Hlavní obsah

České spořitelně klesl zisk o třetinu, její rakouská matka Erste ho ale zvýšila

České spořitelně meziročně klesl zisk o třetinu. Ilustrační foto.

Reklama

České spořitelně klesl v prvních třech měsících letošního roku zisk meziročně o třetinu, její rakouská matka ho ale naopak o třetinu zvýšila. Hlavním důvodem nepoměru jsou rozdílné výnosy z úroků v Česku a eurozóně.

Článek

Česká spořitelna v letošním prvním čtvrtletí dosáhla čistého zisku 3,3 miliardy korun, což je o 33,5 procenta méně než ve stejném období před rokem. O čtvrtinu klesl bance také provozní zisk na 5,7 miliardy korun.

Vklady u banky se přitom oproti loňskému prvnímu čtvrtletí zvýšily o 3,9 procenta na 1,398 bilionu korun.

Člen představenstva banky Ivan Vondra hodnotil hospodářské výsledky pozitivně, Česká spořitelna podle něj potvrdila svoji odolnost a stabilitu. „Tu pozitivně vnímají i naši klienti. Projevilo se to zejména na růstu objemu vkladů, především firemní vklady vzrostly meziročně téměř o čtvrtinu. Dobrá kapitálová vybavenost nám umožnila dále navyšovat objem financování poskytovaného domácnostem i firmám,“ uvedl v tiskové zprávě.

Své hospodářské výsledky v pátek zveřejnila také matka České spořitelny. Rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která Českou spořitelnu vlastní a je hlavní společností na bankovním trhu střední a východní Evropy, dosáhla od ledna do konce března čistého zisku 593,6 milionu eur (asi 13,9 miliardy korun), což je meziročně o 32,3 procenta více. Provozní zisk se zvýšil téměř o 57 procent na 1,26 miliardy eur.

Úrokové výnosy

Jak se ale stalo, že zatímco čistý zisk Erste jako celku meziročně vzrostl, tak samotné České spořitelně ve stejném období klesl? Redakci SZ Byznys to vysvětlil analytik Michal Křikava z Patria Finance.

„Hlavní důvod spočívá v tom, že skupina Erste generuje více než polovinu svých úrokových výnosů v eurozóně. Započatý růst úrokových sazeb v eurozóně v polovině minulého roku nyní představuje silný vítr do plachet hospodářských výsledků rakouské bankovní skupiny v meziročním srovnání,“ říká analytik.

Úrokové výnosy, které jsou hlavní výnosovou složkou banky, v prvním čtvrtletí vzrostly na 1,77 miliardy eur, tedy meziročně o 27,1 procenta. Hlavními důvody jsou zvýšení úrokových sazeb a výrazný růstu objemu úvěrů. České spořitelně naopak čistý úrokový výnos klesl o 11,9 procenta na 8,2 miliardy korun.

Zjednodušeně řečeno banka vydělává na úrocích, které musí lidé a firmy platit u bankovní půjčky. Ty se odvíjejí od úrokových sazeb centrálních bank. ČNB sazby zvedla, a i spořitelna na nich vydělávala, ale dříve, než se ke stejnému kroku rozhodly další centrální banky v Evropě, a to včetně samotné Evropské centrální banky. Výdělek bank na časové ose je tak posunut a nyní více „sypou“ banky v eurozóně a to je jeden z důvodů současného stavu.

Nejvýraznější nárůst čistého úrokového výnosu i čistého zisku zaznamenala Erste podle Křikavy na domácím rakouském trhu.

„V České republice je cyklus utahování měnové politiky prostřednictvím sazeb od druhé poloviny loňského roku spíše u konce a hospodářským výsledkům České spořitelny se již podpory z růstu sazeb nedostává. Naopak rostoucí náklady financování postupně doléhají na čistou úrokovou marži, potažmo hospodářské výsledky České spořitelny,“ dodává analytik.

Největší bankovní domy včetně České spořitelny budou od letošního roku v ČR platit daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

Reklama

Doporučované