Hlavní obsah

Dopady války budou zřejmě větší, než se čekalo. Eurozóně hrozí recese

Foto: Shutterstock.com

Hrozí eurozóně recese? Ilustrační obrázek.

Reklama

8. 4. 19:10

Riziko recese v eurozóně narůstá, inflace v eurozóně bude po zbytek roku vysoká a Evropská centrální banka pravděpodobně do konce roku zvýší depozitní sazbu. Alespoň tak to vidí ekonomové v průzkumu agentury Reuters.

Článek

Inflace v eurozóně se minulý měsíc vyhoupla na 7,5 procenta, což je nejvíce od zavedení eura před dvaceti lety a zároveň vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Přestože se jedná doposud o rekordní hodnoty, svůj vrchol má podle odhadů ekonomů teprve před sebou. Válka na Ukrajině totiž nadále zvyšuje ceny potravin a energií, a vyšší růst cen se tak může zakořenit na delší dobu.

Nepříznivý vývoj inflace staví ECB před obtížný úkol v rámci své měnové politiky. Její zpřísnění by mohlo poškodit ekonomiku eurozóny, což říká i samotná centrální banka. V prvním čtvrtletí letošního roku byl podle ní ekonomický růst sotva kladný, zatímco ve druhém čtvrtletí bude téměř nulový.

Kvůli vysoké inflaci bude centrální banka rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí, jak uvedla již na březnovém zasedání. Podle ekonomů zároveň přistoupí po více než deseti letech ke zvýšení sazeb.

Letošní zvýšení úroků z rekordního minima -0,5 procenta očekává celkem 41 z 53 ekonomů, které před několika dny oslovila agentura Reuters. Z nich pak 31 očekává, že se tak stane během čtvrtého čtvrtletí. Zbývajících deset ekonomů pak očekává, že ECB zvýší sazby již mezi červencem a zářím. Nikdo z oslovených ekonomů zároveň nepočítá se zvyšováním do konce první poloviny letošního roku.

Přijde recese?

Manévrovací prostor pro měnovou politiku centrální banky se však podle ekonomů výrazně zužuje, neboť v letošním roce hrozí určitá pravděpodobnost recese. Eurozóna je totiž vzhledem k válce na Ukrajině daleko zranitelnější. Podle oslovených ekonomů je letos asi 30procentní šance, že recese přijde.

Recese je nejčastěji definována jako období, kdy reálný hrubý domácí produkt klesá nejméně ve dvou za sebou následujících čtvrtletích, případně třech za sebou následujících měsících.

Ekonomický dopad války bude mnohem horší, než se původně očekávalo.
Gordon Scott, ekonom pro eurozónu ve společnosti RBC

„Je velmi pravděpodobné, že ekonomický dopad války bude mnohem horší, než se původně očekávalo,“ uvedl pro agenturu Reuters Gordon Scott, ekonom pro eurozónu ve společnosti RBC.

Ekonomové ještě v březnu počítali s tím, že dojde k hospodářskému oživení, protože podniky se znovu otevřely po předchozích uzávěrkách v důsledku lockdownů. Nyní ale v prognózách hospodářského růstu pro druhé čtvrtletí odhadují růst pouze o 0,4 procenta, což je výrazně méně, než byly odhady před měsícem.

Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí by pak podle prognóz mělo dojít ke zvýšení růstu o 0,6 procenta. Za celý letošní rok ekonomika eurozóny letos vzroste o 2,9 procenta a v příštím roce o 2,3 procenta, ukazují dále odhady ekonomů. To je o několik desetin procent méně, než ukazovaly prognózy před měsícem.

Většina oslovených ekonomů uvedla, že největší riziko pro ekonomiku eurozóny v příštích dvanácti měsících představuje další eskalace války na Ukrajině. Někteří z nich ale vidí mnohem větší riziko v propuknutí další vlny koronavirové pandemie.

Dotazovaní ekonomové rovněž předpovídali míru inflace v eurozóně, která by se měla i nadále výrazně pohybovat nad cílem Evropské centrální banky. Ve druhém čtvrtletí by měla dosahovat 7,3 procenta, ve třetím čtvrtletí 6,9 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí by měly ceny stoupnout o 5,8 procenta.

Přestože prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že eurozóně nehrozí stagflace, tedy trvalé období stagnace růstu a vysokého růstu cen, tak více než polovina respondentů vidí vysokou pravděpodobnost jejího vzniku v příštích dvou letech. Zbylá necelá polovina pak vnímá toto riziko za nízké.

Přibližně polovina ekonomů také uvedla, že je pouze otázkou času, kdy dojde k růstu mezd, které jsou klíčovým ukazatelem sekundárních inflačních dopadů.

„Cenově-mzdovou spirálu nelze vyloučit. Rekordně vysoká inflace by mohla znamenat, že zaměstnanci a odbory s vyjednávací silou budou více tlačit na vyšší mzdy,“ uvedl pro Reuters Simon Wells, hlavní ekonom pro Evropu banky HSBC.

Inflační spirála neboli cenově-mzdová spirála představuje začarovaný kruhový proces, ve kterém zvyšování mezd způsobuje zvyšování cen, což opět způsobuje zvyšování mezd.

Další zdražování čeká i Česko

Podle nejnovější prognózy Ministerstva financí ČR zveřejněné v pátek bude průměrná inflace za letošní rok ve výši 12,3 procenta, ještě v lednu přitom ministerstvo počítalo s inflací 8,5 procenta.

Pro příští rok pak úřad očekává její pokles. Průměrná inflace by pak měla být na úrovni 4,4 procenta. Odhady jsou ovšem podle ministerstva v současné době velmi nejisté především kvůli dopadům války na Ukrajině.

Meziroční inflace bude podle ministerstva po zbytek letošního roku dvouciferná, přičemž kulminovat by měla ve druhém čtvrtletí nad 13 procenty. „Ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky by se přitom měla inflace přiblížit až v závěru příštího roku,“ uvedl úřad.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované