Bloomberg jsou obchodníci vůči maďarskému forintu, polskému zlotému, ale i české koruně skeptičtější než k jakékoli jiné měně rozvíjejících se zemí, hůře je na tom rubl a turecká lira.

Velké investiční skupiny včetně Goldman Sachs, Fidelity International a InTouch Capital Markets dokonce počítají s tím, že region střední a východní Evropy bude v případě poklesu eura zasažen mnohem více než jiné rozvíjející se trhy. Zmíněné tři měny jsou totiž považovány za obzvláště zranitelné a citlivé vůči kolísající poptávce z eurozóny, která nakupuje přibližně 60 procent exportu z těchto zemí.

„Vůči východoevropským měnám jsme opatrní a negativní,“ uvedl pro Bloomberg peněžní manažer Fidelity International v Londýně Paul Greer, který sází na další poklesy zlotého a koruny vůči dolaru. Tento region je podle něj nejzranitelnějším na rozvíjejících se trzích v oblasti měn.

Mezinárodní měnový fond v červenci varoval, že světová ekonomika může být brzy na pokraji recese, vyhlídky eurozóny ale vypadají ještě hůře. Kvůli rekordní inflaci a zvýšené pravděpodobnosti odpojení ruských energetických dodávek hrozí, že jednotná evropská měna dále oslabí.

„Pokud euro dlouhodobě klesne pod paritu s dolarem, tedy pod úroveň jednoho dolaru za jedno euro, zaznamenají zmíněné měny včetně koruny pravděpodobně největší poklesy na rozvíjejících se trzích,“ uvedli stratégové Goldman Sachs.

„Evropa je v této fázi mnohem zranitelnější, takže lze předpokládat, že měny střední a východní Evropy budou vykazovat horší výkon, zejména pokud dojde k poklesu eura vůči dolaru,“ řekl Bloombergu Piotr Matys, hlavní měnový analytik společnosti InTouch Capital Markets.

Dvouciferné poklesy

Měny zmíněného regionu tak patří mezi nejvíce zasažené v důsledku únorové invaze Ruska na Ukrajinu. Od začátku války oslabil forint vůči dolaru o 21 procent a vůči euru o 11,6 procenta. Zlotý v tomto období ztratil vůči americké měně 13,6 procenta, zatímco koruna se vůči dolaru propadla o deset procent.

Koruna se proti euru v současné době nachází na předválečných úrovních, a to především díky České národní bance (ČNB), která svými intervencemi brání oslabení tuzemské měny, jak uvádíme také dále v textu. Centrální banka totiž prodává své devizové zásoby v eurech, čímž tuzemskou měnu posiluje.

Stabilní koruna

Ze tří měn regionu je podle stratégů nejstabilnější právě tuzemská měna. ČNB začátkem měsíce ponechala svou hlavní úrokovou sazbu beze změny na sedmi procentech, čímž naplnila plán nového guvernéra Aleše Michla zastavit agresivní zpřísňování měnové politiky.

Podle Olivera Harveyho, měnového stratéga z Deutsche Bank, ale zůstávají vyhlídky pro region střední a východní Evropy smíšené.

„Obavy o maďarskou ekonomiku byly zohledněny, ale koruna pravděpodobně začne za svými regionálními protějšky zaostávat, protože Česká republika ztrácí svou konkurenceschopnost a tempo intervencí se zmírňuje,“ řekl.

ČNB dále zasahuje

Česká národní banka i v červenci pokračovala v intervencích na podporu české koruny, i když v menší míře než v předchozím měsíci. Devizové rezervy centrální banky se v červenci snížily o 4,2 miliardy eur (přibližně 102,6 miliardy Kč), zatímco v červnu klesly o 7,5 miliardy eur (přibližně 183,3 miliardy Kč).

„ČNB disponuje v důsledku kurzového závazku z let 2013 až 2017 velmi vysokým objemem devizových rezerv. Ty aktuálně dosahují 145 miliard eur (asi 3,5 bilionu Kč). Proto si může dovolit korunu bránit i nadále. Na rozdíl od umělého oslabování koruny, které prováděla při minulé intervenci, jsou však její možnosti omezené právě výší devizových rezerv,“ říká Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury.

Pokud by byla ČNB nucena intervenovat ve prospěch koruny v podobném objemu jako v posledních měsících, může to podle něj vydržet i dva roky. „Na jak dlouho rezervy vydrží bude záviset na tom, jak moc budou trhy ochotné spekulovat na ukončení stávajících intervencí,“ vysvětluje Kudla.

„Spolu s tím, jak se budou tenčit devizové rezervy, bude tlak spekulativního kapitálu narůstat. Reálně se tak může stát, že ČNB bude muset s obranou koruny skončit mnohem dříve, v krajním případě už v prvním pololetí příštího roku, případně začít bránit korunu na nižších úrovních,“ dodává.

„Poprvé letos ČNB intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stamilionové částky. Od května však aktivita centrální banky na devizovém trhu výrazně zesílila a díky intervencím stabilizovala korunu pod hranicí 25 korun za euro,“ podotkl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

ČNB má podle něj prostor bránit korunu i nadále, ať už nepřímo pomocí slov, či přímo intervencemi. „V klidných časech může úplně stačit pocit trhu, že je ČNB ochotna kdykoliv obchodovat, že svůj záměr korunu stabilizovat nevzdala. A to ani vzhledem ke zbývajícímu objemu rezerv zatím rozhodně nemusí,“ dodává.

Centrální banka začala intervenovat za posílení koruny 12. května, den po jmenování Aleše Michla novým guvernérem ČNB. Je to její teprve druhá intervence za posílení koruny od roku 2000. První se uskutečnila krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos v zimě.

Také v Maďarsku pomohlo rychlé zpřísnění měnové politiky prozatím stabilizovat forint poté, co se v červenci propadl na rekordní minimum vůči euru. Na měnu ale také negativně působí skutečnost, že vláda premiéra Viktora Orbána si dosud nezajistila přístup k fondům Evropské unie na obnovu ekonomiky po koronavirové pandemii.

V Polsku již úřady dosáhly většího pokroku v jednáních s exekutivou EU o přístupu k prostředkům na obnovu. Mezitím se polská centrální banka blíží ke konci cyklu utahování měnové politiky, který zvýšil její klíčovou sazbu na 6,5 procenta, ve srovnání s 10,75 procenta v Maďarsku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované